Magisterský studijní program FVL a FVHE Zemědělská produkce 2. Magisterský studijní program FVL a FVHE

Témata přednášky č. 2 Zemědělský půdní fond Funkce půdy Kvalita zemědělského půdního fondu Klimatické poměry v České republice Kategorizace zemědělského území, zemědělské výrobní oblasti Pěstování zemědělských rostlin Obecné schéma pěstování zemědělských rostlin Základní principy zpracování půdy

Zemědělský půdní fond

Základní funkce půdy produkční mimoprodukční

Půdní úrodnost definice podle zákona o hnojivech (č. 308/2000 Sb.)  schopnost půdy umožňovat rostlinám růst, vývoj a dosažení žádoucího výnosu, kvality a nezávadnosti produkce přirozená úrodnost půdy skutečná úrodnost půdy

Charakteristika zemědělského půdního fondu ČR 54 % průměrných až podprůměrných 6% zcela nevhodných 40% nadprůměrně úrodných více než 20 % se nachází nad 500 n. m. silně skeletovité 4,5 %, slabě 24 % 30 - 50 % je ohroženo tzv. zhutněním

Hodnocení kvality zemědělského půdního fondu bonitace půdy BPEJ - bonitovaná půdně - ekologická jednotka  vyhodnocením parametrů : - klima - klasifikační zařazení půdy - charakteristika geografických substrátů - zrnitost, skeletovitost - vodní a vzdušný režim - půdní profil - svažitost a expozice pozemku

Znehodnocování půdního fondu Přírodní vlivy - větrná a vodní eroze záplavy Technické příčiny - devastace půdy těžbou, exhalace v okolí průmyslových podniků, stavby sídlišť, podniků a komunikací

Degradace půdy eroze - vodní (více než 1/2 ZP), větrná (asi 7,5%), sněhová debazifikace a acidifikace, degradace fyzikální (degradace půdní struktury, kompakce), degradace znečištěním a kontaminací, úbytky organické hmoty (humusu), degradace biologická

Protierozní ochrana půdy biologické způsoby - účelné rozmístění kultur, pásový způsob hospodaření, meze, trvalé travní porosty, strukturotvorné plodiny technické - větrolamy

Klimatické podmínky v ČR rozmanité, přechod mezi přímořským a kontinentálním klimatem promítají se výškové poměry a členitost terénu klimatické oblasti - teplá, mírně teplá, chladná klimatické regiony (10) největší zastoupení má mírně teplý a vlhký (MT4) na 25 % ZP nejpříznivější je teplý a mírně vlhký (T3) na 14 % ZP

Kategorizace zemědělského území zemědělské výrobní oblasti méně příznivé oblasti zranitelné oblasti

Zemědělské výrobní oblasti podle přírodních podmínek : členitost krajiny, genetické půdní typy, půdní druh, klimatické poměry podle ekonomických podmínek – vzdálenost od zpracovatelských závodů podle druhu a hloubky půdy a vhodnosti pro určitou plodinu

Rozdělení zemědělských výrobních oblastí (od roku 2003) kukuřičná (podoblasti K1, K2, K3) řepařská (podoblasti R1, R2, R3) bramborářská (podoblasti B1 a B2) bramborářsko-ovesná (podoblast B3) horská (podoblasti H1 a H2)

Zemědělské výrobní oblasti

Méně příznivé oblasti horské oblasti (typ H) ostatní - málo výnosné půdy, malá hustota obyvatel (typ O) oblasti se specifickými omezeními - příhraniční oblasti, další jednotlivá území s nízkou výnosností (typ S)

Méně příznivé oblasti

Vymezení zranitelných oblastí jsou určeny na základě rozborů povrchových a podzemních vod ve zranitelných oblastech se nachází až 44% z celkové výměry ZP

Mapa rozložení zranitelných oblastí

Opatření ve zranitelných oblastech legislativně je vymezen zákaz používání dusíkatých hnojiv (neplatí pro trvalé kultury, polní zeleniny a zakryté plochy) v určitém období pravidla pro používání statkových hnojiv nařízení protierozních opatření

Pěstování zemědělských rostlin

Obecné schéma pěstování zemědělských rostlin (agrotechnické faktory) volba plodiny (užitkový směr), odrůda osevní postup (pozemek, předplodiny) základní a předseťová úprava půdy hnojení setí a sázení ošetření porostu během vegetace sklizeň posklizňové ošetření skladování

Základní principy zpracování půdy Mechanické zásahy ovlivňují : hospodaření s půdní vláhou a vzdušný režim rozvoj půdních aerobních mikroorganismů humifikační pochody rozvoj chorob a škůdců rostlin

Význam zpracování půdy regulace plevelů zapravení organických a anorganických hnojiv příprava pro založení nových porostů vliv na jakost produktů

Konvenční (klasické) zpracování půdy základní zpracování půdy – podmítka, orba, podrývání a prohlubování, hloubkové kypření, podzimní úprava povrchu zorané půdy příprava půdy před setím a sázením kultivace půdy během vegetace

Minimální zpracování půdy důvody - klasické postupy jsou energeticky náročné, zjednodušení urychlení předpoklady - dobrý fyzikální stav půdy, biologicky čistá ornice s dostatečným obsahem živin minimální zastoupení trvalých plevelů vhodný osevní postup

Metody minimalizace zpracování půdy vypouštění nebo nahrazování některých zákroků spojování do menšího počtu operací omezení zpracování na určitou hloubku nebo část plochy setí do nezpracované půdy

Systémy s minimálním zpracování půdy systémy se zachováním klasické orby, ale omezování hloubky a slučování operací systémy bez orby - kypření a obracení nebo setí do nezpracované půdy výběr záleží na klimatických podmínkách, druhu a typu půdy, erozi, systému hospodaření, vybavení mechanizačními prostředky výhody a reálnost v našich podmínkách ?

Progresivní způsoby zpracování půdy jsou založeny na výkonnějších strojích přednosti - okamžitá příprava půdy se setím eliminace slehnutí půdy dokonalé urovnání a odplevelení půdy vyšší využití vláhy nevýhoda - drahé stroje

Půdoochranné systémy soubor agrotechnických operací, které ještě ve větší míře šetří půdu než předchozí postupy kypření půdy bez obracení přímé setí do nezpracované půdy ničení plevelů herbicidy

Děkuji za pozornost.