Uran Sabina Bartůšková Lucie Vávrová

Popis Uranu Uran na rozdíl od většiny ostatních planet má výrazně skloněnou osu rotace. Je nakloněný na stranu o téměř 98°, a co je pozoruhodné, s ním i jeho prstence a oběžné roviny většiny jeho měsíců (vyjma těch nejvzdálenejších). Uranova osa rotace je tedy téměř rovnoběžná s jeho rovinou oběhu kolem Slunce a s trochou nadsázky by se dalo říci, že se po své dráze kutálí. Jeho neobvyklá pozice je pravděpodobně následek dávné kolize s tělesem o velikosti jako planeta samotná kdysi v ranné historii sluneční soustavy. Většinou si nejsme jisti, jak rozhodnout, zda má zpětnou rotaci nebo nemá, není to tak jasné jako například v případě Venuše. Ale náklon jeho osy přesahuje 90°, takže v tomto smyslu se otáčí opačným směrem než většina ostatních planet. Z tohoto důvodu je doba jeho rotace uváděna jako záporná (-17,9 hod), aby se vyjádřil i směr rotace planety, jiný význam zde nehledejte, jedna jeho otočka nevede do minulosti. V čase Voyagerova průchodu byl Uranův jižní pól natočen téměř přímo ke Slunci. Z toto plyne zvláštní skutečnost, a sice, že Uranovy polární oblasti přijmou více energie od Slunce než jeho rovník. Uran je přesto žhavější u rovníku než u pólů. Mechanismus, který by toto vysvětlil, zatím není znám. Teplota centra planety se odhaduje na K, přičemž průměrná teplota mraků na povrchu je -193 °C (80 K). Uran na rozdíl od většiny ostatních planet má výrazně skloněnou osu rotace. Je nakloněný na stranu o téměř 98°, a co je pozoruhodné, s ním i jeho prstence a oběžné roviny většiny jeho měsíců (vyjma těch nejvzdálenejších). Uranova osa rotace je tedy téměř rovnoběžná s jeho rovinou oběhu kolem Slunce a s trochou nadsázky by se dalo říci, že se po své dráze kutálí. Jeho neobvyklá pozice je pravděpodobně následek dávné kolize s tělesem o velikosti jako planeta samotná kdysi v ranné historii sluneční soustavy. Většinou si nejsme jisti, jak rozhodnout, zda má zpětnou rotaci nebo nemá, není to tak jasné jako například v případě Venuše. Ale náklon jeho osy přesahuje 90°, takže v tomto smyslu se otáčí opačným směrem než většina ostatních planet. Z tohoto důvodu je doba jeho rotace uváděna jako záporná (-17,9 hod), aby se vyjádřil i směr rotace planety, jiný význam zde nehledejte, jedna jeho otočka nevede do minulosti. V čase Voyagerova průchodu byl Uranův jižní pól natočen téměř přímo ke Slunci. Z toto plyne zvláštní skutečnost, a sice, že Uranovy polární oblasti přijmou více energie od Slunce než jeho rovník. Uran je přesto žhavější u rovníku než u pólů. Mechanismus, který by toto vysvětlil, zatím není znám. Teplota centra planety se odhaduje na K, přičemž průměrná teplota mraků na povrchu je -193 °C (80 K). Uran na rozdíl od většiny ostatních planet má výrazně skloněnou osu rotace. Je nakloněný na stranu o téměř 98°, a co je pozoruhodné, s ním i jeho prstence a oběžné roviny většiny jeho měsíců (vyjma těch nejvzdálenejších). Uranova osa rotace je tedy téměř rovnoběžná s jeho rovinou oběhu kolem Slunce a s trochou nadsázky by se dalo říci, že se po své dráze kutálí. Jeho neobvyklá pozice je pravděpodobně následek dávné kolize s tělesem o velikosti jako planeta samotná kdysi v ranné historii sluneční soustavy. Většinou si nejsme jisti, jak rozhodnout, zda má zpětnou rotaci nebo nemá, není to tak jasné jako například v případě Venuše. Ale náklon jeho osy přesahuje 90°, takže v tomto smyslu se otáčí opačným směrem než většina ostatních planet. Z tohoto důvodu je doba jeho rotace uváděna jako záporná (-17,9 hod), aby se vyjádřil i směr rotace planety, jiný význam zde nehledejte, jedna jeho otočka nevede do minulosti. V čase Voyagerova průchodu byl Uranův jižní pól natočen téměř přímo ke Slunci. Z toto plyne zvláštní skutečnost, a sice, že Uranovy polární oblasti přijmou více energie od Slunce než jeho rovník. Uran je přesto žhavější u rovníku než u pólů. Mechanismus, který by toto vysvětlil, zatím není znám. Teplota centra planety se odhaduje na K, přičemž průměrná teplota mraků na povrchu je -193 °C (80 K). Uran na rozdíl od většiny ostatních planet má výrazně skloněnou osu rotace. Je nakloněný na stranu o téměř 98°, a co je pozoruhodné, s ním i jeho prstence a oběžné roviny většiny jeho měsíců (vyjma těch nejvzdálenejších). Uranova osa rotace je tedy téměř rovnoběžná s jeho rovinou oběhu kolem Slunce a s trochou nadsázky by se dalo říci, že se po své dráze kutálí. Jeho neobvyklá pozice je pravděpodobně následek dávné kolize s tělesem o velikosti jako planeta samotná kdysi v ranné historii sluneční soustavy. Většinou si nejsme jisti, jak rozhodnout, zda má zpětnou rotaci nebo nemá, není to tak jasné jako například v případě Venuše. Ale náklon jeho osy přesahuje 90°, takže v tomto smyslu se otáčí opačným směrem než většina ostatních planet. Z tohoto důvodu je doba jeho rotace uváděna jako záporná (-17,9 hod), aby se vyjádřil i směr rotace planety, jiný význam zde nehledejte, jedna jeho otočka nevede do minulosti. V čase Voyagerova průchodu byl Uranův jižní pól natočen téměř přímo ke Slunci. Z toto plyne zvláštní skutečnost, a sice, že Uranovy polární oblasti přijmou více energie od Slunce než jeho rovník. Uran je přesto žhavější u rovníku než u pólů. Mechanismus, který by toto vysvětlil, zatím není znám. Teplota centra planety se odhaduje na K, přičemž průměrná teplota mraků na povrchu je -193 °C (80 K).

