Role zemního plynu v energetice ČR z pohledu MŽP Energy Gas Storage Summit 24. května 2012 Tomáš Chalupa Ministr životního prostředí České republiky

Future Role of Natural Gas in Global Energy Mix Source: IEA (International Energy Agency, 2011) Vážené dámy a pánové - na úvod mi dovolte, podívat se na současný a budoucí energetický mix z globálního pohledu. V budoucnosti je očekáván (globální) pokles role uhlí a ropy v energetice, resp. dopravě v celosvětovém měřítku. Rovněž stagnace jaderné energetiky a pouze pozvolný nárůst OZE. Není to však tragédie. Doba kamenná také neskončila proto, že by došlo kamení. Oproti tomu poroste význam zemního plynu (z konvenčních i nekonvenčních ložisek). Jedná se totiž o palivo se širším spektrem uplatnění (energetika, doprava, domácí vytápění) než uhlí a ropa, jejichž užití a zásoby jsou do jisté míry omezené.

Environmental Effects Dust Dust Source: ENA Coal Gas Equivalent of 1 mil. cars NO NO Příklad (na obrázku) ukazuje srovnání dvou elektráren - na uhlí a zemní plyn a produkci NOx, SO2 a pevných částic (mg/KWh). V případě náhrady uhlí ZP může dojít k úspoře emise tuhých částic, která odpovídá ekvivalentu 1 mil. automobilů. Zemní plyn je navíc palivo, které díky svému složení (vysoký obsah vodíku vůči uhlíku) poskytuje vyšší výhřevnost a produkuje nižší emise CO2 na jednotku výhřevnosti. Kromě toho poskytuje výhodu absence emisí oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek a nižších emisí oxidů dusíku na jednotku výhřevnosti. Plynové zdroje v současné době splňují emisní limity, které budou pro členské státy EU platit až od roku 2016, mnohé dosahují ještě nižších hodnot. Emise ze zdrojů spalujících plyn jsou až 50 krát nižší než ze zdrojů spalujících uhlí. Např. při stejném obsahu tepla v palivu klesnou emise tuhých znečišťujících látek až o 95% původní hodnoty, emise SO2 až o 85%, emise CO2 pak o přibližně 33% původní hodnoty.

Energy Mix of the EU Source: Energy policy V energetickém mixu ČR činila výroba elektrické energie z plynu za rok 2011 pouze 4,77 %, z toho 1,18 % tvořil zemní plyn a 0,89 % bioplyn. 2,7 % tvořily ostatní plyny (kalové, kychtové (odpadní plyn z vysokých pecí), důlní). ČR je tak hluboce pod průměrem využití plynu v energetice v EU. To s sebou přináší zvýšení průměrných emisí na jednotku vyrobené elektrické energie. Vyšší podíl zemního plynu na výrobě elektrické energie a tepla však s sebou nese riziko zvýšení dovozní závislosti s vazbou na energetickou bezpečnost. Z tohoto pohledu je nutné diverzifikovat přepravní trasy, například propojením s Polskem za účelem přístupu ke zkapalněnému ZP (LNG) z terminálů na Baltu či k břidlicovému plynu. Také je nutné budovat infrastrukturu pro skladování plynu za účelem pokrytí případných výpadků dodávek. S postupným nárůstem podílu plynu na výrobě elektřiny bude stoupat i důležitost těchto opatření. Evropská komise v březnu 2010, oficiálně oznámila přidělení dotace ve výši 35 milionů eur (přibližně 910 milionů korun) na financování rozšíření skladovací kapacity podzemních zásobníků v ČR a 9,5 milionů eur (přibližně 250 milionů korun) získaly také tři plynovodní projekty na zpětný tok zemního plynu. Společnost RWE Gas Storage využije tuto dotaci na rozšíření skladovací kapacity podzemních zásobníků plynu Třanovice a Tvrdonice a společnost NET4GAS na výstavbu plynovodů pro posílení infrastruktury v případě přerušení dodávek zemního plynu z Ruska do zemí EU přes Ukrajinu. Program vyhlásila Evropská komise v březnu 2009 (pozn.: na základě politické dohody sjednané během CZ PRES) s cílem omezit dopad případného dalšího přerušení dodávek zemního plynu a posílit evropskou energetickou infrastrukturu. Projekt společnosti RWE Gas Storage na rozšíření skladovací kapacity zásobníků plynu byl mezi 43 vybranými projekty z oblasti energetiky a plynárenství, které získaly dotaci v rámci Evropského programu oživení energetiky (EEPR). Celková investice na rozšíření zásobníků bude asi 7 miliard korun a zásobníkové kapacity mohou být rozšířeny zhruba o 700 milionů metrů kubických, tedy až na celkové 3 miliardy. Source: Energy policy

