Studijní zaměření Studijní zaměření vzniká buď ze vzdělávacího obsahu popsaného v RVP ZUV. Nebo si je škola vytvoří podle svých podmínek. Studijní zaměření obsahuje jeden nebo více vyučovacích předmětů.

Po vzájemné dohodě stanovíme název studijního zaměření. Rozebereme příslušné očekávané výstupy v RVP, které stanoví stát. Požadavky dané státem zkonfrontujeme s naší představou o absolventovi 1. a 2. stupně. Na základě své představy a vzájemné shody stanovíme vyučovací předměty, ve kterých se bude uskutečňovat vzdělávání v daném studijním zaměření, tyto předměty budeme uvádět na vysvědčení.

Je třeba pokrýt všechny vzdělávací oblasti – Hudební interpretaci a tvorbu a Recepci a reflexi hudby. Příklad: studijní zaměření Hra na flétnu Může obsahovat předměty: Hra na flétnu, Komorní hra, Hra z listu, Hra v orchestru, Improvizace, Hudební nauka…

Osnovy každého předmětu musí mít rozpracované očekávané výstupy do jednotlivých ročníků, popřípadě delších časových celků.

Studijní zaměření se skládá z vyučovacích předmětů, které si stanovuje škola. Studijní zaměření se z hlediska školy stávají ZÁVAZNOU VZDĚLÁVACÍ NABÍDKOU. Škola musí být schopna definovaný obsah vzdělání realizovat.

JAK VYTVOŘIT STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ Definujte studijní zaměření. Zanalyzujte příslušné očekávané výstupy. Stanovte předměty. Rozpracujte očekávané výstupy do jednotlivých ročníků těchto předmětů (CO MÁ ŽÁK UMĚT / VĚDĚT?).

Určete časové dotace potřebné pro výuku předmětů. Konfrontujte osnovy a učební plán s RVP ZUV.

STRUKTURA ŠVP (VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ) Název studijního zaměření více studijních zaměření = specifický název, vzdělávací obsah, učební plán Tabulace učebního plánu s uvedením názvu příslušných vyučovacích předmětů Učební osnovy vyučovacích předmětů rozpracované očekávané výstupy

TVORBA UČEBNÍCH OSNOV VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ Učební osnovy vyučovacích předmětů vychází z očekávaných výstupů, které nám definuje RVP. Vznikají rozpracováním těchto výstupů do jednotlivých ročníků vyučovacích předmětů, které jsme si stanovili.

Chceme – li, mohou osnovy zahrnovat i učivo- potom platí pro všechny učitele, kteří realizují výuku. Raději se držme obecnější roviny a příliš nekonkretizujme.

Tvorba učebních osnov Při vytváření osnov spolupracuje celé oddělení. Všichni musí s jeho obsahem souhlasit. Ve chvíli, kdy ŠVP podepíše ředitel, jsou vytvořené osnovy pro všechny závazné a povinné. ŠVP můžeme měnit vždy od 1.9. nového školního roku. Nezapomeňte se domluvit na grafické úpravě zpracovaných osnov (tabulky).

Rozpracujeme státní očekávané výstupy do jednotlivých ročníků námi stanovených předmětů, vytvoříme si ročníkovou úroveň. Všechny výstupy RVP musíme dodržet. Co umí žák na konci daného ročníku? Ve formulacích používáme slovesa ve 3. os. č.j. Žák: hraje, umí, zná, dokáže, rozlišuje, používá, využívá, zvládá, je schopen, vytváří, orientuje se…. RVP nám umožňuje při vytváření učebních osnov: používání delších celků.

TVORBA UČEBNÍHO PLÁNU STUDIJNÍHO ZAMĚŘENÍ Učební plán je část ŠVP – stanoví nám na základě RVP organizaci výuky ve škole. Obsahuje tabulaci s vyučovacími předměty a poznámky k organizaci a realizaci jednotlivých předmětů. Učební plán nám vymezuje týdenní časové dotace vyučovacích předmětů v jednotlivých ročnících.

ROZŠÍŘENÉ VYUČOVÁNÍ

Odhadneme čas, potřebný pro výuku jednotlivých předmětů v jednotlivých ročnících doplníme časovou dotaci do tabulky, součet týdenních dotací nesmí být nižší než závazné minimum stanovené v RVP. Nezapomeneme, že v učebním plánu musí být zahrnuty všechny předměty našeho studijního zaměření. V poznámkách vymezíme nestandardní organizaci studia.

Děkuji za pozornost