Křesťanská víra a její projevy u některých osobností působících v Čechách

Budeme se věnovat lidem, kteří svým osobitým způsobem ovlivnili naši českou kulturu a společnost. Vybrali jsme ukázky z některých prací těch, kteří se ve svém dílech inspirovali křesťanstvím.

Matyáš Bernard Braun (1684 – 1738)

Rakouský sochař a řezbář působící převážně v Čechách Zpracovával zejména postavy svatých, které můžeme vidět i na Karlově mostě sv. Jan Nepomucký

Dále je hlavně známý svou spoluprací s hrbětem Šporkem, pro něhož vytvořil sochy křesťanských ctností a neřestí. CTNOSTI láska láska moudrost moudrost NEŘESTI pýcha pýchalenost

Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)

Rodák z východočeského Miletína vystudoval gymnázium v Hradci Králové. Byl historikem, právníkem, archivářem, překladatelem, spisovatelem básníkem a sběratelem lidových písní, pohádek a pověstí. Jeho tvorba spadá do období romantismu. Mezi jeho nejznámější dílo patří Kytice – básnická sbírka vytvořená na základě sebraných lidových pověstí.

KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH (1853) Ve všech básních dochází ke konfliktu mezi člověkem a vyšším řádem. Konflikt vyvolá člověk tím, že překročí tento řád, záměrně či nevědomě. Konec je závislý na tom, zda je ve skladbě přítomen křesťanský prvek či ne. Vodník, Polednice – o nadpřirozených bytostech Věštkyně – historické téma Štědrý den, Poklad – zvyky spojené s křesťanskými svátky Zlatý kolovrat – pohádka Záhořovo lože – legenda Lilie – balada Kytice, Svatební košile, Holoubek, Vrba, Dceřina kletba

POKLAD Žena jde na Velký pátek s malým dítětem do kostela, avšak cestou uvidí chodbu do skály a v ní zlatý poklad. Nechá se zlákat a nabere si co nejvíce zlata. „ A do klína opět s á hne plnou zlata hrst vyt á hne vloží dítěti do klínka : „Hlehleď, co ti d á maminka ! Mlč, syn á čku ! Mlč, mlč, hochu : cincin ! poslyš, jak to cink á! Počkej jenom ještě trochu, hned se vr á tí zas maminka. Hrej si pěkně, hrej, děť á tko, počkej ještě jen drob á tko.“

Ve skále však své dítě zapomene. Skála se zavře a zlato se promění v hlínu. Celý rok se pak modlí za odpuštění. Ach mé dítě, drahé dítě ! Ach běda mi ! Běda, e běda ! Odpusť milostivý bože ! A ženě je odpuštěno, po roce se otevře hora a dítě v ní najde živé.

POLEDNICE V této básni převáží pohanské vnímání viny a trestu. Matka se zde proviní tím, že na své zlobivé dítě zavolá polednici. Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho, zlostníka !" - A hle, tu kdos u světnice dvéře zlehka odmyk á. Avšak v tomto případě matčino rozhodnutí připraví dítě o život i přesto, že matka prosí. Ve mdlob á ch tu matka leží, k ňadr á m dítě přimknuté : matku vzkřísil ještě stěží, avšak dítě - zalknuté.

Bohuslav Martinů (1890 – 1959)

Světově proslulý hudební skladatel pocházející z Poličky se též nechal ovlivnit křesťanskými náměty. Hry o Marii - opera na mariánská a jiná náboženská témata je rozdělena do dvou částí:

Ukázka: 1. část: Panny moudré a panny pošetilé – zpracoval biblický příběh o deseti pannách, které čekají na Pána, avšak pošetilé si vzaly málo oleje do lamp, když to zjistily, odešly si ho koupit, ale mezi tím přišel Pán a ony Ho propásly. Mariken z Nimégue – vlámský námět z 15. století. Krásná Mariken se nechá ve městě svést ďáblem na cestu zla. V malém městečku ale vidí hru o Maškaronovi a Panně Marii a dává se na pokání, za což je její duše vykoupena. 2. část: Narození Páně – montáž z nejrůznějších lidových textů Sestra Paskalina – legendu o sestře Paskalině, která odešla z kláštera pro světskou lásku, je za nespáchanou vraždu svého milého odsouzena k upálení na hranici, odkud ji ale zachraňuje milost Panny Marie.

Jir˘í Grygar (1936)

Je český astronom a astrofyzik. Jde o významného českého popularizátora v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal celou řadu ocenění, včetně ocenění od Unesco (Kalinga Prize 1996).

„Během XX. století však došlo v hlavních oborech přírodních věd k velmi významným objevům a posunu celkového pohledu na schopnost člověka postihnout pravé příčiny dějů a vztahů v přírodě a předešlá vědecká pýcha tím vzala patrně již definitivně za své. Mám tím na mysli zejména obecnou teorii relativity, kvantovou mechaniku a molekulární genetiku, jež ukázaly, jak naivní byly naše předešlé pokusy objasnit existenci a chod vesmíru jako jakéhosi gigantického věčného orloje, který pěkně tiká proto, že do sebe zapadají nějaká ozubená kolečka. Existence a vývoj vesmíru nám dnes připadá snad ještě tajemnější než v době, kdy naši předkové věřili na bohy blesku, vod a sopek. Troufám si proto tvrdit, že věřící přírodovědec může dnes svou víru v Boha opřít také o kvalifikovaný údiv nad podivuhodným řádem materiálního světa, jak to kdysi tak předvídavě a výstižně vyjádřil žalmista Páně: "Nebesa vypravují slávu Boha silného a dílo rukou jeho obloha zvěstuje" (Ž 19,2).“

Zpracovalo Katechetické a pedagogické centrum Biskupství královéhradeckého Určeno pouze pro výukové účely. 2012