Rybníky nedílně patří k vodnímu bohatství VVP Libavá, jejich vliv na přírodu území však není jen pozitivní. Zvláště v případě rybníků s větší obsádkou kaprů, které bývají silně zakalené, dochází ke zhoršení kvality vody v potoce pod rybníkem. Na druhou stranu jsou vítaným útočištěm vodních ptáků a dalších vodních živočichů. foto bobří hrad – nějaký detaily k bionomii – Losa. Odra, dlouhé kilometry nespoutaně meandrující ve své nivě, patří k nejkrásnějším moravským řekám. Díky existenci vojenského prostotu unikla jinak téměř všudypřítomným regulacím, spojeným s napřímením koryta. (kde, kdy?) Za zvýšených vodních stavů, způsobených jarním táním nebo přívalovými dešti, se Odra rozlévá po celé nivě. Odtok vody z jejího povodí se tak zpomaluje, což snižuje riziko povodní v obydlených oblastech níže po toku. kde?, kdy? Bobří hráz na Plazském potoce – dokonalá ukázka inženýrských schopností bobra evropského. Bobr je jedním z mála živočišných druhů, který dokáže přetvářet celé krajiny: kácí stromy, vytváří rozsáhlé vodní plochy. Jeho činnost člověku často komplikuje život, ale v řídce obydlených vojenských prostorech snad lze alespoň na některých lokalitách poněkud „přimhouřit oko“. Čermná, kdy? Mečík střechovitý, divoký příbuzný okrasných gladiolů, je ozdobou vlhkých luk VVP. Jinde je vzácný, na Libavé však docela častý. kde, kdy? Rašeliništní druhy rostlin a živočichů se ve VVP Libavá vyskytují i na okrajích nehnojených rybníků a tůní. Na obrázku je tůň s rozsáhlým bažinatým porostem ostřice zobánkaté, přecházejícím do rašelinné louky. Kde?, kdy? Prstnatec májový, lidově zvaný kukačka, je jednou z našich nejběžnějších orchidejí. Na Libavé má dosud desítky lokalit. Vlhká louka nad soutokem Plazského potoka a Odry, květen 2004 Potom co přestane být tanková cesta pravidelně využívána, rychle zarůstá vegetací. Na místě výmolů vznikají tůně s bohatou faunou vodních bezobratlých a s porosty vodních rostlin, např. s masožravou bublinatkou jižní. Na březích rostou vlhkomilné ostřice (o. šedavá, o. zobánkatá) a vrby (v. ušatá, v. popelavá). Pro takto úspěšnou regeneraci cenného přírodního biotopu je rozhodující nízký obsah živin (hlavně dusíku a fosforu) v půdě a dostatečně hojný výskyt žádoucích kolonizujících druhů v blízkém okolí. V živinami přesycené a biologicky chudé zemědělské krajině je podobný vývoj nemyslitelný. Kdy, kde? Drobné vodní plochy (tůně) ve výmolech aktivních tankových cest jsou významným mokřadním biotopem. Ve vysychavých periodických tůních žije vzácný korýš žábronožka letní, v hlubších tůních, jež téměř nevysychají, se rozmnožují různé druhy obojživelníků (kuňka žlutobřichá, čolek horský). Intenzivní výcviková činnost a ochrana přírody mohou jít ve vojenských prostorech dohromady. Kdy, kde? Kupky mechu ploníku obecného, zvané bulty, dotvářejí charakteristický reliéf rašelinných luk. Přírodní památka Smolenská luka, září 2004 Všivec lesní je vzácný druh rašelinných luk. V konkurenci statnějších druhů rychle ustupuje, vyžaduje proto pravidelný management, nejlépe sečení. Rašeliniště pod vrchem Radeška, květen 2004 Vachta trojlistá, významná léčivá bylina s příznivými účinky při zažívacích potížích, byla v mnoha oblastech vyhubena zemědělskými melioracemi. Na Libavé má dosud dvě lokality: rašeliniště pod vrchem Radeška a prameniště na pastvinách u Bělé. Květen 2004 Dekorativní oranžová květenství starčku potočního jsou celkem častou ozdobou vlhkých míst kolem pramenů a potoků ve VVP Libavá. Vlhké louky pod vrchem Strážisko, květen 2004 Kuňka žlutobřichá v obranném postoji. Vystavením zářivě oranžových břišních partií se tato drobná žabka snaží zastrašit případného útočníka. V celém vojenském prostoru je hojná, její pulce lze nalézt i v kalužích na lesních a tankových cestách. Kdy, kde?

Starý zlom buku napadený chorošem troudnatcem kopytovitým Starý zlom buku napadený chorošem troudnatcem kopytovitým. Na vzniklé světlině se rozmáhá přirozené zmlazení dubu, habru, lípy a buku, okusované vysokou zvěří. Na svazích Oderských vrchů padajících do Hornomoravského úvalu se dodnes vyskytují rozsáhlé lesní porosty s ukázkami přirozené dynamiky středoevropského listnatého lesa a s bohatou lesní flórou a faunou. Kde, kdy? Allium senescens, Cotoneaster integerrimus, Vincetoxicum Křivolaké kmeny dubů signalizují extrémní životní podmínky: kamenitá, vysychavá a živinami chudá půda strmých zlomových svahů Nízkého Jeseníku nad Bohuslávkami umožňuje výskyt vzácného společenstva teplomilných doubrav na jednom z nejsevernějších stanovišť na Moravě. To co může na někoho působit dojmem zanedbaného lesa, je pro přírodovědce ostrůvek živé přírody v monotónních, biologicky málo hodnotných smrkových monokulturách. Na trouchnivějící dřevo a na lesní světliny vzniklé polomy a vývraty jsou vázány vzácné druhy rostlin a živočichů, jež v souvislých, pečlivě „uklizených“ porostech nemohou přežít. Zatímco na plošinách centrální části vojenského prostoru jsou převažujícím typem lesa biologicky chudé smrkové monokultury, v členitých okrajových oblastech se vyskytují cenné porosty bučin a suťových lesů s javory, jasany a lípami. Druhová pestrost dřevin nejlépe vynikne na podzim, kdy se každý druh zbarvuje jiným barevným odstínem. Smilov?, údolí Bystřice, kdy? Interiér bučiny!

