Gymnázium Vítězslava Nováka Husova 333/II, Jindřichův Hradec Název dokumentu: Ročník: Autor: Gymnázium Vítězslava Nováka Husova 333/II, Jindřichův Hradec Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Datum vytvoření: VY_32_INOVACE_CHE.S5.04 Polarita chemické vazby 1. Člověk a příroda Chemie RNDr. Hana Hančová Tematická oblast: Chemie V. – VII. ročník osmiletého a 1. – 3. ročník čtyřletého gymnázia Číslo šablony: Číslo materiálu: III/2

Anotace: Žáci se seznámí s polaritou chemické vazby. Připomenou si, co je to elektronegativita a k čemu ji využíváme. Naučí se pomocí hodnot elektronegativit vázaných atomů určit o jakou vazbu, z hlediska polarity, se v jednotlivých příkladech jedná. Prohlašuji, že při tvorbě výukového materiálu jsem respektoval(a) všeobecně užívané právní a morální zvyklosti, autorská a jiná práva třetích osob, zejména práva duševního vlastnictví (např. práva k obchodní firmě, autorská práva k software, k filmovým, hudebním a fotografickým dílům nebo práva k ochranným známkám) dle zákona 121/2000 Sb. (autorský zákon). Nesu veškerou právní odpovědnost za obsah a původ svého díla. Prohlašuji dále, že výše uvedený materiál jsem ověřil(a) ve výuce a provedl(a) o tom zápis do třídní knihy. Dávám souhlas, aby mé dílo bylo dáno k dispozici veřejnosti k účelům volného užití (§ 30 odst. 1 zákona 121/2000 Sb.), tj. že k uvedeným účelům může být kýmkoliv zveřejňováno, používáno, upravováno a uchováváno.

Polarita chemické vazby Ch Chemická vazba = sdílený elektronový pár Rozložení vazebného elektronového páru mezi oběma vázanými atomy: a) rovnoměrné – atomy přitahují elektrony stejnou silou => prostorové rozložení elektronové hustoty je rovnoměrné b) nerovnoměrné – atomy mají rozdílnou schopnost přitahovat elektrony => elektronová hustota je větší v okolí jednoho atomu, než v okolí atomu druhého

Míra schopnosti atomu přitahovat vazebné elektrony se nazývá ELEKTRONEGATIVITA Ch zavedl ji Linus Pauling – americký chemik a biochemik Nobelova cena za chemii 1954 značí se X bezrozměrné číslo zapsána v periodickém systému u každého prvku (vzácné plyny mají X = 0)

Prvek s větší elektronegativitou k sobě více přitahuje vazebné elektrony => nese parciální záporný náboj δ – druhý vazebný partner je nositelem parciálního kladného náboje δ + Ch zapisujeme: H δ+ - Cl δ- H Cl Prvek s větší elektronegativitou = elektronegativní prvek Prvek s menší elektronegativitou = elektropozitivní prvek

prvek s nejmenší hodnotou elektronegativity je Ch prvek s největší hodnotou elektronegativity je Jak roste elektronegativita ve skupinách a jak v periodách??? Cs F

Využití elektronegativity Ch ∆ X < 0,4 − ke stanovení typu vazby ve sloučenině − vypočítáme rozdíl elektronegativit vázaných atomů ∆ X − na základě hodnot ∆ X určíme typ vazby 0,4 < ∆ X < 1,7 ∆ X > 1,7 vazba nepolární vazba polární vazba iontová

Výpočty Ch − najdeme hodnoty elektronegativity vázaných atomů − od větší hodnoty elektronegativity odečítáme menší − podle ∆ X určíme typ vazby Příklad č.1: Jaká je vazba v molekule chlorovodíku ? X Cl = 2,8 X H = 2,2 ∆X = X Cl - X H 2,8 – 2,2 = 0,6 => vazba polární

Ch Příklad č. 2: Jaká je vazba v molekule vody ? X O = 3,5 X H = 2,2 ∆X = X O - X H 3,5 – 2,2 = 1,3 => vazba polární Poznámka: Elektronegativitu vodíku nenásobíme dvěma, protože každou vazbu s kyslíkem tvoří vždy jen jeden atom vodíku.

Zjištění získaných znalostí 1.Vysvětlete, co je to elektronegativita. 2.Definujte vazbu polární. 3.Najděte v tabulce elektronegativitu sodíku, železa, síry, uhlíku, hořčíku a jódu. 4.Jak klesá hodnota elektronegativity v jednotlivých skupinách? 5.Písmenům A - C přiřaďte čísla 1 – 6 tak, aby vznikla pravdivá tvrzení: A – vazba iontová1- amoniak 4 - hydrid sodný B – vazba polární2 - methan 5 - chlorid litný C – vazba nepolární3 - fluorovodík 6 – oxid vápenatý Ch

Zdroje použitých materiálů Periodická soustava prvků