Energetický mix ČR V budoucím energetickém mixu ČR se očekává výrazně vyšší podíl jaderné energetiky (dostavba JETE) – až do úrovně 50%. Rovněž vyšší podíl plynu a OZE (zejména biomasa a bioplyn v teple) by měl společně s úsporami a energetickou efektivitou nahradit postupně klesající podíl uhelných zdrojů. Vláda by měla toto potvrdit v letošním roce přijetím nové SEK. V současné době je v důsledku nízkého podílu zemního plynu na výrobě elektřiny v ČR terciární regulace (tzv. točivá regulace) v rámci poskytování podpůrných služeb pro přenosovou soustavu realizována v uhelných elektrárnách. Tím jsou zvyšovány emise, aniž by nutně byla vyrobena elektrická energie. Uhelné elektrárny, které jsou v této regulaci, musí kvůli pomalému startu běžet mnoho hodin, aniž by dodávaly elektřinu do sítě. Oproti tomu plynové elektrárny poskytují možnost rychlého startu a najetí na požadovaný výkon, čímž je šetřeno palivo a tím i emise. Kromě toho poskytují výhodu vyšší účinnosti při zapojení v paroplynových cyklech. Zmínil bych se o tzv. obnovitelných zdrojích energie. Z grafu je patrné, že v ČR je přes 3 % energie tvořeno z vodních zdrojů. Na jednu stranu je to málo, druhým pohledem ale zjistíme, že jsme na samé hranici toho, co můžeme z vodních zdrojů získat. Více možností, jak využít vodu pro výrobu energie v ČR, prostě není. A je to škoda. Source: ERÚ

Phase-out of coal in electricity production Installed Capacity of Coal Powerplants (MW) To be phased-out / replaces by another source To be renovated V současnosti činí instalovaný výkon hnědouhelných elektráren v ČR 5 724 MW. Současné projekty obnovy počítají s instalovaným výkonem 2 210 MW. Rozdíl těchto výkonů bude nutné nahradit. V tomto kontextu představuje zemní plyn čisté palivo a plynové elektrárny poskytují možnost rychlé regulace, umožňující poskytovat podpůrné služby nutné k zajištění stability elektrifikační soustavy. Tuto možnost rychlé regulace lze vhodně využít k doplnění jaderných bloků, které pracují v základním zatížení bez významnější změny dodávaného výkonu. Zbytek výpadku bude pokryt. Current Status After Reconstruction

