Občanské právo

Občanské právo jeden ze subsystémů českého právního řádu upravuje občanskoprávní vztahy a stanovuje, jak se mají lidé v těchto vztazích chovat psané a kodifikované

Pojem soubor norem upravující společenské vztahy majetkové povahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony

Občanské právo hmotné soubor právních norem, které stanovují, jak se mají jednotlivé subjekty ve společnosti chovat

Občanské právo procesní upravuje chování subjektů ve vztahu k státnímu orgánu při realizaci práva hmotného a v řízení před státním orgánem a také chování státního orgánu při samotném řízení

Zákl. zásady soukromého práva zásada autonomie vůle subjektů práva zásada rovnosti účastníků zásada právní jistoty zásada ochrany třetích osob

5. pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) 6. ochrana dobré víry 7. zákaz zneužití práva 8. prevence

Prameny občanského práva hmotného Ústava České republiky 1/1993 Sb. a Listina základních práv a svobod č.2/1993 Sb. občanský zákoník (z.č. 40/1964 Sb.) speciální zákony o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (z.č.121/2000 Sb.) zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor (z.č.116/1990 Sb.) zákon o vlastnictví bytů (z.č. 72/1994 Sb.) zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (z.č. 527/1990 Sb.) zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (z.č. 265/1992 Sb.) o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (z.č. 18/1997 Sb.) Ad.

Právní skutečnosti jsou takové skutečnosti, se kterými právní řád spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností

Právní úkony nejtypičtějšími právními skutečnostmi § 34 OZ - projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují

Jiné právní skutečnosti vytvoření věci nebo díla konstitutivní rozhodnutí státního orgánu události stavy protiprávní úkony

Subjekty občanskoprávních vztahů fyzické osoby právnické osoby stát

Fyzické osoby

Pojem lidská bytost od narození (respektive početí) do smrti nezávisle na pohlaví, věku, jazyce, víře a náboženství, politickém či jiném smýšlení, majetku apod. právně irelevantní má-li osoba české státní občanství či nikoli

U FO rozlišujeme způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita) způsobilost k právním úkonům (svéprávnost) způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům (deliktní způsobilost)

Způsobilost k právům a povinnostem (pr. subjektivita) je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, neboli způsobilost být jejich subjektem nezcizitelná nelze ji omezit

Vznik pr.subjektivity nabývá ji fyzická narozením (§ 7 OZ) má ji i počaté dítě (nasciturus), za předpokladu, že se narodí živé (důležité u dědického práva)

Zánik pr.subjektivity smrtí prohlášením za mrtvého

Způsobilost k právním úkonům = svéprávnost je způsobilost vlastními úkony způsobit právem aprobované následky zejména nabývat práv, respektive stávat se subjektem povinností

Vznik způs.k pr.úkonům v plném rozsahu zletilostí (dovršením 18 let) před dosažením tohoto věku uzavřením manželství

Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku

Způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům tzv. deliktní způsobilost je způsobilost vlastními zaviněnými protiprávními úkony zakládat svou odpovědnost plně se nabývá zletilostí

Osoby blízké příbuzný v řadě přímé (každý pokrevní předek potomek) sourozenec (příbuzný v řadě nepřímé) manžel partner jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní

Domácnost spolužití fyzických osob (nevyžaduje se, příbuzenský nebo jiný obdobném vztahu) trvalý charakter a tyto osoby musí společně uhrazovat náklady na své potřeby

Právnické osoby

je umělou formou, která je určitým způsobem odvozená od osob fyzických

Způsobilost PO k pr.úkonům schopnost právnické osoby vlastním jednáním nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká dnem zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku nebo ze zákona zaniká výmazem z rejstříku

Druhy PO I. Sdružení fyzických nebo právnických osob II. Účelová sdružení majetku III. Jednotky územní samosprávy IV. Jiné subjekty, o nichž tak stanoví zákon

Stát jako PO ČR je PO, vystupuje-li jako účastník občanskoprávních vztahů

Věcná práva

absolutní práva – působí proti všem předmětem Pojem absolutní práva – působí proti všem předmětem věc hmotná nebo právo

