Aktualizace standardu pro veřejné knihovny Vsetín Národní knihovna ČR

Proč měníme standardy?  Původní standard vyhlášen před 6 lety  Více analytických dat  Knihovny se mění  Rozšířit počet údajů, které charakterizují podmínky pro činnost knihovny  Audity knihoven – proč knihovny dělají to, co dělají a za co utrácí veřejné peníze

Standardy VKIS  2005 – Metodický pokyn Ministerstva kultury, který vymezuje standardy VKIS  Kategorizace knihoven podle počtu obsluhované populace  Standardizováno 5 parametrů podmínek pro činnost knihoven  Stanovení hodnoty standardů pro jednotlivé kategorie knihoven Optimální hodnoty  Obecné principy poskytování VKIS 3

Přehled standardů Všeobecné podmínky pro činnost knihoven: Dostupnost VKIS všem bez rozdílu Dostupnost VKIS pro menšiny Dostupnost webové stránky knihovny Docházková vzdálenost Respektování Manifestu veřejných knihoven 4

Kalkulátor pro vyhodnocování standardu VKIS 5

Cíl standardu VKIS  Charakterizovat podmínky činnosti knihovny, které jsou předpokladem pro dobré služby  Definovat, co je to „dobrá knihovna“  Srovnávací bod  Motivovat zřizovatele ke zlepšení knihovny  Poskytnout pracovníkům knihovny argumenty pro zřizovatele při rozhodování o knihovně

Kategorizace knihoven Počet obyvatelPočet knihoven Do až až až až až až Více než

Co je nového ve standardu?  Aktualizace stávajících indikátorů  Vymezení nových indikátorů  Charakteristika funkcí veřejných knihoven  Využití mezinárodních doporučení  Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách  Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven  Manifest IFLA o přístupu k Internetu  Inspirace standardy pro veřejné knihovny v SRN a Velké Británii

Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách Veřejná knihovna je místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.

Klíčové činnosti veřejné knihovny  vytváření a posilování čtenářských návyků od raného dětství;  podpora samostatného sebevzdělávání i všech stupňů školského vzdělávání;  poskytování příležitosti pro osobní tvůrčí rozvoj;  povzbuzování imaginace a kreativity dětí a mládeže;  podpora uvědomělého přístupu ke kulturnímu dědictví a k hodnotám umění a pokroku vědy;  zajišťování přístupu ke všem kulturním formám prezentace reprodukčního umění;  podpora dialogu mezi kulturami a kulturní rozmanitosti;  podpora tradice lidové slovesnosti;  zpřístupňování všech druhů obecních informací;  poskytování informačních služeb místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám;  podpora rozvoje informační a počítačové gramotnosti;  podpora a podíl na všech akcích a programech zabývajících se odstraňováním negramotnosti, resp. - je-li to třeba - podněcování takových aktivit.

Nové indikátory standardu Stávající indikátory provozní doba knihovny pro veřejnost, tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů, studijní místa pro uživatele knihovny, přístup k internetu a informačním technologiím, umístění knihovny v obci, Nové indikátory plocha knihovny určená pro uživatele, webová prezentace knihovny, elektronický katalog knihovny na internetu pracovníci knihovny a jejich vzdělávání, měření spokojenosti uživatelů knihovny.

Změny stávajících indikátorů

Provozní doba knihovny pro veřejnost Optimální přístup ke knihovnickým službám vyžaduje, aby knihovna byla otevřena v době maximálně vyhovující těm, kteří žijí, pracují a studují v místě jejího působení. Tento přístup by měl být rozšířen na udržování telefonického spojení nebo zajištění přístupu k webovým stránkám vybraných služeb 24 hodin denně. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)

Provozní doba knihovny pro veřejnost Indikátor: počet provozních hodin pro veřejnost týdně Definice: provozní doba nejdéle otevřeného útvaru služeb  Podle situace v místě je vhodné stanovit proporce provozní doby v dopoledních a odpoledních hodinách a v sobotu a v neděli.  Rozsah provozní doby knihovny není totožný s celkovým objemem pracovní kapacity nezbytné pro zajištění činností knihovny. Pracovní doba pracovníka knihovny v obcích do obyvatel by měla být orientačně o jednu třetinu delší než provozní doba knihovny. Ve větších knihovnách se přiměřeně přihlédne k celkovému rozsahu činností knihovny.

