Skleníkový efekt je proces, p ř i kterém atmosféra zp ů sobuje oh ř ívání planety tím, že absorbuje dopadající slune č ní zá ř ení a zárove ň brání jeho zp ě tnému odrazu do prostoru.
Je to bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, při vyšších koncentracích může v ústech mít slabě nakyslou chuť, je těžší než vzduch a vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem
Oxid uhličitý se největší měrou podílí na vzniku skleníkového efektu!!!!!! Jeho nárůst v ovzduší, což je považováno za hlavní příčinu globálního oteplování, je způsoben zejména spalováním fosilních paliv a úbytkem lesů. Naštěstí zatím nejvýkonnější ekosystém poutající vzdušný oxid uhličitý - mořský fytoplankton - není dosud příliš narušen.
Již koncem 19. století vypočítal švédský badatel Swante Arrhenius, který za své chemické objevy získal v roce 1903 Nobelovu cenu, že kdyby se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zdvojnásobila, její teplota by se mohla zvednout až o 5 °C a odvodil souvislost mezi jeho poklesy a výskytem dob ledových. [7] Od 70. let, s růstem ekologického povědomí, se skutečnost, zda antropogenní skleníkový efekt má skutečně vliv na globální oteplování nebo ne, stalo předmětem sporů. [zdroj?] Dnes se vědci shodují, že zvyšující se skleníkový efekt způsobený větším podílem CO 2 a jiných plynů významně přispívá k současnému globálnímu oteplování. [8] Proběhlo několik mezinárodních konferencí, na kterých bylo přijato usnesení, že za globálním oteplováním stojí člověk [9].Swante Arrhenius [7]zdroj?globálnímu oteplování [8] [9]