Jan Švejnar Fakulta sociálních věd 28. ledna 2008 Česká ekonomika v globální perspektivě

Posloupnost a časový rozvrh 1. fáze – přípravná - přijetí příslušných zákonů,příprava předpisů a nařízení - rozvržení diverzifikované soustavy akcií(portfolio) na jednotlivce - příprava podnikového účetnictví dle standardního systému, podpis dohod o průmyslových vztazích, arbitráži, způsobu plateb… - vypracování reformy státní správy výkonnými orgány vlády - jasná definice a publikace programu ekonomické přeměny tak, aby si ekonomické subjekty vytvořily přesnou představu o budoucím vývoji

Posloupnost a časový rozvrh 2. fáze – realizace základních opatření - liberalizace cen a devizových kurzů, - přidělení výchozích dotací a uložení příslušných daní - vstup nových podniků na trh - analýza nedostatků zákonné a institucionální úpravy 3. fáze – přechodné období - odbourání dotací - realizace projektů v dopravě a ostatních prioritních oblastech - zahájení chodu burzy - dražba vybraných podniků

Možná strategie ekonomické přeměny Hlavní cíl – udržení makroekonomické rovnováhy v průběhu zásadní změny mikroekonomické struktury Celková strategie nikoli částečná opatření Hlavní úkol – minimalizace období délky přechodu i soc. a ekonom. nákladů. Zamezení či minimalizování možnosti přisvojení majetku skupinami osob s výsadním postavením (straničtí funkcionáři,ředitelé podniků, atd.). Různé podoby (koupě částí státních podniků manažery za nízkou cenu, zakládání polofiktivních podniků, výkup pozemků atd.) př. Chile, Polsko,Maďarsko.

Zákonný a institucionální rámec 1. krok ekonomické přeměny je vyhlášení jasných hospodářských zákonů. Pro sestavování zákonného rámce je důležité, aby byl kladen podstatný důraz na prvek ekonomických podnětů. Zákony musí být formulovány jednoduše a jasně – složité zákony vybízejí k obcházení, hledání výjimek a podněcují korupci.

Mikroekonomické otázky Uvolnění cen veškerých druhů zboží a přeměna všech forem ochrany na jednoduchý systém cel, předem jasně definovaný a publikovaný Výhody: 1. politicky přijatelnější, 2. stimulace rychlého přechodu k efektivnější alokaci zdrojů v ekonomice, 3. příjmy z cel Vznik nových podniků především malých a středně velkých – vláda by měla použít veškeré druhy opatření k povzbuzení jejich činnosti Podpora zahraničních investorů Problém prodeje státního vlastnictví a nevýhody Československých občanů proti cizincům (rozdělení části akcií na uvedená konta občanů-Britská Kolumbie). Nejlepší forma prodeje - AUKCE

Mikroekonomické otázky Výhody uvedeného způsobu tvorby, distribuce, a prodeje akcií: - Umožňuje dosáhnout nejvyšší prodejní ceny - Podporuje vytvoření akciové burzy - Další příjem občanů – příjem z kapitálu - Spravedlivé rozdělení národního majetku  Zavedení manažerské autonomie  Kapitálový trh: vytvoření sítě navzájem si konkurujících komerčních bank (nesmí být spojeny s výkonností určitých podniků a nutnost přijetí běžných metod hodnocení efektivnosti investičních projektů),  Organizace účasti zahraničních bank a investorů

Makroekonomické otázky Hlavní makroekonomický problém období přechodu je reforma makroekonomických institucí a formulace hospod. politiky, která bude současně podporovat mikroekonomické změny a nenaruší makroekonomickou stabilitu. Problematika vysoké inflace… Ustavení nezávislé emisní banky… Jasně definované schéma odbourávání dotací poskytuje ochranný polštář proti tlakům, vyvíjeným na emisní banku… Podpora vývozu zvláštními daňovými úlevami… Konvertibilita koruny

Makroekonomické otázky Podpora vývozu zvláštními daňovými úlevami… Konvertibilita koruny… Informace o zaměstnání a rekvalifikace mohou být poskytovány jak novými vládními institucemi, tak i soukromými školícími středisky. Reforma státní správy

Program přednášky Podstata globalizace Současné prostředí ve střední Evrop ě Statistiky Závěry a doporučení pro praktickou politiku

