SLUNEČNÍ SOUSTAVA III. 19. května 2013VY_32_INOVACE_170319_Slunecni_soustava_III_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

4. Neptun 2. Saturn 3. Uran 1. Jupiter

Základní charakteristika pátá a současně největší planeta Sluneční soustavy označována jako plynný obr jeden jeho oběh trvá 11,86 let a jedna otočka méně než 10 hod rovníkový průměr je km hmotnost je 1, kg průměrná hustota je 1,33 g/cm 3 střední vzdálenost od Slunce je km gravitační zrychlení na povrchu je 23,12 m/s 2 Planeta Jupiter dále

Planeta Jupiter dále Obr.1

Jupiter má 63 měsíců. První čtyři z nich objevil Galileo Galilei a pojmenoval je Io, Europa, Ganymed a Callisto. Pozorování je obvykle čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze po Slunci, Měsíci a Venuši příznivé období pro pozorování nastává jednou za přibližně 12 let, kdy se Jupiter nachází na své oběžné dráze Slunci nejblíže Povrch je zakryt mraky s krystalky čpavku a hydrosulfidu amonného pravděpodobně jsou mračna zabarvena od sloučenin stoupajících z nižších vrstev Planeta Jupiter dále

Planeta Jupiter dále Měsíc CallistoMěsíc Europa Obr.3Obr.2

Atmosféra skládá se z vodíku (89,8%) a hélia (10,2%) se stopovým množstvím metanu, vodních par a amoniaku pásy atmosféry rotují různou rychlostí a vznikají zde bouře a turbulence rychlost větru dosahuje 600 km/h velká rudá skvrna – jedná se o atmosférický jev v horních částech atmosféry, který je pozorovatelný už 300 let (barva vzniká uvolňujícím se fosforem ve formě P4) Složení planety Má husté jádro složené z různých prvků, obklopené vrstvou kovového vodíku s héliem Planeta Jupiter dále

Planeta Jupiter dále Velká rudá skvrnaRotující pásy atmosféry Obr.4Obr.5

Teplota jádro má teplotu asi K, o teplotě na povrchu se moc neví Magnetické pole je indukované a x silnější než magnetické pole Země lze je vidět ze Země, nejlépe za úplňku má radiační pásy Jupiter má nezřetelné prstence, které jsou tvořeny prachem. Sondy Pioneer 10,11, Voyager 1,2, Ulysses, Cassini, New Horizons, Galileo, Juno Planeta Jupiter dále

Planeta Jupiter Sonda Voyager 2 – vypuštěná v roce 1977 další kapitolazpět na obsah Obr.6

Základní charakteristika 6. a zároveň druhá největší planeta Sluneční soustavy oběh trvá 29,46 roku a jedna otočka na rovníku 10 hod 14 min rovníkový průměr je km hmotnost je 5, kg průměrná hustota je 0,68 g/cm 3 střední vzdálenost od Slunce je km gravitační zrychlení na povrchu je 8,96 m/s 2 je to plynná zploštělá planeta, jejíž rovníkový průměr o 10% větší než polární má 62 měsíců Planeta Saturn dále

Planeta Saturn dále Saturn vyfocený sondou Voyager 2 (1981) Obr.7

Pozorování na noční obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikající objekt Barva planety žlutá barva je způsobena odrazem světla od horních mraků na podrobnějších snímcích sondy Cassini se jeví planeta jako modrá Povrch planety na severním pólu se nalézá polární útvar ve tvaru šestiúhelníku Planeta Saturn dále

Planeta Saturn dále Saturn s měsícem Mimas vyfocený sondou Cassini Obr.8

Atmosféra skládá se s vodíku (96,3%) a hélia (3,25%) v horních vrstvách jsou krystalky čpavku a malé množství metanu a uhlovodíků jsou zde časté výbuchy plynů a bouřkové víry (5x rychlejší než na Jupiteru) Složení planety jádro se skládá hlavně z kovového vodíku Prstence nejvýraznější soustava prstenců ze všech planet Sluneční soustavy jsou tvořeny drobnými částečkami hornin s ledem celková hmotnost prstenců je asi 1% hmotnosti Měsíce Planeta Saturn dále

Planeta Saturn dále Prstence Saturnu zachycené Sondou Cassini Obr.9

Teplota jádro má teplotu asi K v horní vrstvě atmosféry je teplota 433 K Magnetické pole jeho magnetické pole má menší intenzitu než pole Jupitera dosahuje hodnot 21μT (o něco málo větší než zemské) Sondy Pioneer 11, Voyager 1,2, Cassini - Huygens Planeta Saturn dále

Planeta Saturn Sonda Cassini – Huygens vypuštěná v roce 1997 další kapitolazpět na obsah Obr.10

Základní charakteristika sedmá planeta Sluneční soustavy, patří mezi ledové obry jeho oběh trvá 84 let a jedna otočka 17 hod a 14 min rovníkový průměr je km hmotnost je 8, kg průměrná hustota je 1,20 g/cm 3 střední vzdálenost od Slunce je km gravitační zrychlení na povrchu je 8,69 m/s 2 má 27 měsíců Planeta Uran dále

