AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku gymnázia na předmět OSZ KLÍČOVÁ SLOVA: Celoživotní učení, formální vzdělávání, neformální vzdělávání, informální vzdělávání CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VY-32-INOVACE-OSZ-210
od roku 1996 užíván pojem učení pro zdůraznění nutnosti aktivního přístupu jedince celoživotní učení má člověku poskytovat možnost vzdělávat se v různých stádiích svého rozvoje až do úrovně svých možností v souladu s vlastními zájmy, úkoly a potřebami celoživotní učení nelze ztotožňovat se vzděláváním dospělých, přestože vzdělávání dospělých je jednou z jeho nejvýznamnějších složek
celoživotní učení se liší od vzdělávání školského i formálně, rozmanitostí prostředků a metod, způsobem podněcování a motivace celoživotní učení zahrnuje: formální vzdělávání neformální vzdělávání informální vzdělávání
Formální vzdělávání Vzdělávání ve školách, institucionalizované, které vede k získání stupně vzdělání a je ukončeno výučním listem, vysvědčením nebo diplomem Neformální vzdělávání Zaměřené na určité skupiny populace a organizují je různé instituce. Zahrnuje vzdělávací programy a kurzy, které nevyžadují, aby do nich byli účastníci oficiálně zapsáni
Informální vzdělávání Proces získávání vědomostí, osvojování dovedností a postojů z každodenních zkušeností, z prostředí a kontaktů. Probíhá v rodině, v práci, ve volném čase, při sledování TV atp. Na rozdíl od formálního i neformálního vzdělávání je neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované
aktuální téma na přelomu tisíciletí – vzdělání nabyté v dětství a mládí nestačí na celý život historie ideje celoživotního vzdělávání – od antiky ( Platón, Aristoteles ), přes téměř všechny významné koncepce výchovy a vzdělávání až do druhé poloviny 20. století ve 2.polovině 20.století vstupuje UNESCO do koncepce celoživotního učení ( konference, dokumenty ) rozvoj projektů celoživotního vzdělávání pro různé oblasti světa
ke koncepci: světové konference, sekce vzdělávání dospělých, dokumenty k celoživotnímu vzdělávání 1971 – Learning to Be. The World of Education Today and Tomorrow 1976 – Foundations of Lifelong Education – definice celoživotního vzdělávání:
definice podle UNECSO: celoživotní učení je proces dosahování osobnostního, sociálního a profesionálního rozvoje jednotlivce, který trvá v období celoživotního rozvoje člověka a jehož účelem je zdokonalení života jednotlivce i společnosti
celoživotní učení se týká jedince v průběhu celého života děti a mládež – základy všeobecného vzdělání + profesní příprava dospělý – dosažení vyššího stupně vzdělání, zdokonalení profesní připravenosti nebo její změna ( rekvalifikace ), uspokojování individuálních potřeb a zájmů
charakteristika celoživotního vzdělávání nový životní rozměr, nová dimenze člověka všeobecné a demokratické ( rozvoj vzdělávání seniorů ) dynamické a neustále proměnlivé nástroj, prostředek rozvoje společnosti kompenzační funkce učení ( zmírnění či odstranění vzdělávacích deficitů z období dětství a mládí / negramotnost, funkční negramotnost, dílčí deficity ve vzdělání )
??? náměty k zamyšlení ??? je celoživotní učení utopií, nezbytností a nebo samozřejmostí? co ovlivňuje postoje dospělých ke vzdělávání v dospělém věku? připravuje česká ZŠ a SŠ své žáky na to, že se budou celý život vzdělávat? Zda ano – jak, zda ne – jak by měla
POUŽITÉ ZDROJE: PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje - Výkladový slovník. Praha: Academia, vydání. ISBN Obrázková galerie Microsoft PowerPoint 2007