Podstata globalizace Globalizace -- výrazně intenzivnější propojení ekonomik Pád tradičního komunismu a zapojení Číny a zemí bývalého sovětského bloku do světové ekonomiky Revoluce v oblasti informačních a telekomunikačních technologií Snížení ochranných opatření bránících mezinárodnímu obchodu a mezinárodním tokům kapitalu Produktivita je podstatne vyšší než byla, vnější šoky a hospodářská opatření mají globální dopad Výsledky jsou často nerovnoměrně rozvrstveny jak mezi zeměmi, tak mezi občany jednotlivých zemí

Podstata globalizace (2) Strach z globalizace (Čína, Indie, …) Předchozí vlny globalizace => tvrdá konkurence a nutná restrukturalizace Hlavní dopady současné globalizace? Efektivnější výrobci rychle rostou a dominují Malé podniky buď rostou nebo zanikají => princip “winner takes all” Globálně vyšší a efektivnější dělba práce Produktivita a tudíž i potenciální míra blahobytu roste Velké i malé podniky se stávají globálními hráči a umisťují výrobu tam, kde docilují vysoké výrobní efektivnosti v poměru k nákladům

Výzva pro Českou republiku Vytvořit podmínky pro dlouhodobý úspěch v globální ekonomice

Ekonomické prostředí ve střední Evrop ě Zpomalení hospodářského rozvoje v US & EU na začátku 21. století Země střední Evropy jsou ovlivněny EU, ale rostou rychleji Následky vstupu do EU (Irsko vs. Portugalsko)? Ceny surovin PZI/FDI

Poznámky: Pro Evropu a střední Asii je použit průměr z let místo Zdroj: World Bank World Development Indicators Průměrný růst HDP na obyvatele (meziroční růst %)

Současnost a blízká budoucnost Destabilizující vlivy ve světové ekonomice Hrozba problémů na finančních trzích (problém cen nemovitostí a hypotéčních úvěrů v USA) s negativními dopady na poptávku Vysoké ceny surovin a zejména ropy Výrazná změna hodnoty dolaru Lze očekávat pokles tempa růstu světové ekonomiky a další přesun těžiště růstu do rozvíjejících se zemí (Čína, Indie)

Průměrný reálný růst HDP/obyv. Průměrný reálný roční růst v domácí měně za Zdroj: World Development Indicators

Index růstu reálného HDP srovnání s r Zdroj dat: IMF, World Economic Outlook, 2007 a novější = odhad MMF

Index reálného HDP srovnání s rokem 1999 Zdroj dat: IMF - World Economic Outlook, 2007 a novější = odhady MMF

Konvergence ČR a EU ČR se daří dohánět vyspělejší členy EU HDP roste rychleji než v případě „starých“ členů EU Sbližování mezd Způsoby dohánění Růst fyzické produktivity České výrobky se daří prodávat za lepších podmínek (i vliv rostoucí kvality, lepšího marketingu a přístupu na zahraniční trhy) Zhodnocování domácí měny

Energetická náročnost Nejvyšší energetickou náročnost vykazují nejbohatší ekonomiky Nové členské země – nižší efektivita a tudíž vyšší relativní náročnost ekonomiky na energie Tradičně vyšší náročnost ekonomiky na energie platí i pro ČR. Důvody: Strukturální zaostalost a nižší efektivita (zejména v počátku transformace) Nižší dosahované ceny Vyšší podíl průmyslu v ekonomice Vyšší energetická náročnost souvisí i s relativně většími emisemi CO 2 a závislosti na dovozech energetických surovin

Spotřeba energie na osobu v přepočtu na ekvivalent v tunách ropy Zdroj: World Development Indicators

HDP vyprodukovaný jednotkou energie HDP v PPP a USD r na ekvivalent 1 kg ropy Zdroj: World Development Indicators

HDP vyprodukovaný jednotkou energie Nové a staré členské země HDP v PPP a USD r na ekvivalent 1 kg ropy Zdroj: World Development Indicators

Emise C0 2 na jednotku HDP kg na jednotku HDP dle PPP Zdroj: World Development Indicators, data za rok 2003

Zapojení do světové ekonomiky Pro méně vyspělé je země je příliv investic i zapojení do mezinárodního obchodu velmi důležité ČR a ostatní nové členské země patří mezi velmi otevřené – jak vůči mezinárodnímu obchodu, tak vůči investičním tokům Podíl exportu, popř. součtu exportu a importu na HDP je vyšší než u tradičních vyspělých ekonomik. Důvody: ČR (a NMS) patří mezi menší země Vliv nižší vyspělosti (menší HDP) a podhodnocení měn vůči paritě kupní síly Patří mezi příjemce zahraničních investic Z otevřenosti vyplývá i určitá zranitelnost vůči externím šokům, vzhledem k dominantní roli EU zde však zatím nehrozí velká rizika