Planeta Uran dále Obr.11

Pozorování lze jej pozorovat za příznivých podmínek pouhým okem byl dlouho považován za hvězdu slabší záře a pomalé rychlosti modrozelená barva je způsobena absorpcí červeného světla v metanové atmosféře Atmosféra skládá se z vodíku, hélia a menšího množství vody, čpavku a metanu silný vítr dosahuje rychlosti až 900 km/h má světlá mračna Planeta Uran dále

Složení povrch je pokryt ledovým pláštěm (voda, čpavek) kamenné jádro je relativně malé, tvoří jednu pětinu velikosti Uranu, je složeno z železa, niklu a křemičitanu Teplota Je nejchladnější planetou Sluneční soustavy, teplota atmosféry je kolem 50K Magnetické pole je rozdělené, na jižní polokouli má hodnotu 10 μT a na severní 110 μT tvoří magnetický ohon a radiační pásy Planeta Uran dále

Planeta Uran dále Magnetické pole Uranu Obr.12

Prstence jsou nezřetelné a velmi tenké je jich 13 skládají se z malých balvanů o velikosti 10 – 30 cm v průměru ke své existenci potřebují přítomnost tzv. pastýřských měsíců, které se pohybují poblíž, a gravitací je drží pohromadě Sondy Voyager 2 Planeta Uran dále

Planeta Uran Uran a jeho prstence další kapitolazpět na obsah Obr.13

Základní charakteristika nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy patří mezi ledové obry a je podobný Uranu oběh trvá 165 let a jedna otočka 16 hod a 7 min jeho rovníkový průměr je km hmotnost je 1, kg průměrná hustota je 1,64 g/cm 3 střední vzdálenost od Slunce je km gravitační zrychlení na povrchu je 11,15 m/s 2 má 13 měsíců Planeta Neptun dále

Planeta Neptun dále Obr.14

Pozorování nedá se pozorovat pouhým okem jako první jej pravidelně pozoroval dalekohledem Galileo Galilei, považoval jej však za hvězdu Barva planety má charakteristicky modrou barvu, která je způsobená metanem v atmosféře Planeta Neptun dále

Atmosféra představuje 5-10 % hmotnosti planety je bouřlivá a proměnlivá v horních vrstvách je složena z vodíku (80%), helia (19%) a dále vody, čpavku a metanu pozorujeme velké tmavé skvrny foukají silné větry, které působí proti rotaci planety Složení předpokládáme, že se skládá z kamenného jádra (železo, nikl, křemičitany) jádro zabírá asi 2/3 poloměru planety Planeta Neptun dále

Magnetické pole má dipólový charakter a dosahuje hodnot 4μT v oblasti pólu jsou pozorovatelné polární záře Teplota povrchová teplota je srovnatelná s Uranem, asi 53 K Prstence známo je celkem 5 prstenců Planeta Neptun dále

Planeta Neptun dále Měsíc Triton Obr.15

Zajímavost vydává větší množství energie než přijímá, v současnosti nevíme přesně, co je zdrojem energie Sondy Voyager 2 - jediná sonda, která dorazila k planetě Neptun Planeta Neptun koneczpět na obsah

POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, ISBN

CITACE ZDROJŮ Obr. 1 NASA. Soubor:Jupiter.jpg: Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 2 CONSCIOUS. Soubor:Europa-moon.jpg: Wikimedia Commons [online]. 29 July 2006 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 3 BRICKTO. Soubor:Callisto.jpg: Wikimedia Commons [online]. 25 March 2005 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 4 NASA. Soubor: Voyager 58M to 31M reduced.gif: Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: _Voyager_58M_to_31M_reduced.gif _Voyager_58M_to_31M_reduced.gif Obr. 5 NASA. Soubor:Great Red Spot From Voyager 1.jpg: Wikimedia Commons [online]. 25 February 1979 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr. 6 BRICKTOP. File:Voyager spacecraft.jpg: Wikimedia Commons [online]. 1 May 2005 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z:

CITACE ZDROJŮ Obr.7 NASA. Soubor:Saturn (planet) large.jpg: Wikimedia Commons [online]. 4 August 1981 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr.8 ERYN BLAIREOVÁ. Soubor:Blue Saturn.jpg: Wikimedia Commons [online]. 16 August 2008 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr.9 NASA. File:Saturn from Cassini Orbiter ( ).jpg: Wikimedia Commons [online]. 29 January 2012 Thumbnail for version as of 14:29, [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: 19%29.jpg 19%29.jpg Obr.10 MIRECKI. Soubor:Cassini Saturn Orbit Insertion.jpg S: Wikimedia Commons [online]. 12 February 2011 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr.11 NASA. Soubor:Uranus.jpg: Wikimedia Commons [online]. January 1986 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z:

CITACE ZDROJŮ Obr.12 RUSLIK0. Soubor:Uranian Magnetic field cs.png: Wikimedia Commons [online]. 13 October 2009 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr.13 NASA. Soubor:Uranus clouds.jpg: Wikimedia Commons [online]. 31 August 2007 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr.14 NASA. File:Neptune.jpg: Wikimedia Commons [online]. August 1989 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: Obr.15 NASA. File:Triton moon mosaic Voyager 2 (large).jpg: Wikimedia Commons [online]. 25 August 1989 [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: 29.jpg 29.jpg Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.

Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová