PLANETY

MERKUR Merkur je planeta nejbližší od Slunce a je nejmenší planetou. Merkur můžeme vidět jen krátce po západu nebo před východem Slunce. Merkur je planeta nejbližší od Slunce a je nejmenší planetou. Merkur má po Zemi druhou největší průměrnou hustotu mezi planetami. Protože se Merkur otočí přesně 3x během každých 2 oběhů kolem Slunce a protože je oběžná dráha Merkuru tak výstředná, tak bychom na Merkuru mohli vidět jak Slunce vyjde, zastaví se na obloze, jde zpátky k obzoru, kde vyšlo, zase se zastaví a poté rychle zapadne za druhým obzorem.

MERKUR Nemá atmosféru, protože ji jeho slabé gravitační pole nedokázalo udržet. Podobá se Měsíci. Jak se Merkur pomalu otáčí (den na Merkuru trvá téměř čtvrt pozemského roku), tak se jeho povrchová teplota mění od –190 °C na polovině odvrácené od Slunce k 430 °C na polovině přivrácené ke Slunci.

VENUŠE Nazýváme ji Jitřenkou i Večernicí. Planeta Venuše je 2. planeta v pořadí od Slunce. Venuše je po Slunci a Měsíci 3. nejjasnějším nebeským tělesem na obloze planety Země. Venuše prochází fázemi podobně jako Měsíc. Otáčí se v opačném směru než většina planet (mimo Uran). Den je zde delší než rok.

VENUŠE Povrch Venuše je skrytý pod tlustou atmosférou, tvořenou většinou plynným oxidem uhličitým a kyselinou sírovou. Tyto tlusté mraky jsou průhledné jen pro radarové signály vyslané a přijaté se Země. Tlak na Venuši převyšuje asi 90x tlak na Zemi. Probíhá zde vulkanická činnost.

VENUŠE Severní pól Venuše. Pod severem ve středu je jako jasná skvrna vidět nejvyšší pohoří na Venuši Maxwell Montes. Mezi další útvary patří pohoří, koróny, impaktní krátery, mozaiky, hřebeny a lávové toky. Přestože je Venuše velikostí i hmotností podobná Zemi, tak její tlustá atmosféra z oxidu uhličitého zachytává teplo natolik (skleníkový efekt), že povrchová teplota obvykle dosahuje 470 °C.

MARS Mars je 4. nejjasnějším tělesem na obloze.

MARS Mars je nazýván rudou planetou, protože jeho povrch je zbarven oxidy železa. Na pólech jsou polární čepičky tvořené vrstvou ledu CO2 a zřejmě i vodním ledem.

MARS Atmosféra Marsu je velmi řídká, tvořená hlavně CO2. Teploty na povrchu se pohybují v rozmezí od –130 °C do + 30°C. Největší hora ve sluneční soustavě je sopka Olympus Mons (23 km).

MARS Mars, má 2 měsíce: Phobos a Deimos. Tyto měsíce jsou asi zachycenými planetkami, které pocházejí z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

JUPITER Je největší planetou – plynným obrem. Má nejsilnější magnetické pole ze všech planet. Ve složení Jupiteru převládá vodík a helium. V jeho atmosféře probíhají mohutné bouře

JUPITER Nejznámější útvar Jupiterovy atmosféry je Velká rudá skvrna – obrovská bouře trvající přes 350 let. Jupiterovy prstence se skládají prachových částeček

JUPITER Jupiter má přes 63 měsíců, pojmenovaných jich má 40. Ganymedes je největším měsícem celé sluneční soustavy (větší než planeta Merkur). Jupiter je „vysavačem“ komet.

JUPITER Jupiter má čtyři velké "Galileovské" měsíce (Io, Europa, Ganymed a Kallisto).

JUPITER Europa možná opravdu pod svým ledovým povrchem ukrývá oceán kapalné vody a tak udržuje naději v možnost života.

JUPITER Měsíc Io geologicky nejaktivnější těleso sluneční soustavy. Je trvale znovu pokrýván lávou tryskající z jeho erupcí síry mladých sopek.

SATURN Saturn je druhá největší planeta, plynný obr s výrazným prstencem. Prstence se skládají z jednotlivě obíhajících kousků ledu a kamení, jejichž velikost se pohybuje od zrnek písku k balvanům. Je planeta s nejmenší hustotou, menší než je hustota vody. Je nejvzdálenější planetou, kterou můžeme vidět pouhým okem

SATURN Astronomům se podařilo objevit přes 56 měsíců. Pojmenovaných je jich asi 35.

SATURN Největším měsícem Saturnu je Titan, na kterém přistál roku 2005 modul Huygens.

SATURN Obrázky ze sondy Huygens, která přistála na Titanu.

URAN Uran je po Jupiteru a Saturnu třetí největší planetou. Skládá se z horniny a ledu, ale má tlustou vodíkovou a héliovou atmosféru. Modrý odstín atmosféry Uranu pochází od malého množství metanu, jenž především absorbuje červené světlo.

URAN Uran má soustavu prstenců. Uran má nejvíce skloněnou osu rotace.

URAN Má 27 pojmeno-vaných měsíců – podle postav z her Shakespeara.

NEPTUN Neptun je nejvzdálenější obří plynná planeta, která má také prstenec. Objeven byl v roce 1846 díky nepravidel-nostem v pohybu Uranu.

NEPTUN Většina atmosféry Neptunu se skládá z vodíku a hélia. Jeho modrá barva pochází z menšího množství atmosférického metanu, který především absorbuje světlo.

NEPTUN Velká tmavá skvrna je rotující bouřkový systém. Rychlost větru u skvrny je asi 2000 km/h (nejvyšší rychlost zaznamenaná na jakékoliv planetě).

NEPTUN Tmavé skvrny jsou anticyklony: velké systémy vysokého tlaku, které víří v Neptunových chladných horních mracích. Velká tmavá skvrna o velikosti Země daleko vlevo a Tmavá skvrna 2 skoro dole. Velkou tmavou skvrnu doprovází jasný mrak přezdívaný Koloběžka (Scooter). Nedávné počítačové simulace ukazují, že koloběžky jsou metanové mraky, které lze běžně nalézt poblíž tmavých skvrn. Další snímky Neptuna pořízené kosmickým dalekohledem Hubble Space Telescope v roce 1994 ukazují, že se obě tyto tmavé skvrny rozpadly, ale zase se vytvořily jiné.

NEPTUN Neptun je menší ale hmotnější než Uran, ale vyzařuje více světla, než přijímá od Slunce.

NEPTUN U Neptunu bylo zatím objeveno 13 měsíců.

NEPTUN Neptunův největší měsíc je Triton, vyniká vulkány vyvrhujícími led.

PLUTO Pluto patří mezi trpasličí planety. Do roku 2006 byl Pluto považován za planetu.