Růžové koberce vřesu signalizují živinami extrémně chudou půdu Růžové koberce vřesu signalizují živinami extrémně chudou půdu. Taková místa nejdéle odolávají zarůstání konkurenčně silnými plevely náročnějšími na živiny, jako je v pozadí žlutě kvetoucí vratič. Spolu s vřesem zde obvykle roste smolnička nebo pavinec (foto!). Stráň nad údolím Lichničky, září 2003. Rozšiřování pastevních areálů ve VVP Libavá i jinde v Nízkém Jeseníku slibuje zachování druhového bohatství květnatých strání, jako je ta u Bělé (žlutě kvetoucí pryšec chvojka, bíle kvetoucí rožec rolní). V případě ponechání pozemku ladem postupně převáží několik málo konkurenčně silných druhů, především trav. Pastviny u Bělé, květen 2004. Teplomilný pcháč bělohlavý je ve VVP Libavá nezvykle hojný – tak jako v jiných tradičních pastevních oblastech. Jeho pichlavým listům a ježatým květenstvím se pasoucí se skot vyhýbá, a pcháč se tak množí na úkor jiných, chutnějších druhů. Typické druhy suchých trávníků ve VVP Libavá: zvonek broskvolistý, hvozdík kropenatý a mateřídouška vejčitá. Při troše štěstí můžete na Libavé narazit i na tuhle bizarní houbu – květnatec Archerův. Původně se vyskytovala pouze v Austrálii, ale byla zavlečena do Evropy, kde se během 20. století rozšířila. Plodnice v dospělosti nepříjemně páchne, podobně jako příbuzná hadovka smrdutá. Láká tak mouchy, které rozšiřují její výtrusy. Kde, kdy? Hořepník je živnou rostlinou housenek převzácného motýla modráska hořcového. Na celé Moravě se tento druh vyskytuje jen na dvou místech: v Bílých Karpatech a ve VVP Libavá. Jeho přítomnost nejspíše prozradí drobná bílá vajíčka jednotlivě rozmístěná na květech živné rostliny. Velká Střelná, srpen 2004. Srpice barvířská je význačným průvodcem vlhkých luk s hořepníkem a čertkusem. Velká Střelná, srpen 2004. Vlhké louky jsou přírodním pokladem VVP Libavá. Na těch nejzachovalejších se dosud vyskytuje vzácný hořec hořepník, s nádhernými kobaltově modrými květy. Fialově modrá květenství připomínající malé polštářky v horní části snímku patří dosud celkem hojnému čertkusu lučnímu. Kdy, kde? Názorná ukázka příznivého vlivu vojenské činnosti na vegetaci ve vojenských prostorech. Druhově bohatý nízký trávník s vřesem v popředí vznikl narušením půdního povrchu vojenskou činností. Na nenarušených plochách v okolí, se silnější vrstvou půdy, se postupně prosadila expanzivní tráva třtina křovištní, vytvářející souvislé, druhově extrémně chudé porosty. Milovany, září 2004.

Strmé svahy Oderského vrchu skýtají výjimečný výhled na nivu Odry Strmé svahy Oderského vrchu skýtají výjimečný výhled na nivu Odry. Pod soutokem s Libavským a Plazským potokem se niva otevírá do šířky a vytváří malebnou . Ač po staletí osídleny a formovány člověkem, dnes jsou krajiny vojenských prostorů unikátními studijními plochami. Zarůstání bývalých pastvin a polí, samovolná obnova lesa na dříve odlesněných plochách, ale i dlouhodobé přetrvávání bezlesí na neobhospodařovaných pozemcích jsou procesy, jejichž studium nám může pomoci pochopit přirozenou dynamiku středoevropské krajiny. Kde, kdy? Podzimní nálada náhorních rovin u Milovan poněkud připomíná sibiřskou lesostep: větrem čeřená hladina rozsáhlých porostů usychajících trav a v ní rozptýlené březové remízky. Chybí zde však jedna důležitá součást lesostepi – pasoucí se stáda zvířat, která by celý systém udržovala v rovnováze, zachovávala jeho druhové bohatství a bránila jeho postupné přeměně v les. Pastvu divokých zvířat nebo dobytka lze ovšem úspěšně suplovat řízeným obhospodařováním, například sečením. Milovany, září 2004 Neregulované potoční nivy s bochníkovitými křovinami vrb (vrba ušatá, v. popelavá) a různými typy vlhkomilné vegetace patří k nejvýznačnějším přírodním fenoménům VVP Libavá. V okolní kulturní krajině takové biotopy většinou zanikly, nebo se vyskytují jen ve fragmentech. Kde, kdy? I v údolí Jezernice, ústícím do Moravské brány, vytvářejí bučiny a suťové lesy v říjnu malebnou scenérii.