Kvantitativní, kvalitativní a smíšený výzkum Který z nich je správný? 2. přednáška Kvantitativní, kvalitativní a smíšený výzkum Který z nich je správný?

Paradigmata pedagogicko psychologického výzkumu Paradigma = přístup založený na určitých předpokladech, používaných pojmech a hodnotách vyznávaných odbornou komunitou po většinu 20. stol. dominovalo KVANTITATIVNÍ paradigma (přírodní vědy, reduktivní zkoumání) v 80. letech se objevilo paradigma KVALITATIVNÍ – nejprve jako protiklad kvantitativního na konci 20. stol. (i když kořeny tohoto přístupu jdou do 50. let) převážilo paradigma SMÍŠENÉHO výzkumu Kvantitativní – měřit, co je měřitelné; co není měřitelné, měřitelným udělat

Typy výzkumu Kvantitativní pracuje s proměnnými Kvalitativní studuje získanými neutrálním pozorovatelem měřitelnými (akceptování komunitou) Kvalitativní studuje kvality, které nelze jednoduše kvantifikovat v přirozeném prostředí Smíšený kombinuje kvantitativní a kvalitativní metody nebo modely výzkumu Kvantitativní – měřit, co je měřitelné; co není měřitelné, měřitelným udělat.

Kvantitativní výzkum „Jaké faktory ovlivňují vzorce pohybových aktivit mladého člověka?“ (Hendl, 2005) strukturovaný dotazník rozlišit skupiny mladých lidí podle toto, jak se věnují pohybovým aktivitám v dotazníku zpracované faktory a proměnné, které pravděpodobně ovlivňují intenzitu sportování velký počet respondentů (ideálně všichni členové populace) Vypočítání různých popisných statistických charakteristik a sestrojení grafů získat statistický popis dat a verifikovat předem formulované hypotézy (např. pomocí analýzy rozptylu, t-testů) zjistit, které představy se potvrdily, a které ne

Kvalitativní výzkum „Co znamená pohybová aktivita pro mla- dého člověka a jak mladý člověk dospívá k názoru na sport, případně jak jej modifi- kuje v konkrétních podmínkách?“ intencionalita jednání mladých lidí popsat svět z jejich hlediska a přitom se chce pokusit porozumět tomu, jak si vytvářejí a mění své představy o stylu života v závislosti na svých zájmech jít do terénu, strávit delší čas v prostředí, kde žijí mladí lidé, např. pozorovat malou skupinu mladých lidí v jejich přirozeném prostředí (škola, fitko, klub, bar, domov), stane se (třeba) přímo členem skupiny a bude se podílet na všech jejich běžných aktivitách informace získá diskusí na téma sport záznam, zpracovávání, databáze textů (fotografie nebo videozáznamy ze života skupiny), do terénu se vrací, aby si ověřil získané poznatky a závěry a pokračoval v pozorování dlouhodobé pozorování a poznatky z interakcí se členy skupiny mu umožní vidět život skupiny očima jejích členů, z hlediska jejich perspektiv a popsat ho pomocí jejich pojmů a výrazů.

Smíšený výzkum Je možné kombinovat oba typy v jednom výzkumu? ne, jsou naprosto odlišné ano, mohou se doplňovat Jak? formulovat hypotézy, ale vnímat zvláštnosti zkoumaného jevu začít kvalitativně – po objevení problému kvantitativně „ověřit“

Důležité charakteristiky kvantitativního, kvalitativního a smíšeného výzkumu metoda deduktivní, top-down deduktivní a induktivní induktivní, bottom-up lidské chování předpověditel-né částečně předvídatelné dynamické, vázané na kontext, situaci, osobu nejčastější cíle popsat, vysvětlit, předpovědět více cílů popsat, prozkoumat objevit pozorování kontrolované podmínky více kontextů a podmínek přirozené podmínky

Důležité charakteristiky kvantitativního, kvalitativního a smíšeného výzkumu povaha reality objektivní (více pozorovatelů vidí totéž) zdravý rozum a pragmatismus (co se jeví, je to, jaký je svět) subjektivní, osobní, sociálně konstruovaná povaha shromažďovaných dat kvantitativní, přesné měření, validní nástroje) více formátů kvalitativní (hloubkové rozhovory, otevřené otázky, poznámky z pozorování („výzkumník je hlavní nástroj“) data proměnné proměnné, slova, obrazy slova, obrazy, kategorie

Důležité charakteristiky kvantitativního, kvalitativního a smíšeného výzkumu analýza dat statistické vztahy kvanti a kvali vzory, témata, celistvé popisy a rysy výsledky zobecnitelné potvrzené lze zobecnit dílčí nálezy, výzkumník je součástí situace závěrečné zprávy statistické zprávy eklektické a pragmatické narativní, kontextualizované, citace účastníků

Kvantitativní výzkum Neexperimentální Experimentální (příčinné vztahy) deskriptivní relační (Existuje vztah? Jak těsný?) Experimentální (příčinné vztahy) Proměnné nominální (pohlaví, fakulta, na které studuje; čísla, ale nelze s nimi počítat) ordinální (pořadové) metrické nezávisle x závisle proměnná (množství času, které student tráví učením, studijní výsledky; kouření, rakovina plic) mediační (lepší organizace vědomostí v dlouhodobé paměti; poškození tkání) moderující (vztah neplatí pro každého; délka učení ovlivňuje více výsledky žen než mužů – pohlaví je moderující proměnnou; dědičnost)

Experimentální design hledání příčinných vztahů manipulujeme s (předpokládanými) nezávisle proměnnými Vnějšími (třetí) proměnné Pre-test Intervence Post-test O1 XE O2 XK

Kvalitativní výzkum Hlavní typy kvalitativního výzkumu fenomoenologický – hluboké porozumění individuální zkušenosti nebo jevu (např. rozhovory s 20 učiteli Jak jste se dostali k profesi?) etnografický – zasazení do kultury (sdílení hodnot, norem, postojů, jazyka atd. – etnografie školní třídy případové studie – detailní popis případu (např. popis případů – žáků, kteří vyhráli olympiádu) zakotvená teorie – např. popis dětí, které jejich rodiče odhlásili z běžné školy a zapsali na waldorfskou školu a jejich rodin (snaha vysvětlit jak a proč se to stalo) historický výzkum – studium událostí které se odehrály dříve z původních pramenů se snahou získat ucelený popis děje, jeho příčin a následků (např. zavádění množinové matematiky na 1. st. ZŠ)

Smíšený výzkum míšení metod, nebo modelů Různé metody pro různé etapy výzkumu Oba typy výzkumu v téže etapě (otevřené a uzavřené položky dotazníku) výhody – „přeložíte-li přes sebe dvě rybářské sítě, díry v první překryje tkanivo druhé a naopak“ ověřování průběžných výsledků

Shrnutí Kvantitativní Smíšený výzkum Kvalitativní výzkum Experimentální Nonexperimentální Smíšený výzkum smíšené metody smíšený model Kvalitativní výzkum zakotvená teorie fenomenologie případová studie etnografie historický výzkum