Z čeho je složen? Uran je podobně jako Saturn a Jupiter plynný obr. Má však trochu jiné složení. Hlavní složkou je opět vodík, jenže tvoří pouhých 83%. Helium má zastoupení 15%. Obsahuje také malé množství methanu. Ostatní látky jsou zastoupeny v nepatrném množství. Uran nemá jasně diferenciované kamenné jádro. Materiál je rovnoměrně rozložen. Uran je podobně jako Saturn a Jupiter plynný obr. Má však trochu jiné složení. Hlavní složkou je opět vodík, jenže tvoří pouhých 83%. Helium má zastoupení 15%. Obsahuje také malé množství methanu. Ostatní látky jsou zastoupeny v nepatrném množství. Uran nemá jasně diferenciované kamenné jádro. Materiál je rovnoměrně rozložen.

Historie Uranu Uran je první objevená planeta Sluneční soustavy, která nebyla známá z dávných časů. První kdo jí pozoroval byl roku 1690 John Flamsteed. Ten ji ale považoval za další hvězdu. Až v roce 1781 zjistil, William Herschel že nejde o hvězdu, ale o další planetu. Uran je první objevená planeta Sluneční soustavy, která nebyla známá z dávných časů. První kdo jí pozoroval byl roku 1690 John Flamsteed. Ten ji ale považoval za další hvězdu. Až v roce 1781 zjistil, William Herschel že nejde o hvězdu, ale o další planetu. Jedinou sondou která Kdy Uran navštívily byl Voyager 2. Ta se k planetě přiblížila v lednu roku Prolétla ve výšce km nad vrcholky mraků a potvrdil existenci prstenců na Uranu. Jedinou sondou která Kdy Uran navštívily byl Voyager 2. Ta se k planetě přiblížila v lednu roku Prolétla ve výšce km nad vrcholky mraků a potvrdil existenci prstenců na Uranu.

Co Uran vlastní? Uran má své vlastní magnetické pole. To se ovšem nenachází v centrum planety ale km pod kůrou a je vychýleno o 60° oproti sklonu osy rotace. Zdroj magnetismu není dosud znám. Uran má své vlastní magnetické pole. To se ovšem nenachází v centrum planety ale km pod kůrou a je vychýleno o 60° oproti sklonu osy rotace. Zdroj magnetismu není dosud znám. Uran má své vlastní prstenec. Byly objeveny v roce Jsou velmi úzké - nejsou širší než 10 km. Jsou tvořeny z balvanů o velikosti kolem 10 m v průměru. Mají velmi tmavou barvu a jejich materiál je jeden z nejtmavších ve Sluneční soustavě. Uran má své vlastní prstenec. Byly objeveny v roce Jsou velmi úzké - nejsou širší než 10 km. Jsou tvořeny z balvanů o velikosti kolem 10 m v průměru. Mají velmi tmavou barvu a jejich materiál je jeden z nejtmavších ve Sluneční soustavě.

Obrázky Uranu

Uran,první planeta i výzkum

Uran v datech Průměr km Průměr km Vzdálenost od Slunce: průměrná v aféliu v perihéliu km km km Vzdálenost od Slunce: průměrná v aféliu v perihéliu km km km Doba oběhu kolem Slunce84,01 let Doba oběhu kolem Slunce84,01 let Doba otočení kolem osy 17,9 h Doba otočení kolem osy 17,9 h Hmotnost8,68 · 1025 kg Hmotnost8,68 · 1025 kg Objem6,834 · 1013 km3 Objem6,834 · 1013 km3 Počet přirozených družic 27 Počet přirozených družic 27

Uran

Konec