Krajinná struktura
Způsob územního uspořádání různě velkých částí krajin Krajinná struktura Způsob územního uspořádání různě velkých částí krajin Strukturu určuje: typ krajiny, rozloha, tvar, původ, vnitřní uspořádání, počet a konfigurace krajinných elementů Vertikální – monosystémová, Horizontální – teritoriální, Podle prostorově funkčního kritéria 1) krajinná matrix (matrix) 2) krajinné enklávy – plošky (patches) 3) krajinné koridory
Krajinná matrice Plošně převládající, nejvíce zastoupený a nejspojitější typ krajinné složky (dominantní role ve f. krajiny) Za normálních okolností matrice=klimaxové spol. V současnosti problém = kulturní krajina velká heterogenita proto kritéria pro určování 1) relativní plocha 2) spojitost 3) vliv na dynamiku krajiny
1) Relativní plocha > 50% plochy – je to s nejv. pravděp. ono < 50% - zapojení dalších kritérií 2) Spojitost 3) Řízení dynamiky
Nelineární plošná část povrchu vzhledem se nápadně lišící od okolí Krajinné enklávy Nelineární plošná část povrchu vzhledem se nápadně lišící od okolí Podle původu disturbanční zbytkové regenerující zdrojové introdukované
Velikost je rozhodující, rozloha je důležitým faktorem druhové diversity Teorie vychází z ostrovní biogeografie Podle tvaru: (výpočet – délka rozhraní/obvod kruhu se stejnou plochou izodiametrické protáhlé (vnitřní prostředí) úzké prstenec poloostrov – ekvivalent koridorů (nálevkový efekt)
Koridory Úzké pruhy země, které se liší od krajinné matrice na obou stranách (biodiverzita – ekotonový efekt) Podle vzniku (vzniklé narušením; zbytkové; regenerující; zdrojové; introdukované,pěstované) Podle tvaru (minimální šířka pro ČR – ÚSES 10-20m) liniové pásové Proudové Podle výšky koridory vyšší než okolí, nižší než ….
Demonstrace
Koridor-podél vod toků
Propojené soustavy koridorů Typ spojení linií (křížení, rozvětvení) Hustota – průměrná vzdálenost mezi jednotl. liniemi, průměrné velikosti uzavřených složek (velikost oka sítě)
Celková struktura – uspořádání složek Krajina jako celek má vlastnosti, které jednotlivé její části nemají. Krajinu nelze popsat jen jako součet jejích složek!!! Mikroheterogenita – soubor jednotlivých typů krajinných složek je podobný v celém sledovaném území Makroheterogenita – soubor krajinných složek se v jednotlivých částech krajiny markantně odlišuje Pro určování mikro-makro – liniové transekty a jejich statistické vyhodnocení
Celková krajinná struktura Je založena na způsobu rozmístění krajinných složek, jejich rozmístění je nenáhodné a dá se typizovat Pravidelné, ve shlucích, lineární, paralelní Vlastnosti mozaikovitost poréznost kontrast krajinná diverzita konektivita zrnitost
Tvar hranic mezi složkami Kompaktní tvary – okrouhlé – nejmenší poměr délky hranic k ploše Klikatá hranice – vysoký poměr délky hranic k ploše – systémy s vysokou výměnou hmoty a energie Dendritická – transport látek
Sukcese Zákonitý sled změn druhového složení společenstva určitým směrem Iniciační stadium>postupná sukcesní stadia>klimax Teorie ekologické sukcese Whittaker Procesy probíhající v sukcesi lze zobecnit asi takto: progresivní vývoj půdy během sukcese vzrůst vertikální diferencovanosti vegetace vzrůst celkového množství živin v ekosystému a zároveň vzrůst množství živin vázaného v biomase vzrůst produkce biomasy zvyšování účinnosti kontroly abiotických faktorů samotným společenstvem vzrůst diverzity směna menších druhů s kratším životním cyklem druhy robusnějšími a déle žijícími vzrůst stability
Sukcese Primární V prostředí dosud neovlivněném biotickým společenstvem Sekundární Obnova sukcesního stadia po disturbanci v prostředí s vyvinutou půdou KLIMAX Klimatický - makroklima Edafický – trvale blokované sukcesní stadium, omezení azonálními půdními podmínkami (skály, rašeliniště,…)
Vznik nových ekosystémů 1-4 roky – spol.jednoletých plevelů 8-15 let – vegetace eutrofních stojatých vod 10-15 let – travnatá a křovinatá vegetace mezí Několik desetiletí – xerotermní, hydrofilní nelesní společenstva, stadia regeneruj. Luk Staletí – lesní společenstva pralesní fauna se neobnoví ani po staletích Tisíciletí vznik vyspělých h. profilů, reprodukce zaniklého klimax společenstva