Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
MAKROEKONOMICKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA - MONETÁRNÍ
Je to proces, ve kterém se tvůrce monetární politiky (centrální banka) snaží pomocí svých měnových nástrojů dosáhnout předem stanovených cílů. Monetární politika je prováděna centrální autoritou (centrální bankou nebo jinou institucí).
Stabilizace ekonomického vývoje, zejména stabilita cenové hladiny („boj proti inflaci“, „zdravý měnový vývoj“), podpora hospodářského růstu, podpora zaměstnanosti, rovnovážná platební bilance, stabilita a likvidita bankovního sektoru, stabilizace devizového kurzu.
Mezi konečné cíle patří nízká inflace, nízká nezaměstnanost a vyrovnaná bilance zboží a služeb. Zprostředkujícími cíli jsou peněžní zásoba, úroková míra a měnový kurz. Měnová politika není schopna dosahovat současně všech svých konečných cílů.
Zásadním nositelem monetární politiky je centrální banka (v ČR Česká národní banka), pouze zprostředkovaně jsou nositeli i jednotlivé obchodní banky. ČNB provádí bankovní dohled- kontrola, zda obchodní banky respektují podmínky spojené s vydáním licence. V případě bank s vysokým podílem špatných úvěru nebo při podezření z podvodné činnosti managementu, může ČNB zavést režim nucené správy. Centrální banka působí prostřednictvím kontroly peněžní zásoby nebo pomocí pohybu úrokové sazby na stabilitu cenové hladiny
Dochází-li ke zvyšování peněz v ekonomice, snižuje se úroková sazba, rostou investice, spotřeba, někdy i čistý export. Zvyšují-li se tyto komponenty, zvyšuje se agregátní poptávka a tím roste i hrubý domácí produkt. Dosáhneme snížení nezaměstnanosti, zvýšení inflace a prostřednictvím depreciace zlepšení bilance zboží a služeb. Expanzivní měnová politika sníží nezaměstnanost a zlepší bilanci zboží a služeb jen krátkodobě, dlouhodobým důsledkem je pouze zvýšení inflace.
Je-li v ekonomice nedostatek peněz, rostou úrokové sazby, omezuje se investiční činnost, spotřebitelské výdaje a může to ovlivňovat čistý export. Agregátní poptávka klesá. Reálný HDP klesá nebo se snižuje tempo jeho růstu. Toto může vést k situaci, kdy se celková cenová hladina nehýbe nebo může klesat = deflace. Restriktivní měnová politika zvýší nezaměstnanost a zhorší obchodní bilanci jen krátkodobě, dlouhodobým důsledkem je pouze snížení inflace.
Kdo stojí v čele centrální banky? Je efektivnější, pokud je centrální banka na vládě nezávislá nebo je naopak lepší, když je činnost centrální banky pod dohledem a kontrolou vlády? A proč? Pokud centrální banka sníží úrokovou sazbu, dojde ke zvýšení nebo snížení investic, ke zvýšení nebo snížení spotřeby? Vysvětli.
HOLMAN, Robert: Ekonomie, 4. vydání, Praha: C.H. Beck 2005, ISBN 80B KLIKOVÁ, Christiana, KOTKLÁN, Igor: Hospodářská politika, Ostrava, Institut vzdělávání SOCRATES, s.r.o., 2006, ISBN: SLANÝ, Antonín a kolektiv: Makroekonomická analýza a hospodářská politika, Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN: VOSTROVSKÁ, Zdena, VORLÍČEK, Jan: Úvod do hospodářské a sociální politiky, Praha, VŠE, 2005
Monetární politika, centrální banka, stabilita cenové hladiny, podpora hospodářského růstu, podpora zaměstnanosti, likvidita bankovního sektoru, stabilizace devizového kurzu, nízká inflace, vyrovnaná bilance zboží a služeb, zprostředkující cíle, peněžní zásoba, úroková míra, měnový kurz, Česká národní banka, bankovní dohled, nucená správa, expanzivní měnová politika, restriktivní měnová politika, agregátní poptávka, hrubý domácí produkt, dlouhodobý důsledek, zvýšení inflace, snížení inflace, agregátní poptávka klesá, deflace