K ARL L UDWIG VON B ERTALANFFY

L UDWIG VON B ERTALANFFY *19. září 1901 v Atzgersdorfu (u Vídně) †12. června 1972 v Buffalu - rakouský biolog a filosof, jeden ze zakladatelů Obecné teorie systémů

Ž IVOT - Studoval biologii a filosofii - Byl profesorem ve Vídni, Londýně, v Montrealu a Ottawě - Zabýval se fyziologií, výzkumem rakoviny a zejména obecnými vlastnostmi živých organismů a systémů vůbec

M ODEL INDIVIDUÁLNÍHO RŮSTU Roku 1934 uveřejnil jednoduchý model růstu. - v jednoduché podobě je to diferenciální rovnice, vyjadřující závislost růstu tělesné délky (L) na čase (t) L´(t)=r B (L∞ - L (t) ) kde rB je Bertalanffyho koeficient růstu a L∞ je cílová délka jedince při dostatku potravy

Po druhé světové válce rozšiřuje teorie managementu svůj interdisciplinární charakter aplikováním poznatků nových věd. Systém přístupu k managementu se snaží teoreticky vysvětlit a zdůvodnit pohyb reálných objektů pomocí systémů, u kterých je jejich celkovost dána množinou navzájem propojených prvků.

O BECNÁ TEORIE SYSTÉMŮ Bertalanffyho teorie systémů vychází z předpokladu, že Systém je uspořádaná množina prvků, mezi nimiž působí vzájemné vazby. Takto vytvořený celek se projevuje vůči svému okolí odlišně, než jak by se projevoval pouhý soubor navzájem neprovázaných prvků.

Například: elektrárenský blok jako systém je tvořen z hlavních prvků (kotel, turbína, parogenerátor). Samy o sobě umí tyto prvky například z uhlí vyrobit páru (kotel) a mohou být použity i v jiných systémech. Teprve jejich propojení vznikne systém elektrárenského bloku, který z uhlí produkuje elektrickou energii.

T EORIE SYSTÉMŮ Funkce systému je definována jako transformační proces převodu vstupních stimulů z okolí na výstupní reakci. Bertalanffy definuje několik kategorií systémů: například: - otevřený systém - uzavřený systém

T EORIE SYSTÉMŮ Otevřený systém – jehož funkce je podmíněna výměnou hmotných, energetických nebo informačních toků se svým okolím. Uzavřený systém – je od svého okolí izolován a neexistují vstupy z okolí ani výstupy ze systému. Stav systému je jednoznačně určen výchozím stavem a průběhem transformačního procesu.

T EORIE SYSTÉMŮ Spolehlivost funkce systému je hodnocena podle jeho schopností dosahovat vytýčené cíle. Efektivnost je závislá na úrovni vnitřních i vnějších zdrojů při cestě za dosažením vytyčeného cíle. Systémový přístup je východiskem pro nalezení nejvhodnějších postupů řízení systémů.

T EORIE SYSTÉMŮ Základní vlastností systému je jeho celistvost, tzn. Že systém vystupuje vůči okolí jako jeden nedělitelný celek. Metoda systémových přístupů obsahuje fázi analytickou a syntetickou

T EORIE SYSTÉMŮ V analytické fázi se provádí kroky: - zpřesňování formulace řešeného problému - zpracování plánu postupu řešení - určení cílů chování systému a objasnění jeho funkcí - určení kritérií pro hodnocení spolehlivosti a efektivnosti funkcí systému

T EORIE SYSTÉMŮ V průběhu syntetické fáze se používají závěry z analytické fáze a postupuje se dle kroků: - vytvoření modelu systémů a simulace jeho funkcí nebo chování vůči okolí - návrh způsobu řízení funkcí systému - zajištění požadované spolehlivosti a efektivnosti systému

Bertalanffy uvádí jako přiklad nové koncepty, zaváděné v sociologii, například obecného systému, zpětné vazby, informace a komunikace. Přitom kritizuje klasické atomistické pojetí společenských systémů a představy jako fyzika společnosti.

Otevřené systémy se jistě prosadí nejen v sociologii, ale i v antropologii, ekonomii a politologii. Bertalanffyho teorie systémů tak i dnes slouží jako můstek spojující bádání v různých disciplínách.

Z DROJE :