Třídění věcných práv 1. právo vlastnické 2. práva věcná k věci cizí: práva z věcných břemen právo zástavní (podzástavní) právo zadržovací

Obsah vlastnického práva Jednotlivá dílčí práva (oprávnění), tzv. vlastnická triáda: oprávnění věc držet oprávnění věc užívat a požívat oprávnění s věcí nakládat patří sem i povinnost nezneužívat vlastnického práva

Zásada „vlastnictví zavazuje“ právo jednoho vlastníka a povinnost ostatních ho v jeho právu nerušit i vlastník sám má určité povinnost zákaz výkonu vlastnického práva, který by poškozoval lidské zdraví, přírodu a životní prostřední

Nabývání vlastnického práva vlastníkem věci a nositelem vlastnického práva se stane někdo, kdo jím dosud nebyl nabytí vlastnictví: odvozené (derivativní) – zejména smlouvou původní (originární) – děděním, rozhodnutím st.orgánu, vytvořením věci ad.

Tzv.sousedská práva § 127 OZ

§ 127 zakazuje 1) obtěžovat jiného nad míru přiměřenou poměrům 2) vážně ohrožovat výkon práv jiného

Ohrožení sousedovy stavby či pozemku zákaz např. činností, které by mohly způsobit pohyb, poškození nebo sesutí půdy nebo stavby ve vlastnictví souseda

Imise pronikání účinků činnosti konané na jedné nemovitosti na nemovitost druhou hlukem prachem popílkem kouřem plyny parami pachy pevnými a tekutými odpady světlem stíněním vibracemi

Vnikání zvířat se jedná pouze o chovaná hospodářská musí jít o opakované vnikání zvířat, nikoliv jednorázové

Převisy a podrosty vlastník pozemku nesmí nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstranit ze své půdy kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek

Pojem vlastnictví a spoluvlastnictví subjektů vlastnického práva je více (spoluvlastnictví) X vlastníkem věci je jediný subjekt (výlučné vlastnictví)

Podílové spoluvlastnictví

tzv. ideální spoluvlastnictví – každý ze spoluvlastníků je vždy vlastníkem celé věci X reálné spoluvlastnictví - reálné vymezení podílů (v ČR není)

Podíl určuje míru, jakou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na spoluvlastnickém právu k jedné věci nejsou-li výše podílů dohodnuty ve smlouvě, případně nejsou-li stanoveny právním předpisem, platí, že jsou podíly stejné

Hospodaření se společnou věcí bývá zpravidla upraveno dohodou spoluvlastníků nedosáhnou-li dohody, rozhodují o hospodaření hlasováním při hlasování rozhoduje většina, počítaná podle velikosti podílů - tzv. princip majorizace

Výjimka z principu majorizace Půjde-li o důležitou změnu společné věci (změna podstaty věci nebo změna její funkce) může i přehlasovaný spoluvlastník podat návrh u soudu, aby o tom rozhodl

z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinní všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně = solidárně

Společné jmění manželů (SJM)

Pojem může vzniknout pouze mezi manželi (ne mezi registrovanými partnery) nejsou zde vyjádřeny podíly, práva a povinnosti jim náležejí společně a nerozdílně

Předmět SJM A) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi společně za trvání manželství B) závazky, které vznikly jednomu z manželů, případně oběma manželům společně za trvání manželství

Výlučný majetek každého manžela = majetek, který netvoří předmět SJM: 1.majetek, který nabyl každý z manželů před uzavřením manželství 2. majetek, nabytý děděním nebo darováním 3. majetek získaný restitucí 4. věci, jež svou povahou slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů 5. majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela

Hospodaření s majetkem v SJM obvyklou správu majetku může vykonávat kterýkoli z manželů pokud se jedná o záležitosti přesahující obvyklou správu, je třeba souhlasu obou manželů

„Předmanželská smlouva“ touto smlouvou, uzavřenou povinně ve formě notářského zápisu, mohou upravit své budoucí majetkové vztahy muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství

Dědické právo

Předpoklady dědění smrt fyzické osoby existence dědictví existence způsobilého dědice právní důvod (titul) dědění přijetí či odmítnutí dědictví dědicem

Právní důvod dědění dva dědické tituly: zákon závěť

Dědění ze závěti

Závěť zůstavitelem za života projevená vůle, kterou disponuje se svým majetkem pro případ své smrti - jednostranný právní úkon (závěť, poslední vůle, poslední pořízení, testament)

Druhy závětí Závěť vlastnoruční (holografní) Závěť allografní Závěť formou notářského zápisu

Závěť vlastnoruční (holografní) musí být vlastní rukou zůstavitele napsána, datována a podepsána

Závěť allografní sepsána jinak než vlastní rukou zůstavitele tuto závěť musí zůstavitel vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli (svědci závěť podepíší)

Závěť formou notářského zápisu alternativa k závěti vlastnoruční/allografní povinnou formou je v případech, kdy pořizuje závěť nezletilý starší 15. let nebo v případě, že má podle závěti dojít ke zřízení nadace

Vydědění znamená vyloučení neopomenutelného dědice – potomka - z jeho zákonného podílu důvody vydědění jsou stanovené zákonem

Neopomenutelný dědic pouze potomek zůstavitele, a to jak zletilý tak nezletilý nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona

Nabytí dědictví státem dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu - tzv. odúmrť

Dědění ze zákona

Ze zákona se dědí: když: zůstavitel zemře bez zanechání platné závěti pokud se závětní dědic zůstavitelovy smrti nedožije když dědicové dědictví odmítnou

Pojmy Systém parentel Ascendenti Descendenti Právo reprezentace souhrn osob, které pocházejí od společného předka (děti, vnuci, pravnuci…) Ascendenti předkové v příbuzenské řadě přímé Descendenti potomci v příbuzenské řadě přímé Právo reprezentace vstup vzdálenějších potomků na uvolněné místo jejich předka (bližšího potomka v poměru k zůstaviteli)

Dědické skupiny 4 dědické skupiny dle OZ

1.      dědická skupina zůstavitelovy děti a manžel (partner), pokud v den smrti zůstavitele manželství (partnerství) trvalo rovnost dědických podílů - zůstavitelovy děti a manžel (partner) dědí stejným dílem nedědí-li některé dítě zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti (tj. vnuci zůstavitele), pakliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci

2.      dědická skupina Dědí: manžel (partner) zůstavitele (pokud nedědil v 1.skupině – když neměli děti) rodiče zůstavitele a osoby, které žily se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z  tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživou na zůstavitele

3.      dědická skupina Dědí: zůstavitelovi sourozenci (plnorodí i polorodí) a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

4.      dědická skupina dědí prarodiče zůstavitele (jak rodiče zůstavitelovy matky tak i rodiče zůstavitelova otce) pokud nedědí žádný z prarodičů, dědí stejným dílem jejich děti

Odpovědnost za škodu

Funkce poskytuje ochranu majetkovým vztahům stanoví také sankce za porušení osobních vztahů, ohrožení života, zdraví a jiných nehmotných statků

Tzv.generální prevence Obecně: každý se má chovat se tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí

Předpoklady vzniku tzv.subjektivní odpovědnosti za škodu každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti Jde o tzv. obecnou odpovědnost za škodu – užije se v případech, kdy nelze použít zvláštní ustanovení o odpovědnosti za škodu 1.      Porušení právní povinnosti 2.      Vznik škody 3.      Příčinná souvislost 4.      Zavinění

Zavinění obecná (subjektivní) odpovědnost za škodu je založena na presumpci zavinění = došlo-li ke vzniku škody, má se za to, že škůdce škodu zavinil (je na škůdci, aby prokázal, že škodu nezavinil)

Zvláštní případy odpovědnosti za škodu (tzv.objektivní odpovědnost) Předpoklady Škodná událost Způsobení škody Příčinná souvislost mezi provozní činností a způsobenou škodou NE zavinění

Patří sem: Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností Ochrana převzaté věci Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků Odpovědnost za škodu na vnesených nebo odložených věcech

