AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: postoj, změna, disonance, inteligence, konsonance POSTOJOVÁ ZMĚNA VY-32-INOVACE-PSY-218

měnící se svět vyžaduje i změnu postoje tato měnitelnost závisí na řadě faktorů: osobnost jedince – specielně na jeho inteligenci (vyšší inteligence předpokládá vyšší kritičnost, adaptabilitu a senzitivitu k novým informacím, které mnohostranněji porovnává s informacemi dřívějšími, také nižší sugestibilitu) kvalita hodnotového systému přidružení k sociální skupině percepční obrana – vnímám pouze to, co chci slyšet

osobnost a její postojová změna závisí na inteligenci, všeobecné přesvědčitelnosti, obraně sebe (lidé s vysokým stupněm sebeobrany se houževnatě drží postojů, které podporují jejich sebehodnocení, když vycházejí ze starých informací)

kvalita hodnotového systému a postojová změna možnost změny postoje závisí na tom, jak dalece jsou postoje: –extrémní – postoje jsou méně náchylné ke změně –obecné – rozsáhlé, obsahující mnoho kognitivních informací –konzistentní – pevné, spjaté a vnitřně mohutné postoje se hůř mění –vzájemně pospojované – izolované postoje lze snadněji změnit; postoje vzniklé uspokojením řady potřeb : čím více a lépe je potřeba uspokojována, tím méně je postoj měnitelný

přidružení k sociální skupině a postojová změna čím více zajišťuje členství ve skupině jedinci saturaci potřeby přináležet a čím více tak podporuje jeho sebeúctu, tím méně je jedinec náchylný měnit postoje, které si osvojil jako člen skupiny navíc může při váhání spoléhat na to, že mu skupina pomůže uchovat si „správné “ skupinové postoje, resp. že by jej mohla sankcionovat za jejich změnu Uveďte příklady

Teorie postojových změn postoje bývají za normálních okolností konzistentní (pevné, spjaté), jedinec se více méně chová v souladu se svými postoji vznikne – li nekonzistence, dojde k porušení emocionální roviny (změna postoje závisí na citové složce) nesoulad neboli disonance mezi postoji vede ke stavu kognitivní nerovnováhy, která vždy pro člověka, který ji prožívá představuje stresovou zátěž

proto se snažíme jednat tak, abychom redukovali tenzi, kterou je nesoulad vyvolán ať už pomocí změny situace nebo pomocí změny jejího chápán Festingerova teorie kognitivní disonance vychází z otázky, co se stane, jestliže postoje jedince nebo jejich prvky se dostanou do vzájemné nekonzistence (nesouladu) kognitivní element – poznatek, mínění, názor na objekt postoje (tento termín zavedl Festinger). Ty má jedinec díky hodnotovému systému v jisté osobní hierarchii

v rámci postoje může nastat několik variant: 2 nebo více kognitivních prvků je v konsonanci (souznění) – pokud jeden prvek vyplývá z druhého, pokud jsou ve shodě, neprotiřečí si. kognitivní disonance – pokud nový kognitivní element protiřečí již existujícím, má člověk zážitek nespokojenosti. Jedinec má pak tendenci vyrovnat tuto disonanci, redukovat ji. Čím silnější je zážitek disonance, tím větší je impuls k její redukci

Možnosti redukce disonance pokud jedinec dostane zásadní (významnou) informaci, změní emocionální složku postoje a tím změní i behaviorální prvek připojí se nové kognitivní elementy, podporující konsonanci (racionalizace)

zkreslení nové informace může mít různé formy: diskreditují zdroj informace vytvoří novou analýzu situace, která ukáže, že z ní vyplývají odlišné závěry je účelově vybrána část informace, kterou člověk vezme na vědomí nebo si ji zapamatuje

POUŽITÉ ZDROJE: NAKONEČNÝ, Milan: Psychologie osobnosti. 2.vyd. Praha: Academia, s. ISBN KERN, Hans et.al.: Přehled psychologie. 2.vyd. Praha: Portál, s. ISBN HARTL, Pavel, HARTLOVÁ, Helena: Psychologický slovník. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN X Obrázková galerie Microsoft Office PowerPoint 2003