Problémy demokratického vládnutí Volby, volební systémy, političtí outsideři

Volební systémy V nov ě se demokratizujících státech bývá volební systém jedním z úst ř edních témat demokratické tranzice Giovanni Sartori – volební systém je hlavní „manipulativní nástroj politiky“ Volební systém se dotýká: Reprezentativnosti nového politického systému Vztahu mezi voli č i a kandidáty Podoby stranického systému

Volební systémy REPREZENTATIVNOST x EFEKTIVITA REPREZENTATIVNOST se promítá se do složení legislativního t ě lesa – podporují ji propor č ní volební systémy, obvykle je ale nutné sestavovat koali č ní vlády Úskalí: složitá jednání o sestavení vlády, pomalost vládní akce EFEKTIVITA je chápána jako schopnost vládnout, resp. schopnost sestavit akceschopnou vládu. Podporují ji v ě tšinové systémy - nižší po č et relevantních stran, možnost sestavení jednobarevné v ě tšinové vlády Úskalí: podstatná č ást spole č nosti z ů stává podreprezentována, hrozba konfliktu v rozd ě lených spole č nostech

Volební systémy Dopad volebního systému na stranický systém: Duvergerovy zákony Prostý v ě tšinový systém (vít ě z bere vše) vede k dvou stranickému systému Propor č ní systémy a absolutní v ě tšinový systém vedou k vícestranickému systému Sartoriho zákony Prostý v ě tšinový systém (vít ě z bere vše) Vede k dvoustranickému systému, ale pouze tam, kde existuje strukturovaný (institucionalizovaný) stranický systém a volební podpora je rozprost ř ena mezi voli č i Dvoustranický systém se nem ů že rozvinout tam, kde je spole č nost rozd ě lená (etnicky, nábožensky, jazykov ě ) Úskalí použití prostého v ě tšinového systému v rozd ě lené spole č nosti onebezpe č í dominance jedné skupiny nad druhou (hrozba konfliktu, radikalizace) oPokud strany nejsou institucionalizované, podporuje personalizaci politiky (volba osobností, nedochází k formování silných stran, dopad na politický proces - obtížné formovat koalice, jednání v parlamentním t ě lese jsou složitá, což ve finále m ů že oslabovat legislativu v ůč i exekutiv ě )

Volební systémy Absolutní v ě tšinový systém Pozitiva: není zvolen kandidát, který by byl pro v ě tšinu voli čů nep ř ijatelný, podpora spolupráce politických stran (p ř edvolební), více stran, ale tendence k formování stranických blok ů, penalizace antisystémových stran (nejsou schopny spolupráce) Negativa: v nov ě demokratizujících panují obavy, že druhé kolo voleb m ů že vyvolávat nap ě tí a vést k násilnostem mezi stoupenci soupe řů

Volební systémy Propor č ní systémy: Vedou k vícestranickému formátu, v zemích s institucionalizovaným stranickým systémem m ů že být po č et stran omezen hranicemi pro vstup do legislativního t ě lesa a velikostí volebních obvod ů Pozitiva: reprezentace (podstatné pro rozd ě lené spole č nosti), nutnost spolupráce (podpora kultury kompromisu a konsenzu) Negativa: možná nestabilita vlád (existence koalice závisí na libov ů li stran, které ji tvo ř í), mohou být reprezentovány i antisystémové a extremistické strany

Volební systémy Smíšené volební systémy – n ě které zavedly v pr ů b ě hu demokratiza č ního procesu (Mexiko, Bolivie, Ma ď arsko) Dopad: mají mén ě propor č ní efekt než všechny propor č ní systémy. D ů vody zavedení: V zemích, kde p ř edtím fungoval propor č ní systém s uzav ř eným kandidátními listinami, je zavedení v ě tšinového prvku odv ů d ň ováno snahou o posílení odpov ě dnosti politických stran s cílem udržet d ů v ě ryhodnost mezi voli č i V zemích, kde fungoval prostý v ě tšinový systém, je zavedení propor č ních prvk ů od ů vod ň ováno úsilím o zvýšení reprezentativnosti politického systému.