Způsob náhrady škody peněžitá náhrada když o to a) požádá poškozený b)      je to účelné a možné hradí se náhrada škody uvedením v předešlý stav

Bezdůvodné obohacení

Co je BO: majetkový prospěch získaný: z plnění bez právního důvodu z plnění na základě neplatného právního úkonu plněním z právního důvodu, který odpadl z nepoctivých zdrojů plnění za toho, kdo měl po právu právní povinnost plnit sám

Co není BO: bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy plnění ze hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených

Subjekty BO oprávněný (věřitel) = ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno povinný (dlužník) = ten, kdo bezdůvodné obohacení získal

Způsob vydání BO především obnovení původního stavu v případě, že to není možné musí být poskytnuta protihodnota (peněžitá náhrada)

Závazkové právo obecně

Závazkové právo část občanského práva, kterou tvoří soubor právních norem o závazcích upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky

Pohledávka subjektivní právo věřitele požadovat od dlužníka určité plnění (dát, konat, opomenout, strpět)

Dluh povinnost dlužníka poskytnout věřiteli jím požadované a dlužníkem slíbené plnění

Věřitel (creditor) subjekt oprávněný ze závazkového pr.vztahu subjekt závazkového pr.vztahu, který má pohledávku

Dlužník (debitor) subjekt povinný ze závazkového pr.vztahu má povinnost pohledávku plnit

Zásady zásada rovnosti stran zásada smluvní svobody jako projev autonomie vůle zásada bezformálnosti právních úkonů pacta sunt servanda zásada dobré víry nikdo se s úspěchem nemůže dovolávat své vlastní nepoctivosti nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního jednání nikdo se nemůže dovolávat neplatnosti právního úkonu, kterou sám způsobil

Vznik záv.pr.vztahů · z právních úkonů · z protiprávních úkonů · z úředního rozhodnutí státních orgánů · z jiných právních důvodů stanovených zákonem

Solidarita dlužníků · spoludlužníci jsou zavázáni témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně („rukou společnou a nerozdílnou“) = věřitel může požadovat plnění po kterémkoli z dlužníků Opakem je dílčí závazek dlužníků za dluh.

Solidarita věřitelů ·  dlužník může splnit pohledávku kterémukoli ze společných věřitelů, každý z nich může celou pohledávku po dlužníku požadovat

POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY původní věřitel (postupitel) postupuje svou pohledávku vůči dlužníkovi třetí osobě – novému věřiteli (postupníkovi), dochází ke změně v osobě věřitele nevyžaduje se souhlas dlužníka písemná forma

PŘEVZETÍ DLUHU na místo původního dlužníka vstupuje nový dlužník, který přebírá dluh nutný souhlas věřitele – možné dát původnímu nebo i novému dlužníkovi

PŘISTOUPENÍ K ZÁVAZKU písemná dohoda mezi 3.os. a věřitelem, (bez souhlasu dlužníka) že splní za dlužníka peněžitý závazek oba jsou zavázáni společně a nerozdílně

PRODLENÍ DLUŽNÍKA nesplní-li dlužník řádně a včas, dostává se do prodlení má tyto právní následky: dlužník musí plnit v dodatečné lhůtě, jinak má věřitel právo od smlouvy odstoupit  jde-li o prodlení s plněním peněž.dluhu, má věřitel právo požadovat i úroky z prodlení (poplatek z prodlení)

Fixní smlouva § 518 byla-li ve smlouvě přesně stanovena doba splnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemá věřitel zájem, a dlužník neplní včas smlouva se od počátku ruší Př. svatební šaty

PRODLENÍ VĚŘITELE když věřitel nepřijme od dlužníka včas a řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu např.nedostaví se ke sjednanému převzetí

RUČENÍ ručení je právní vztah mezi věřitelem a ručitelem, jehož obsahem je závazek ručitele uspokojit pohledávku věřitele, jestliže ji neuspokojí sám dlužník

SMLUVNÍ POKUTA povinnost zaplatit urč.částku, kterou si strany sjednaly pro případ, že bude porušena smluvní povinnost výše musí být v souladu s dobrými mravy