Provozní doba Počet obyvatelSoučasnýNávrh Do – až 155 – až 2015 až až 2523 až až 3528 až až 4540 až až a více Indikátor: počet provozních hodin pro veřejnost týdně

Provozní doba Pozitivní trend: rozšiřování provozní doby

Tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů  Knihovna zpřístupňuje knihovní fond a další informační zdroje odpovídající zájmům všech věkových vrstev. Knihovní fond obsahuje jak tradiční materiály, tak všechny další druhy moderních informačních médií a zdrojů. Základním požadavkem je vysoká kvalita fondů knihovny a jejich souvislost s místními potřebami. Fondy musí odrážet aktuální trendy a směry vývoje společnosti a být pamětí tvořivého úsilí lidstva.  Fondy ani služby by neměly být ideologicky, politicky, ani z náboženských důvodů cenzurovány a neměly by být pod komerčním tlakem. (Manifest IFLA/UNESCO )

Financování doplňování KF ,92,52,86,31 Meziroční inflace v % Současný stav NávrhCelostátní průměr Částka v Kč/1 obyvatele ,3

Financování doplňování KF  Výdaj na doplňování knihovního fondu, tj. částka v Kč na 1 obyvatele obce vydaná na nákup knihovního fondu za jeden kalendářní rok.  Při stanovení výdajů na nákup knihovního fondu se doporučuje zajistit zvyšování částky na nákup knihovního fondu v návaznosti na zjištěnou inflaci v uplynulém roce.  Při hodnocení tohoto parametru se nezapočítávají knihovní jednotky získané dočasně z výměnného fondu, který je vytvářen v rámci příslušného regionu. To platí i pro výdaje na nákup výměnných fondů, které jsou hrazeny z dotace na výkon regionálních funkcí.

Výdaje na nákup KF na 1 obyvatele Trend: vzestup

Objem přírůstku KF Trend: Pokles počtu knihoven, které splňují standard

Nový indikátor pro obnovu KF Indikátor: 10 % roční obnovy knihovního fondu ve volném výběru novými přírůstky.  Příklad: knihovna má knihovní fond o rozsahu kj., ročně by měla získat nových přírůstků.  Knihovna má nejméně 75 % knihovních jednotek ve volném výběru. (Splňuje 90 % knihoven)

Obměna knihovního fondu % obnovy KF Počet knihoven%Doba obměny KF 6 a více %4498Obměna za let 5 - 5,991463Obměna za let 4 - 4,992565Obměna za let 3 - 3,994017Obměna za let 2 - 2, Obměna za let 1 - 1, Obměna za let Do 1 %88116Obměna za 100 a více let Bez obnovy KF, chyby CELKEM

Studijní místa pro uživatele knihovny Knihovna nabízí studijní místa pro dospělé, děti a mládež, kde mohou uživatelé pracovat s knihovními dokumenty a informačními zdroji, a to individuálně nebo ve skupině. Tam, kde to místní podmínky umožní, je vhodné vytvářet čítárny, studovny a místa pro soustředěné studium.

Studijní místa pro uživatele knihovny Doporučená hodnota Počet obyvatel obcePočet studijních míst 1 – 5004 až až až až až až až 120 Více než a více

Přístup k internetu a IT  Zabezpečení neomezeného přístupu k internetu v knihovnách a k informačním službám podporuje společnost i jednotlivce v jejich úsilí o dosažení svobody, prosperity a rozvoje.  Knihovny a jejich služby jsou základními vstupními branami k internetu. Knihovny nabízejí všem příležitost, radu a pomoc, pro některé skupiny obyvatel jsou jedinými přístupovými místy, která mají k dispozici. Umožňují překonání bariér vzniklých rozdílností zdrojů, technologií a úrovní vzdělání. (Manifest IFLA o přístupu k Internetu)

Přístup k internetu a IT Jedním z hlavních úkolů veřejné knihovny je překlenout propast mezi informačně bohatými a informačně chudými. Proto musí také umožňovat přístup k nezbytnému elektronickému, počítačovému a audiovizuálními zařízení. Patří sem osobní počítače s přístupem k internetu, veřejně přístupné katalogy, čtečky mikrozáznamů, audio a MP3 přehrávače, zpětné projektory a zařízení pro zrakově a tělesně postižené. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven )

Přístup k internetu a IT Návrh Doporučená hodnota Počet obyvatel obce Počet stanic 1 – 5001 až až až až až až 20 Více než a více  Přípojky k internetu  WIFI  Obnova ICT nejpozději do 5 let

