Mars

Mars obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti mezi km. Doba jednoho oběhu kolem Slunce je 686,9601 pozemského dne. Kolem své osy se Mars otočí za dobu, která je velmi podobná délce pozemského dne – 24 hodin 39 minut 35,244 sekund. Je pojmenována po římském bohu války a jinak se jí říká taky Rudá planeta. Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun

Vnitřní stavba Marsu Přesné geologické složení planety není známo, ale na základě astronomických pozorování a průzkumu několika desítek meteoritů z Marsu, které byly nalezeny na Zemi. Jádro je obklopeno křemičitým pláštěm, jehož aktivita spojená s tepelným vývojem dala vzniknout většině tektonických a vulkanických útvarů na planetě. V současnosti je tato aktivita minimální, avšak v hlubších částech pláště může plášťová konvekce stále probíhat. Nejsvrchnější část pláště tvoří kůra, jejíž průměrná mocnost dosahuje 50 km až 125 km.

Povrch Je velmi různorodý. Jižní polokoule je pokryta krátery, zatímco na severní polokouli jsou rozsáhlé rovné pláně zalité lávou. Je zde v současnosti nejvyšší známá hora sluneční soustavy – štítová sopka Olympus Mons, která vysoká 27 km nad okolní terén. V rovníkové oblasti Marsu se nachází obrovský kaňon Valles Marineris, dlouhý km a hluboký 7 km.

Olympus Mons (sopka) Valles Marineris (kaňon)

Atmosféra Má mraky a měnící se počasí, v němž převládají větry. Jeho tenká atmosféra obsahuje hlavně oxid uhličitý. Občas může třetina atmosféry v oblasti poli zamrznout. Atmosféra není schopná zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké tepelné rozdíly během dne a noci. Tlak na povrchu se pohybuje mezi 600 až 1000 Pa, což je přibližně 100 až 150krát méně.

Měsíce Phobos - obíhá Mars jednou za 7,66 h ve vzdálenosti 5980 km. Nemá žádnou měřitelnou atmosféru. Povrch měsíce je pokryt krátery, pozůstatky jeho bombardování

Demois- obíhá Mars jednou za 30,3 h ve vzdálenosti km od planety a je velmi nepravidelného tvaru. Je pokryt krátery, pozůstatky jeho bombardování v minulosti, které jsou většinou částečně zaplněny regolitem (regolit je označení vrstvy nezpevněného, různorodého horninového materiálu), takže jeho povrch je značně hladký.

Pozorování Můžeme vidět pouhým okem, zvlášť v době opozice (kdy je Země mezi Sluncem a Marsem). Opozice nastává každých 26 měsíců a Mars je v té době osvětlený, ale i nejblíže k naší planetě. Ve výjimečně těsné blízkosti Země je každých 15–17 let. Měsíc Mars

Výzkum Průlety a první oblety (1969–1971) – Marinery 6 a 7 prolétly okolo planety ve vzdálenostech 3430 km, odeslaly 400 snímků a zkoumaly složení atmosféry. USA vyslaly v roce 1975 dvě sondy programu Viking, obě se skládaly z oběžné a povrchové části. Všechny části lze označit za úspěšné. Celkem odeslaly snímků. Orbitální moduly zmapovaly celý povrch s rozlišením 100 m, místy až 30 m. Phoenix je robotická sonda, která úspěšně přistála na povrchu planety Mars v polární oblasti Vastitas Borealis‎. Vědci řídící Phoenix využijí nástroje na palubě sondy, aby zjistili, jestli jsou přírodní podmínky na Marsu vhodné pro mikroskopický život. Sonda zde bude také zkoumat historii vody. 31. července 2008 sonda Phoenix potvrdila přítomnost vody ve formě ledu, který našla několik centimetrů pod povrchem Marsu.

Veronika Křetínská 9.A