UZNÁNÍ DLUHU písemným jednostranným prohlášením, kterým dlužník uznává vůči věřiteli povinnost zaplatit dluh co do důvodu a výše nová 10-ti letá promlčecí doba

Splnění dluhu předmětem plnění je to, co je dlužník povinen věřiteli poskytnout

a) doba splnění závazku je určena především dohodou účastníků nebyla-li určena, je dlužník povinen plnit den poté, co ho o to věřitel požádá

Plní-li se peněžitý dluh prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u peněžního ústavu nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti

b) místo splnění odnosný dluh – místem splnění je bydliště dlužníka donosný dluh – místem splnění je bydliště věřitele

Odstoupení od smlouvy subjekty mohou odstoupit od smlouvy, jestliže je to stanoveno v zákoně nebo se na tom strany dohodly jednostranný právní úkon, adresovaný druhé straně, který ruší smluvní závazkový vztah okamžikem, kdy dojde druhé straně

Výpověď jednostranný právní úkon, kterým lze zrušit závazek či právo k nepřetržité nebo opakované činnosti

Smrt dlužníka nebo věřitele smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu

Speciální úprava při prodeji zboží v obchodě

Spotřebitel je při koupi spotřebního zboží chráněn zákonem ve větší míře než obvyklý kupující

Odpovědnost za vady Prodávající má ze zákona odpovědnost vůči kupujícímu: 1. za vady věci, které má věc při převzetí kupujícím a 2. za vady, které se vyskytnou na věci v záruční době Práv z odpovědnosti za vady se nelze předem vzdát jednostranně ani dohodou

Ad 1)Odpovědnost vztahující se k okamžiku převzetí věci Odpovědnost za rozpor s kupní smlouvou prodávající odpovídá kupujícímu, že prodávaná věc je ve shodě s kupní smlouvou, zejména že je bez vad (věc má mít užitné vlastnosti a jakost)

Nároky kupujícího jde-li o rozpor s kupní smlouvou v době převzetí aby prodávající podle volby kupujícího věc buď vyměnil nebo opravil není-li takový postup možný může kupující požadovat slevu z ceny nebo od smlouvy odstoupit

vady, které se projeví do 6 měsíců od převzetí se považují za vady, které věc měla již v době převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak

Ad 2) Odpovědnost za vady v záruční době prodávající odpovídá za vady, které se na věci objeví v záruční době, s výjimkou věcí použitých a rychle se kazících zákonná záruční doba je stanovena u spotřebního zboží na 24 měsíců, u potravin 8 dní, u prodeje zvířat 6 týdnů a u krmiv 3 týdny

Nároky kupujícího při vadě věci v záruční době

U odstranitelných vad Není-li to možné potom nárok na bezplatné, řádné a včasné odstranění vady nárok na výměnu věci (není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné) Není-li to možné potom sleva z ceny nebo odstoupení od smlouvy

U neodstranitelných vad, které brání řádnému užívání věci výměna věci nebo odstoupení od smlouvy za neodstranitelnou vadu se považuje i pokud kupující pro opětovný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad nemůže věc řádně užívat

Jde-li o jiné vady neodstranitelné: a nepožaduje-li výměnu věci, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci nebo může od smlouvy odstoupit

U věcí použitých nebo prodávaných za nižší cenu místo práva na výměnu právo na slevu z ceny

Uplatnění práv z odpovědnosti za vady KDE: Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího nebo u podnikatele určeného k provádění oprav v záručním listě

DO KDY: Své právo musí kupující uplatnit v záruční době, jinak zanikne. u věcí použitých může prodávající záruční dobu po dohodě s kupujícím zkrátit až na 12 měsíců, věci, které se rychle kazí je nutno reklamovat následující den

Doba od uplatnění práva z odpovědnosti za vady do dne, kdy byl kupující povinen věc převzít se do záruční doby nepočítá

Prodávající je povinen vydat potvrzení o tom kdy bylo právo uplatněno, o provedení opravy a o jejím trvání Při výměně věci počíná běžet nová záruční doba od převzetí věci