Zemní plyn v energetice a dopravě (I) Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (kogenerace / CZT) Regulace elektrifikační soustavy díky flexibilitě plynových zdrojů Možnost vtláčení bioplynu do sítě Vyšší využití CNG a LPG v silniční dopravě Pravidelný meziroční nárůst spotřeby Role zemního plynu v české energetice spočívá především v kogenerační výrobě elektřiny a tepla (v systémech centrálního zásobování teplem i v malých domovních jednotkách) a v náhradě vytápění tuhými palivy v domácnostech. To přináší výhodu snížení emisí skleníkových plynů i emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek. Nevím, kdy jste byli naposledy ve Švýcarsku, ale tam je za každým městem, za každou vesnicí spalovna. Žádné plýtvání, žádné neefektivní zacházení s odpadem. To je cesta, kterou bychom chtěli jít. Perspektivní může být možnost vtláčení bioplynu do sítě. Je však nutné minimalizovat dopady podpory na cenu pro konečného uživatele a legislativně ošetřit kvalitu vtláčeného bioplynu. Při dostatečně vysoké ceně emisních povolenek tak budou měrné náklady na vyrobenou jednotku elektrické energie nižší u plynových zdrojů oproti uhelným. K tomuto stavu by mohlo přispět i snížení cen plynu v důsledku rozšíření nabídky (např. o netradiční zdroje plynu). Spotřeba alternativního paliva pro dopravu, CNG, se každoročně zvyšuje nejméně o 20 %. Motoristé mají k dispozici více než 16 tisíc CNG plnicích stanic. V Evropě je 3,5 tisíce CNG stanic, z toho 2.5 tisíce veřejných. Nejvíc veřejných CNG stanic je v Německu - 870, v Itálii - 720, Rusku - 200, v Rakousku - 160  Švýcarsku - 120. V České republice je v současnosti 30 veřejných CNG stanic --jejich počet však dále roste. Příklad úspory nákladů u osobního automobilu při 50 000 Km/rok a spotřebě cca 7l/benzinu – náklady s CNG cca 60 tisk. Kč (oproti 130 tis. Kč za benzin). http://www.ngva.cz/cz/page/kalkulace-uspor

Zemní plyn v energetice a dopravě (II) V ČR plynofikovány obce a města s více jak 2000 obyvateli 3 miliony odběratelů plynu v prosinci 2011 Náhrada tuhých paliv v individuálním vytápění domácností Pokles počtu domácností topících uhlím o 40 % Zvýšení počtu domácností topících plynem o 5 % Zvýšení počtu domácností napojených na CZT o 5 % V ČR jsou plynofikovány všechny obce a města s více jak 2000 obyvateli. Plně je plynofikováno 33,2 % obcí a částečně 32,4 % obcí, tedy celkem 65,6 % obcí. Bez plynofikace zůstává 34,7 % obcí. Problémem zůstávají nevyužité přípojky, kdy z cenových důvodů došlo u části obyvatelstva k ukončení odběru plynu pro vytápění a návratu k topení pevnými palivy. Stále tak zůstává značný potenciál pro snižování emisí CO2, NOx, SO2 a TZL. K 31. prosinci 2011 bylo v ČR u dodavatelů plynu registrováno 3 035 000 zákazníků. Mezi lety 2001 až 2010: -se zvýšil počet domácností využívajících zemní plyn pro vytápění o 5 % na 1,47 milionu. -se snížil počet domácností využívajících pro vytápění uhlí o 40 % na 346 tisíc. -stoupl počet domácností připojených k CZT o 5 % na 1,48 milionu.

Emise TZL Denní nejvyšší koncentrace v roce 2011 15. listopadu 2011 Denní nejvyšší koncentrace TZL v roce 2011 (15. listopadu 2011)

Emise TZL Předpokládané denní nejvyšší koncentrace – při vytápění bude uhlí nahrazeno zemním plynem Předpokládané denní nejvyšší koncentrace TZL pokud bude při vytápění uhlí nahrazeno zemním plynem/ jinými palivy.

Děkuji Vám za pozornost Závěrem mi dovolte malou poznámku. Energetika a životní prostředí, to nejsou jen obnovitelné zdroje. Je to vyvážený energetický mix, který zahrnuje nejen ony OZE, ale i využití uhlí a jaderných zdrojů. Energetický mix, který je jak šetrný ke krajině, tak ekonomicky efektivní. Ministerstvo životního prostředí má jako svůj úkol ochranu přírody a v té se skrývá i ochrana krajiny. České krajiny. Já nechci jet krajinou, kde nalevo budou lány řepky, napravo solární panely a přede mnou větrníky. To není moje krajina. To není česká krajina. I tímto směrem se musí ochrana životního prostředí ubírat. A já se snažím touto cestou jít.