Volební systémy Dopady volebních systém ů na stranický se formovaly na studiu vysp ě lých zemí, tyto záv ě ry nemusí pln ě platit v p ř ípad ě demokratizujících zemích. Vliv dalších prom ě nných: Stranický systém – institucionalizovaný/neinstitucionalizovaný, Politický systém – zejména u prezidentských systém ů vliv volebních cykl ů Pokud prezidentské a parlamentní volby probíhají zárove ň, dochází obvykle ke snížení po č tu stran a posílení prezidentovy strany Pokud se parlamentní volby konají v polovin ě funk č ního období prezidenta, obvykle vít ě zí opozi č ní strany – obtížn ě jší vládnutí, hrozba rozd ě lené vlády

Volební systémy charakter spole č nosti – zda je homogenizovaná nebo rozd ě lená Otázka, jaký ú č el má volební systém plnit ve vztahu ke spole č nosti: Má promítnout rozd ě lení spole č nosti do legislativního t ě lesa – menšiny mají být reprezentovány v legislativním t ě lese (propor č ní systém, vyhrazená místa pro menšiny v parlamentu) Má agregovat jednotlivé spole č enské skupiny Nap ř. zavedení podmínky, že kandidát musí vyhrát nejen v ě tšinu, ale i n ě kolik volebních obvod ů (dopl ň kové hlasování u prezidentských voleb – nap ř. Srí Lanka) Má blokovat ty strany, které reprezentují socio-kulturní odlišnost (zákaz etnických stran – n ě kolik afrických stát ů zakázalo formování etnických stran, aby zabránilo etnickému konfliktu – nap ř. Senegal)

Volby Volební proces v demokratizujících se státech - do jaké míry jsou volby svobodné a spravedlivé? Volební podvody jsou obtížn ě jší, protože volby jsou pod drobnohledem médií. U mnohých voleb jsou p ř ítomní mezinárodní pozorovatelé. Je obtížn ě jší provést tradi č ní volební podvod. Navíc zavedeny mechanismy bránící podvod ů m (nap ř. ozna č ování voli čů po odvolení, vydávání speciálních volebních pr ů kaz ů ) Manipulace s volbami je mén ě zjevná. Spo č ívá nap ř. v nerovnosti ú č astnících se subjekt ů (nap ř. omezený prostor v médiích, omezené zdroje financování – politické strany jsou p ř itom závislé p ř edevším na státních zdrojích, potíže s registrací ú č astnících se subjekt ů ) Další formou manipulace je nap ř. uplácení voli čů (kupování hlas ů – sociální programy). V mnoha rozvojových zemích dochází k problém ů m se samotným uplatn ě ním volebního práva. Nap ř. je zde nedostate č ná infrastruktura, ob č ané se jen obtížn ě dostávají do volebních místností.

Političtí outsideři Politický outsider je aktér, který se formuje mimo tradi č ní politické strany. Využívá demokratického procesu (voleb) k tomu, aby se dostal k moci. Jednou ve funkci používá demagogii ve vztahu k ob č an ů m (apely), plebiscitárních nástroj ů demokracie (referend) a obchází demokratický proces (dekrety, politizace soudní moci) Podmínkou pro vzestup politického outsidera je: Krize tradi č ních politických stran (pokles d ů v ě ry, vnit ř ní rozkol) – nebo tam, kde není stranický systém institucionalizovaný. Ned ů v ě ra v tradi č ní politické lídry (korup č ní skandály) Pot ř eba nad ě je ve spole č nosti (spole č nost prochází krizí) Existence silné osobnosti, která je schopná ujmout se vedení zem ě a komunikovat s masami

Političtí outsideři Charakteristické rysy: Komunikuje s masami p ř ímo a obchází instituce reprezentativní demokracie (parlament, moc soudní) Silná charismatická osobnost Personalizace politiky – s lídrem se ztotož ň ují široké masy. Ve volbách se rozhoduje o schopnostech lídra vést zemi, ne o programu Základnou moci je ovládnutí masmédií Tím se liší od tradi č ních populist ů, kte ř í se ocitali p ř ímo tvá ř í a tvá ř masám D ů v ě ru získává jednoduchými poselstvími, používá slovník oby č ejného č lov ě ka, ukazuje své emoce, prezentuje se jako č lov ě k z lidu, nevytvá ř í ucelený program Na svoji podporu vytvá ř í politické strany, ale ty slouží jen jako volební platforma. Nejsou institucionalizované.