Umístění knihovny v obci Knihovnické služby mají být poskytovány v místě, které je maximálně využíváno a výhodné pro obyvatele obce. Pokud je to možné, mají být poblíž ústřední dopravní sítě, v blízkosti rušného veřejného života, kde jsou např. obchody, nákupní centra, kulturní podniky. Je vhodné, když veřejná knihovna může sídlit v budově, kde jsou i jiné služby, jako muzeum, galerie výtvarného umění, společenské centrum nebo sportovní zařízení. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)

Umístění knihovny v obci  Doporučuje se umístění knihovny v centru sídelního útvaru nebo v blízkosti centra.  Docházková vzdálenost pro okruh přímé působnosti nemá přesáhnout 15 minut pěší chůze nebo jízdy veřejným dopravním prostředkem hromadné dopravy nebo autem.  Pokud docházková vzdálenost přesáhne uvedený indikátor, je vhodné zajistit dostupnost knihovnických služeb zřízením pobočky, pojízdnou knihovnou nebo jiným způsobem.

Nové indikátory

Plocha knihovny určená pro uživatele Knihovna má mít pro svou činnost k dispozici odpovídající prostor, aby mohla v plném rozsahu poskytovat knihovnické a informační služby. Knihovna nabízí své prostory pro studium jednotlivců i skupin, pro volnočasové aktivity i setkávání. Knihovna má nabízet prostory pro služby dospělým, dětem a mladistvým i pro využívání celou rodinou. (Manifest IFLA/UNESCO )

Plocha knihovny určená pro uživatele Indikátor: Knihovna má k dispozici nejméně 60 m 2 na 1000 obyvatel obce nebo spádové oblasti. V obcích do 1000 obyvatel se tento ukazatel použije v přiměřeném rozsahu tak, aby byly zajištěny všechny funkce knihovny.  Plocha určená uživatelům zahrnuje celkovou užitnou plochu knihovny určenou návštěvníkům (v hlavní budově a pobočkách), např. volný výběr, studovny, čítárny včetně letních čítáren, přednáškové (divadelní) sály apod. Nezahrnují se uzavřená skladiště, schodiště, vstupní prostory, sociální zařízení atd.  Při hodnocení prostorového zajištění knihovny a při projektové přípravě výstavby i rekonstrukce knihovny se v přiměřeném rozsahu použije typizační směrnice Ministerstva kultury.

a více obyvatel Uničov Kuřim Kyjov Poděbrady Pelhřimov Vyškov Žďár nad Sázavou Hodonín Chomutov Hradec Králové

6000 – 8000 obyvatel Týniště nad Orlicí Letovice Světlá nad Sázavou Kaplice Odry Sedlčany Tišnov858569

5000 obyvatel Horažďovice Postoloprty Kdyně Rousínov Nýrsko Odolena Voda Hradec nad Moravicí Valašské Klobouky Rosice Brumov-Bylnice Fulnek594773

4000 obyvatel Velešín Jaroměřice nad Rokytnou Cvikov Pečky Rožmitál pod Třemšínem Votice Horní Suchá Police nad Metují Králíky Luhačovice Vamberk Bělá pod Bezdězem481587

3000 obyvatel Moravský Beroun Planá nad Lužnicí Březnice Rájec-Jestřebí Brtnice Velké Bílovice Zliv Brušperk Lišov Zbýšov Mosty u Jablunkova Borovany399873

2000 obyvatel Křemže Mladá Vožice Nové Sedlo Sedlec-Prčice Český Dub Jevíčko Morkovice-Slížany Konice Rajhrad Ivanovice na Hané Kostelec na Hané Koryčany293780

1000 obyvatel Horní Lideč Žihle Hnojník Městečko Trnávka Vlachovice Kunžak Světlá Hora Hrušky Dříteň Brodek u Prostějova Čkyně Horní Stropnice

Webová prezentace knihovny Knihovna má využívat informační a komunikační technologie, aby umožnila lidem přístup ke svým elektronickým fondům a službám z jejich domova, školy nebo pracoviště. Pokud je to možné, mají být dostupné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)

Webová prezentace knihovny Indikátor: Dostupnost informací o knihovně a jejích službách dálkovým přístupem je zajištěna prostřednictvím webové stránky.  Webová stránka má jednoznačnou doménu na internetu nebo využívá domény svého provozovatele. Skládá se ze souboru digitálních dokumentů obsahujících základní informace o knihovně a zprostředkujících elektronické služby knihovny (např. elektronický katalog, licencované i vlastní databáze, on-line výpůjční služby, on-line informační služby).  Charakteristika obsahu, struktury  Přizpůsobení pro zrakově postižené

Elektronický katalog knihovny na internetu Má-li knihovna katalog na internetu, zlepšuje se její dostupnost pro veřejnost a pro jiné knihovny a zvyšuje se kvalita služeb. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)

Elektronický katalog knihovny na internetu Indikátor: Knihovny působící v obcích s počtem obyvatel vyšším než 500 nabízí elektronický katalog knihovny, který může veřejnost využívat prostřednictvím dálkového přístupu, tj. přes webové rozhraní.

Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání Knihovna musí být efektivně organizována a udržovat profesionální úroveň své činnosti. Knihovník je aktivním spojovacím článkem mezi uživatelem a knihovními fondy. Předpokladem zabezpečení dostatečné úrovně služeb je knihovníkova odborná kvalifikace a jeho další vzdělávání. (Manifest IFLA/UNESCO)

Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání Počet pracovníků v té které knihovně je ovlivňován řadou faktorů, např. počtem budov knihovny, jejich velikostí a uspořádáním, počtem oddělení v každé budově, stupněm využívání, službami, poskytovanými mimo budovu, a nutností zaměstnávat specialisty. Pokud některé služby poskytuje nebo doplňuje regionální nebo ústřední národní instituce, ovlivňuje to i počet pracovníků na místní úrovni. Rozhodujícím faktorem je také množství finančních prostředků. Koncepce odpovídajícího personálního zajištění činnosti služeb knihovny by měla být uskutečňována na základě procesu aplikace metody výkonnostního srovnávání s knihovnami srovnatelné velikosti a podobných charakteristik (benchmarking). (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)

Personální zajištění: – obyv. Počet obyvatel Počet úvazkůPočet úvazků na 1000 obyvatel Praha - Radotín7290 4,0 0,55 Třeboň7412 4,0 0,54 Bílovec7600 3,0 0,39 Sedlčany7606 6,8 0,89 Dačice7781 3,5 0,45 Týn nad Vltavou8500 1,8 0,21 Duchcov8803 5,0 0,57 Milevsko8812 6,0 0,68 Polička8878 6,0 0,68 Choceň9145 4,0 0,44 PRUMĚR ,9 0,53

Pracovníci knihovny a jejich vzdělávání Indikátor: Dalšímu odbornému vzdělávání je ročně na 1 pracovníka věnováno minimálně 48 pracovních hodin. Pracovníci působící v knihovnách s rozsahem provozní doby menším než 10 provozních hodin týdně absolvují další odborné vzdělávání ročně v rozsahu nejméně 8 pracovních hodin.

Měření spokojenost uživatelů knihovny Veřejná knihovna musí zjišťovat, jaké jsou potřeby veřejnosti, aby byla schopna poskytovat služby, které je uspokojují. Zjišťování je nutno provádět v pravidelných intervalech, nejlépe každých pět let, protože se potřeby a očekávání mění. (Směrnice IFLA: Služby veřejných knihoven)

Měření spokojenost uživatelů knihovny  Spokojenost uživatelů se zjišťuje pravidelně každých 5 let pomocí standardizovaného dotazníku (ankety). Hodnocení služeb knihovny se provádí u dospělých nad 15 let a u dětí a mládeže do 15 let.  Provozovatelé knihoven průběžně sledují a monitorují výkony knihoven pomocí měření spokojenosti uživatelů pro potřeby řízení a financování knihovny. Cílem standardu je poskytnout spolehlivé údaje o tom, jak uživatelé posuzují služby knihovny.

Měření spokojenost uživatelů knihovny Indikátor spokojenosti dospělé populace nad 15 let: Více než 90 % uživatelů hodnotí služby knihovny jako dobré nebo velmi dobré.  velmi dobré  dobré  přiměřené  špatné  velmi špatné Indikátor spokojenosti dětí a mládeže do 15 let: Více než 75 % dětí a mládeže hodnotí služby knihovny stupněm dobrý.  dobré  přiměřené  špatné

Jaká je „dobrá“ knihovna? Stávající indikátory provozní doba knihovny pro veřejnost, tvorba knihovního fondu a informačních zdrojů, studijní místa pro uživatele knihovny, přístup k internetu a informačním technologiím, umístění knihovny v obci, Nové indikátory plocha knihovny určená pro uživatele, webová prezentace knihovny, elektronický katalog knihovny na internetu pracovníci knihovny a jejich vzdělávání, měření spokojenosti uživatelů knihovny.

Na závěr  Standard VKIS není samospasitelný  Charakterizuje „dobrou praxi“  Měl by motivovat a inspirovat  Měl by být pro knihovny oporou

Děkuji za pozornost!