Členění a organizace veřejné správy

Členění veřejné správy veřejná správa - státní správa - samospráva státní správa – vykonávána státem přímo – prostřednictví státních orgánů nepřímo – prostřednictvím jiných subjektů v přenesené působnosti Hierarchie nadřízenosti a podřízenosti

Členění veřejné správy - pokračování Samospráva určitý subjekt si sám spravuje svoje záležitosti „demokratická organizační forma péče o vlastní záležitosti dotčených skupin osob, nezávislá na státu, avšak pod státním dohledem“ vykonávají ji veřejnoprávní korporace, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a vlastními prostředky interní zaměření státní dohled členění – územní a profesní (zájmová)

Organizace veřejné správy – obecné pojmy pravomoc – souhrn oprávnění a povinností, kterými je daný orgán vybaven pro výkon veřejné moci druhy pravomocí např. legislativní nařizovací kontrolní rozhodovací

Obecné pojmy - pokračování Působnost – okruh společenských vztahů, ve kterých daný orgán vykonává svou pravomoc 4 druhy působnosti věcná – v jakých věcech orgán vykonává svou pravomoc orgány se všeobecnou působností x orgány specializované místní (prostorová, územní) – v jakém prostoru orgán vykonává svou pravomoc správa ústřední, regionální a místní (komunální) osobní – vůči kterým osobám orgán vykonává svou pravomoc časová – v jakém čase orgán vykonává svou pravomoc

Obecné pojmy - pokračování způsob ustavení orgánu orgány jmenované orgány volené orgány virilní složení orgánu orgány monokratické orgány kolegiální

Organizační principy veřejné správy decentralizace veřejné správy – přesun kompetencí ze státu na jiný subjekt veřejné správy horizontální decentralizace – přesun kompetencí na nezávislé správní agentury, ve vnitrostátním prostředí je vzácná vertikální decentralizace – přesun kompetencí ze státní správy na územní samosprávu Centralizace veřejné správy - opak

Organizační principy veřejné správy - pokračování dekoncentrace státní správy – rozdělování kompetencí v rámci jednoho subjektu veřejné správy (státu), nezaměnit s decentralizací horizontální dekoncentrace – dělení kompetencí mezi více orgánů státní správy na téže úrovni vertikální dekoncentrace – přesun kompetencí z orgánu státní správy vyššího stupně na orgány státní správy nižšího stupně koncentrace státní správy - opak

Schéma

Ústřední orgány státní správy na ústřední úrovni se vykonává pouze státní správa dvojí charakteristika - územní působnost zahrnuje vždy celé území ČR - stojí v hierarchii státní správy nejvýše

Vláda orgán jmenovaný, kolegiální všeobecná působnost podle Ústavy ČR je funkce vlády řídící a normotvorná - řídí a koordinuje činnost jednotlivých ministerstev - právo legislativní iniciativy (jako jediný orgán státní správy)

Ministerstvo orgán jmenovaný, monokratický v čele člen vlády zřizována a rušena výhradně zákonem (zákon ČNR č. 2/1969 Sb.) specializovaná působnost

Další ústřední správní úřady určitá podobnost s ministerstvy orgány jmenované, monokratické v čele nestojí člen vlády zřizovány a rušeny výhradně zákonem specializovaná působnost – mnohem užší než u ministerstev

Speciální správní úřady zřizovány jednotlivými ministerstvy, jsou jim podřízeny podpůrné orgány zpravidla orgány inspekčního typu