HISTORIE: Nikdo vlastně neví, kdo vzal poprvé věc, se kterou se dá psát a navštívil fasádu. Bylo to v Americe, konkrétně ve Filadelfii v 60. Letech. Historicky nejdůležitější člověk graffity je poslíček jménem TAKI, který bydlel ve 183. Ulici. Vždycky, když doručil zásilku zanechal v ulici svůj tag „ TAKI 183“. Měl toho tolik, že se toho chopil deník Times a graffity bylo na světě.

Writer – člověk, který vytváří graffiti Crew – skupina writerů, která pracuje společně Toy – začátečník Can – plechovka sprejeCap – tryska na spreje Fatcap – tryska s nejširší stopou (až 20 cm tlustá plná stopa) Skinnycap – tryska s nejužší stopou Tag – podpis writera, důraz na kompozici Piece – barevné graffiti, důraz na tvary písma a celkovou barevnou kompozici Chrom – stříbrno-černé graffiti, důraz na tvar Trow-up – rychlé graffiti, důraz na jednoduchost Rooftop – piece/trow-up/chrom na střešeEnd to end – panely přes celý vagón Sketch – skicaPanel – graffiti na vagonu vlaku Backjump (BJ) – namalování panelu za provozu soupravyWholecar (WC) – graffiti přes celou plochu vagonu Wholetrain (WT) – graffiti přes celou soupravuOneman barevný wholecar – barevné graffiti přes celou plochu vagonu vytvořené jedním writerem, obecně to můžeme pokládat za vrchol nelegální tvorby writera

Když se zeptáte jakéhokoli writera proč maluje, tak vám žádný neřekne: „ Dělám to proto, abych poničil co nejvíce fasád, zastávek, autobusů, tramvají a vlaků. To proč to dělá, má mnohem hlubší význam než si myslí ostatní lidé. Každý chce někam zapadnout, dělat něco co by ho spojovalo se svými vrstevníky. Většinou je to protest proti šedivým a zaběhlým věcem ve společnosti. To že něco namaluji na zeď znamená že chci ukázat že tady sem, že nesouhlasím s tím co se děje a že zamnou stojí kámoši. Tak tohle řekne writer. A to proč je to všude po fasádách je důsledek rivality mezi určitými skupinami nebo jedinci. Čím nebezpečnější místo, čím kvalitnější, čím častější, tím je člověk známější a udává styl.

„Kdybych je chytil usekal bych jim ruce a zavřel do vězení.“ Typická reakce člověka který prochází kolem jakékoli pomalované plochy, i když je to třeba legální stěna. Společnost si vybudovala pohled asi takový, že writer je podle nich člověk, který nezapadá do kolektivu, má podprůměrné studijní výsledky, užívá drogy a je vandal, který si léčí své komplexy, tím že pomaluje co může. A tudíž každý takový člověk je nepřítel společnosti a taky se k němu tak budeme chovat.

Myslím si, že by měli existovat určité hranice, které by neměli být překročená ať z jedné nebo druhé strany. Existují případy kdy policisté s pistolí v ruce vbíhají k legální ploše, kde zajmou skupinku nic netušících chlapců a surově je zbijí. Na druhé straně, komu se chce jezdit počmáranými výtahy, vlaky a metrem. Když jde člověk takto vyparáděným podchodem, tak aby se bál co na něj vyskočí. Graffiti ale nejsou jen pomalované zdi. Grafitti jako umění zasahuje i do malířství a designu. Je to takový trend na kterém reklamní společnosti vydělávají a pak to jejich zaměstnanci odsoudí. Pravdou ale je, že se na odstranění graffiti vynakládají desítky milionů ročně. Užitek s gaffiti je takřka nulový.