Jak vzniká zpráva Podpora využití ICT ve výuce průřezových témat na základních školách (CZ.1.07/1.1.00/ )

Můj čtenář je jako já. Co se líbí mně, líbí se i jemu. Co čtenáře zajímá?  Většina čtenářů chce zprávy rychle pochopit – vstřebat. Co z toho plyne?  Většina zpráv je zkratkovitá. Průměrná rozhlasová zpráva má 50 – 100 slov. Tříminutová zpráva v televizi je již výjimečná.  Novináři zcela subjektivně vyhodnotí, co jejich čtenáře bude pravděpodobně zajímat.

Zprávy v tisku, TV a rozhlase Přečtěte si teď několik zpráv, poslechněte si rozhlas, pusťte se TV zpravodajství.

Jak novináři pracují, aneb: Co je Story-planner? Story-planner je nástroj používaný v amerických i evropských médiích, ale např. i v reklamních agenturách. Pomocí otázek Story-planneru se dá stanovit zajímavost a užitná hodnota = relevance pro čtenáře. Autor si s jeho pomocí ujasní všechny podstatné informace a podstatu popisované skutečnosti.

Jak novináři pracují, aneb: Story-planner Proč novinářům Story-planner pomáhá?  Story-planner učí přemýšlet o tom, o čem píšeme, tedy psát lépe. Ptáme se:  Co přesně chceme napsat?  Jaký titulek bude text mít?  Proč ho tak chceme napsat?  Jakou fotku či grafiku je k textu možné přiřadit?

Story-planner – otázky: Titulek – umím ke svému textu navrhnout dobrý titulek? Proč by to mělo zajímat čtenáře? Jaké jsou základní otázky, které zodpovím čtenáři? Jaké fotografie bych k textu přiřadil? Podpořím znění textu info-grafikou?

O stavbě zprávy Zpráva začíná u nejdůležitějšího sdělení. Když píšete o fotbalovém zápase, nebude první věta o výkopu, ale o výsledku. První dvě věty by měly říct to nejdůležitější. Říká se jim „lead“ článku. Ještě před ním bývá podtitulek či „perex“.  Titulek  Perex  lead

O stavbě zprávy ještě jinak Cílem psaní zpráv je přehledným a srozumitelným způsobem sdělit fakta o nějaké události. Novinář to musí dokázat 25 slovy stejně, jako pomocí 250 či 2500 slov. KDO? – hlavní aktéři děje CO? – co se stalo KDE? KDY? JAK? PROČ?

Základní doporučení k psaní zpráv Pište jednoduchým jazykem. Čtenář ocení, když vše okamžitě pochopí. Zpráva by měla začít originálně. Pokud je na prvních řádcích nudná, nebude nikdo očekávat, že se to uprostřed změní. Každé tvrzení musí mít zdroj – někoho, kdo v přímé řeči zopakuje to, co nám řekl po telefonu či osobně.

Na závěr několik příkladů Stručný a jasný začátek KDO: Ministr vnitra Radek John a jeho pět náměstků dostali nové mobily, které přišly celkem na několik set tisíc korun. Používat je ale nemohou. CO: Podle Lidových novin jsou telefony vybaveny speciálním čipem, který umožňuje šifrovanou komunikaci a zabraňuje tak odposlechům. Problém je, že systém Secusmart dosud není certifikovaný Národním bezpečnostním úřadem a nelze jej tedy používat. Celý text je zde: Vnitro má mobily za statisíce

Další příklady najděte sami! iDnes ČTK Aktuálně Novinky Deník Hospodářské noviny Britské listy