Byzanc, arabská říše Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o byzantské a arabské říši.
Základní pojmy stěhování národů západořímská říše Konstantinopol císař cézaropapismus Justinián I. byzantský sloh kočovník Muhammad Mekka islám chalífa mešita minaret Avicenna
Byzantská říše v roce 476 byla Západořímská říše vyvrácena Odoakerem a zanikla Východořímská říše se udržela i nadále jejím střediskem se stalo město Konstantinopol (dnešní Istanbul) (slovansky Cařihrad), které vzniklo na místě bývalé řecké osady Byzantion podle ní dostal celý stát název Byzantská říše
Byzantská říše Společenské uspořádání císař: hlava říše i církve (cézaropapismus) velmoži: úředníci u dvora obchodníci svobodní řemeslníci ve městech svobodní u hranic + nesvobodní (rolníci) chudina ve městech: roku 532 povstání Níká (Zvítězíš!) otroci
Zápis do sešitu První středověké říše Byzantská říše Východořímská říše, střediskem se stalo město Konstantinopol na místě osady Byzantion → Byzantská říše Společenské uspořádání císař: hlava říše i církve (cézaropapismus) velmoži: obchodníci svobodní řemeslníci svobodní u hranic + nesvobodní (rolníci) chudina otroci
Byzantská říše Historie boje s Peršany, Slovany a Avary největšího územního rozmachu bylo dosaženo za císaře Justiniána I. (527-565) ten nařídil vypracovat zákoník shrnující a upravující zásady římského práva po roce 650 však říše ztrácí východní oblasti na asijském území (výboje Arabů), velkou část Balkánu a Apeninský poloostrov (8. stol.) po roce 1070 význam Byzance klesá, na východě útočí Turci
Byzantská říše Kultura na vysoké úrovni byla matematika, literatura a dějepisectví typický je tzv. sloh byzantský, staví se chrámy zastřešené kupolí, zdobené mozaikami, sochami a ikonami (obrazy s náboženským námětem) chrám Hagia Sophia (Boží moudrosti) v Konstantinopoli obr. 1
Zápis do sešitu Historie Kultura boje s Peršany, Slovany a Avary největší územní rozmach za císaře Justiniána I. (527-565) zákoník shrnující a upravující zásady římského práva po roce 650 říše ztrácí východní oblasti, velkou část Balkánu zabral stát Bulharů. Na Apeninský poloostrov pronikají Langobardi a Frankové (8. stol.) po roce 1070 význam Byzance klesá, na východní hranici útočí Turci Kultura matematika, literatura a dějepisectví byzantský sloh, chrámy zastřešené kupolí, zdobené mozaikami, sochami a ikonami (obrazy s náboženským námětem) – chrám Hagia Sophia v Konstantinopoli
Arabská říše domovem Arabský poloostrov (obchodní křižovatka mezi Středomořím a Indií, Afrikou) kočovní pastevci: koně, velbloudi, ovce a kozy boj mezi kmeny o pastviny, po roce 662 sjednocuje jednotlivé kmeny Muhammad (Mohamed), zakladatel islámu roku 635 dobyl chalífa (panovník) Omar Egypt a východní Středomoří roku 711 se Arabové vylodili na Pyrenejském poloostrově a založili tam svůj stát (hlavní město Cordoba) – střety s Franky (732 Arabové poraženi u Poitiers) největší rozmach arabské říše kolem roku 800 za panování chalífy Háruna ar-Rašída, který učinil hlavním městem Bagdád
Arabská říše zruční řemeslníci, tkaní koberců; zdatní obchodníci arabský stavební styl: mešity s minarety umění hlavně ornamentální, zákaz zobrazování živých tvorů obr. 2
islám – jediný bůh Alláh, posvátná kniha Korán posvátná místa muslimů jsou města Mekka (rodiště Mohameda) a Medína (město, kam Mohamed odešel) islám – jediný bůh Alláh, posvátná kniha Korán jazyk arabština, rozvinuté lékařství (Avicenna), astronomie, matematika obr. 3
Zápis do sešitu Arabská říše Arabský poloostrov, kočovní pastevci boj mezi kmeny, po roce 662 sjednocuje kmeny Muhammad (Mohamed), zakladatel islámu roku 635 dobyl chalífa (panovník) Omar Egypt a východní Středomoří roku 711 vylodění na Pyrenejském poloostrově založení státu (hlavní město Cordoba) – střety s Franky (732 Arabové poraženi u Poitiers) největší rozmach kolem roku 800 za panování áruna ar-Rašída, hlavním město Bagdád stavební styl: mešity s minarety posvátná místa města Mekka (rodiště Mohameda) a Medína islám – bůh Alláh, posvátná kniha Korán jazyk arabština, rozvinuté lékařství (Avicenna), astronomie, matematika
OPAKOVÁNÍ První středověké říše Arabská říše Byzantská říše Východořímská říše, střediskem se stalo město Konstantinopol na místě osady Byzantion → Byzantská říše Společenské uspořádání císař: hlava říše i církve (cézaropapismus) velmoži: obchodníci svobodní řemeslníci svobodní u hranic + nesvobodní (rolníci) chudina otroci Historie boje s Peršany, Slovany a Avary největší územní rozmach za císaře Justiniána I. (527-565) zákoník shrnující a upravující zásady římského práva po roce 650 říše ztrácí východní oblasti, velkou část Balkánu zabral stát Bulharů. Na Apeninský poloostrov pronikají Langobardi a Frankové (8. stol.) po roce 1070 význam Byzance klesá, na východní hranici útočí Turci Kultura matematika, literatura a dějepisectví byzantský sloh, chrámy zastřešené kupolí, zdobené mozaikami, sochami a ikonami (obrazy s náboženským námětem) – chrám Hagia Sophia v Konstantinopoli Arabská říše Arabský poloostrov, kočovní pastevci boj mezi kmeny, po roce 662 sjednocuje kmeny Muhammad (Mohamed), zakladatel islámu roku 635 dobyl chalífa (panovník) Omar Egypt a východní Středomoří roku 711 vylodění na Pyrenejském poloostrově založení státu (hlavní město Cordoba) – střety s Franky (732 Arabové poraženi u Poitiers) největší rozmach kolem roku 800 za panování Háruna ar-Rašída, hlavním město Bagdád stavební styl: mešity s minarety posvátná místa města Mekka (rodiště Mohameda) a Medína islám – bůh Alláh, posvátná kniha Korán jazyk arabština, rozvinuté lékařství (Avicenna), astronomie, matematika
Otázky a úkoly Proč se Východořímské říši říká Byzantská říše? Čím se vyznačuje byzantský sloh? Vyjmenuj znaky islámu. Vzpomeň si, kdo to byl Mojžíš, Ježíš a Mohamed.
Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, 26. 7. 2014 [cit. 2014-08-02]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vydání. Redaktor Václav Fronk. Plzeň: Fraus, 2009, 160 s. ISBN 978-807-2385-584. [2014-08-02] obr. 1 – Hagia Sophia http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/Aya_Sofia_%286526100935%29.jpg/640px-Aya_Sofia_%286526100935%29.jpg obr. 2 – modrá mešita http://www.slapoty.cz/photos/175/5939.jpg?max_width=660&max_height=500 obr 3 – kaaba v Mekkce http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/Kaaba_i_Mekka.jpg