Zdroj: World Bank World Development Indicators Průměrný roční objem investic 1990 – 2005 % HDP * Evropa a střední Asie – údaje o PZI až od r. 1992, údaje o tvorbě kapitálu do r. 2004

Poměr přílivu PZI a celkových hrubých investic průměr za období 1998 – 2006 (%) Zdroj: EIU

Míra otevřenosti ( Import + export)/2 v % HDP Zdroj dat: Eurostat

Vzdělanost a informace Výzkum, vzdělání a inovace – šance na dlouhodobý úspěch ve světové ekonomice Problém: ČR v řadě ukazatelů zaostává proti průměru EU Navíc ani EU nepatří ve světové ekonomice ve špičce V řadě oblastí zaostávání nejen za tradičními šampióny typu USA, ale i za nově industrializovanými zeměmi jako Korea

Studium na institucích pro vyšší (terciární) vzdělání hrubé % Zdroj: World Bank World Development Indicators

Studium na institucích pro vyšší vzdělávání hrubé % Zdroj: World Development Indicators

Uživatelé internetu (na 1000 obyvatel) Zdroj: World Development Indicators

Uživatelé internetu (na 1000 obyvatel) Zdroj: World Development Indicators

Předplatitelé vysokorychlostního internetu (na 1000 obyvatel) Zdroj: World Development Indicators

Osobní počítače (na 1000 obyvatel) Zdroj: World Development Indicators

Osobní počítače na 1000 obyvatel Zdroj: World Development Indicators

Náklady na hodinu práce v EUR Zdroj: Eurostat

Hlavní pravidla Globální hospodářství => růst konkurence => úspěch nebo selhání Vláda a podniky by měly spolupracovat na zajištění konkurenceschopnosti Politika by měla podporovat, nikoliv omezovat Podnikatelské prostředí musí být jasné a jednoduché R&D (výzkum a vývoj) a inovace jsou klíčové Důležitá je také společenská zodpovědnost Business lídři potřebují být světovými manažery

Nové fenomény Nové fenomény v globálním svět ě stále více nabývají na důležitosti  Přímé zahraniční investice  Podnikání & dostupnost rizikového kapitálu  Regulace (náklady podnikání)  R&D (výzkum a vývoj)  Lidský kapitál

R&D (výzkum a vývoj) a inovace Firmy, které nepocházejí z USA nebo Japonska se věnují výzkumu a vývoji mnohem méně Zahraniční podniky s sebou přinášejí moderní technologie a know-how Domácí firmy v ČR provádějí relativně málo R&D Pomalý přesun výsledků výzkumu do praktických aplikací Význam externalit invest ic do výzkumu a vývoje (druhotné efekty) Globalizace => fixní náklady vzrostly a mezní náklady poklesly => R&D je soustředěn jen v několika zemích či regionech Výzva: Může se ČR stát jedním R&D center? Problém: omezené investice do vyššího vzdělání a R&D v současné době

Výdaje na výzkum a vývoj % HDP Zdroj: World Development Indicators

ZávěrZávěr Nynější vlna globalizace – největsi ekonomická změna od průmyslové revoluce Promyšlený strategický přístup => úspěch Ad hoc politika => zaostávani a (viz Argentina) Česká republika je na rozcestí – je potřeba připravit a realizovat úspešnou strategií (Irsko v. Portugalsko)

Výzvy pro vládu Snížit rozpočtový deficit pomocí omezení (neefektivních) výdaj ů Přesunout daňové zatížení z daní a odvodů z platu do jiných oblastí (majetkové a spotřební daně) Zlepšit podnikatelské prostředí – fungování soud ů Stimulovat větší investice do lidského kapitálu a R&D

Co může prezident 1 Upozorňovat na klíčová témata Prosazovat kvalitní a konsenzuální řešení Využívat svou autoritu ke zklidnění a zvěcnění politické debaty Aktivně spoluvytvářet a ovlivňovat směřování EU, posilovat její konkurenceschopnost Prosazovat otevřenou a sebevědomou zahraniční politiku

Co může prezident 2 Transparentně postupovat v prezidentských nominacích (pečlivě vybírat guvernéra ČNB) Díky své nadstranickosti nezaujatě sledovat dopad strategických rozhodnutí na občany Vést otevřený dialog s politickými partnery, zástupci občanské společnosti a občany