Vypracovávání nové mezinárodní dohody EUROPEAN COMMISSION FEBRUARY 2009 Změna klimatu

Rozsah problému Změna klimatu patří k největším problémům, s nimiž se současný svět musí potýkat. Je třeba urychleně jednat, abychom zabránili dalšímu stoupání teplot, a odvrátili tak hrozící nevratné, katastrofické změny. Je třeba přijmout globální opatření – právě teď máme vhodnou příležitost, která nepotrvá dlouho. Potřebné kroky učiněné ihned budou méně nákladné než důsledky neřízených klimatických změn.

Oteplování je realita

Od roku 1850 vzrostla průměrná světová teplota o 0,76 °C. K nejzásadnějšímu oteplení došlo v průběhu posledních 50 let, a to v důsledku lidské činnosti. Příčiny: spalování fosilních paliv k získávání energie, zemědělství, odlesňování. Již nyní jsme svědky dopadů klimatických změn, jakými jsou například vlny veder či častější výskyt jevů extrémního počasí.

Co musíme udělat? Razantně omezit emise CO 2 a urychleně přejít na nízkouhlíkové technologie. Dramaticky změnit výrobu i spotřebu energie. Využívat energii efektivněji. Prosazovat energie získané z obnovitelných zdrojů a inovační technologie. Přizpůsobit se změnám, které se již dějí.

Kořeny mezinárodních opatření Mezinárodní jednání o klimatických změnách započala v roce 1992, kdy byla vytvořena Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC). První mezinárodně platné závazky k omezení emisí CO 2 představil roku 1997 Kjótský protokol. EU hrála v minulých dohodách rozhodující roli a zasazuje se o další radikální opatření.

O Kjótském protokolu Kjótský protokol: –je pouze prvním krokem. –platí pouze do konce roku –se netýká všech zemí – neratifikovaly jej např. Spojené státy. –nestanovuje závazné cíle rozvojovým zemím, přičemž množství škodlivin, které vypouštějí do atmosféry, se rychle přibližuje těm z vyspělých zemí.

Po Kjótském protokolu je potřeba schválit novou smlouvu. Ta musí být ambicióznější a musí určovat dlouhodobou povinnost omezovat emise razantněji než dosud. Jak vyspělé, tak rozvojové země musejí podnikat náležité kroky. I nadále se musíme zavázat k omezení oteplování, aby teploty nevzrostly o více než 2 °C. Světové emise CO 2 musejí do roku 2020 dosáhnout vrcholu a do roku 2050 je potřeba omezit jejich množství na polovinu. Smlouva, jež nahradí Kjótský protokol, musí definovat způsoby podpory rozvojovým zemím při procesu adaptace.

Opatření EU (1)

V prosinci 2008 přijali vrcholní představitelé evropských zemí tzv. klimaticko-energetický balíček, který stanoví ambiciózní cíle pro rok Balíček zahrnuje následující opatření: –snížení emisí o 20 % do roku 2020 – resp. o 30 %, pokud se na tom dohodou i další vyspělé země –výroba 20 % energie z obnovitelných zdrojů –posílení energetické účinnosti o 20 %

Opatření EU (2) Konkrétní kroky navrhované balíčkem: –Rozšíření systému obchodování s emisemi –Podpora separace a ukládání uhlíku –Zvlášť stanovené cíle pro každou zemi pro energii získávanou z obnovitelných zdrojů

Nová globální dohoda o klimatu: cesta kupřed

Cílem je schválit novou dohodu na konci roku 2009 na kodaňské konferenci OSN o klimatu. Jednání se účastní 192 zemí. Je potřeba stanovit globální cíle pro snížení emisí. Je nutné posílit schopnost jednotlivých zemí přizpůsobit se změnám. Jsou zapotřebí moderní zdroje financování rozvojových zemí. Do roku 2015 by měl být vybudován uhlíkový trh.

Více se dozvíte na