Strategie jako podmínka úspěšného rozvoje podniku II. část

Strategický management Hledá odpovědi na následující otázky: 1. Jak organizace dosáhla situace, ve které se dnes nachází ? 2. Proč produkuje tyto konkrétní výrobky nebo služby ? 3. Jak došlo k tomu, že sídlo organizace se nachází právě zde ? 4. Proč podnik obsluhuje jen určité části trhu ? 5. Jak má organizace uspořádán svůj vrcholový management ? 6. Proč je organizována tímto konkrétním způsobem ?

Kvalitní podniková strategie je jedním ze základních nástrojů strategického řízení k zajištění úspěšného dlouhodobého rozvoje podniku. Zkušenosti se zpracováním podnikové strategie potvrzují, že jak praxe, tak i teorie prošly za poslední dvě desítky let bouřlivým vývojem. Lze současně tvrdit, že v souvislosti s výraznými změnami v ekonomické a politické oblasti a zvláště v souvislosti s globalizací ekonomiky se tento vývoj nezastaví, ale naopak zrychlí.

Definice strategie Strategii podniku chápeme jako dokument, ve kterém jsou určeny dlouhodobé cíle podniku, stanoven průběh jednotlivých operací a rozmístění zdrojů nezbytných pro splnění daných cílů. Moderní definice chápe strategii jako připravenost podniku na budoucnost.

Podnik v tržní ekonomice (1. část) Přechodem na tržní hospodářství se naše podniky ve srovnání s obdobím před rokem 1990 nacházejí v kvalitativně zcela změněném prostředí. Podnik je podstatně více nucen se zabývat poznáváním vývojových tendencí svého okolí a jeho hodnocením, a to nejenom v měřítku národním, ale i v měřítku celosvětového vývoje a těmto trendům se pružně přizpůsobovat.

Podnik v tržní ekonomice (2. část) Objektivní tendence celosvětového vývoje současné ekonomiky je možno charakterizovat těmito základními vývojovými trendy: a) internacionalizace b) intelektualizace c) informatizace d) akcelerace e) elasticizace f) ekologizace g) humanizace h) intenzifikace

Internacionalizace je charakterizována propojováním národních ekonomik a ekonomických procesů přes hranice jednotlivých států a kontinentů (např. odstranění ekonomických hranic mezi státy EU s jednotnou měnou a země jako Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur, Hongkong apod.). To vše má za následek, že na světových trzích převažuje nabídka, existuje ostrý konkurenční boj mezi výrobci, zvyšují se nároky odběratelů na kvalitu produkce, ceny, spolehlivost, servis a pružnost dodavatelů.

Intelektualizace je charakterizována stále narůstajícím významem činností souvisejících s vysoce tvůrčí prací lidí. V nejvyspělejších zemích dochází k zásadním strukturálním změnám ve smyslu postupného odklonu od klasických materiálních výrob k rozvoji projekčních činností, vývoje softwaru, rozvoje finančních operací apod. Tradiční výroby založené na manuální nekvalifikované práci, jsou buď automatizovány anebo přesouvány do rozvojových zemí (např. textilní výroba).

Informatizace představuje děj, kdy převratný vývoj prostředků přenosu a zpracování informací způsobil, že byl prakticky překonán problém času a prostoru v řízení, distribuci, prodeji a také dalších činnostech. Výrazně se zvyšuje pružnost ekonomických subjektů, je možná rychlá reakce na nepříznivé jevy, jejichž důsledky se tak dají rychleji a snáze odstraňovat.

Akcelerace (Urychlování vývoje) je dána především rychlým tempem vědeckotechnického rozvoje způsobujícím rychlé zastarávání poznatků, strojů, zařízení, vznik a užívání nových materiálů, technologií, zavádění počítačů do všech podnikových činností a to samozřejmě včetně systémů jejich řízení.

Elasticizace (Pružnost) je vyvolána zejména rostoucí proměnlivostí světa. Potřeby zákazníků neustále rostou a hlavně se neustále mění. Dochází tak k přesunu poptávky po výrobcích klasického spotřebního průmyslu k poptávce po výrobcích a službách sloužících k rozvoji zdraví, vzdělání a kultury. Podniky musí na tyto procesy reagovat, např. tím, že zavádí pružné výrobní a distribuční systémy, které umožňují rychlé přizpůsobování měnícím se potřebám uživatelů.

Ekologizace není pouze oblastí jíž lze charakterizovat jako problémy průmyslových exhalací, ale především problémy, které by při pokračování současných trendů přímo ohrožovaly existenci lidstva jako takového (rozšiřování ozónové díry, kácení tropického pralesa, nekontrolované ukládání radioaktivního a chemického odpadu). Proto musí být ekologická kritéria v současnosti kladena na úroveň kritérií ekonomických a někdy jsou jím i nadřazována.

Humanizace představuje humanizaci lidské práce vedoucí k všestrannému rozvoji lidské osobnosti, kdy je kladen důraz na zlepšování pracovních podmínek prostřednictvím postupného odstraňování únavné a monotónní práce včetně přehnané specializace. V důsledku toho se stále více prosazují tendence ke komplexnější kvalifikaci.

Intenzifikace představuje úsilí, aby z každé jednotky výrobních zdrojů (pracovních, finančních, surovinových, informačních apod.) bylo získáno maximum efektů. Zabývá se jí podniková ekonomika a efektivnost je v tomto pojetí chápána jako hospodárnost.

Principy strategického myšlení vyplývají ze zvláštností strategického řízení, které se vyznačuje především tím, že: a) vývoj mnoha faktorů ovlivňujících strategii je neznámý nebo nejistý, b) opakovanost jevů je spíše výjimkou, převládají kvalitativní zvraty a kvantitativní skoky, c) doba mezi strategickým rozhodnutím a důsledky tohoto rozhodnutí na podnik trvá často i několik let, d) ekonomický efekt strategických rozhodnutí se zpravidla projevuje rozdílně z krátkodobého a dlouhodobého hlediska, e) v ekonomických systémech existují zpětné vazby.

Postup při tvorbě a zavedení strategie Zpracování strategie začíná strategickou analýzou, která zahrnuje analýzu okolí podniku (tzv. externí analýza) a analýza zdrojů a schopností podniku (tzv. interní analýza). Formulace strategie vychází z výsledků strategické analýzy, na základě níž je definováno poslání a jsou stanoveny cíle podniku, které určují výběr vhodné varianty strategie. Implementace strategie obsahuje zavedení vybrané varianty strategie, jež zpravidla předpokládá změny v organizační struktuře. Uvedené změny často vyvolávají konflikty, které je nutné řešit, aby strategie mohla být úspěšná.

Předpoklady pro formulaci kvalitní strategie Strategie podniku musí zahrnovat strategie pro jednotlivé úrovně řízení včetně strategií základních funkcí podniku, jakými jsou marketing, výroba, materiálové hospodářství apod. Strategie na jednotlivých úrovních řízení podniku musí vytvářet jednotný systém a navzájem se podporovat. Nelze např. vytvářet podnikovou strategii na úrovni podnikatelských jednotek bez ohledu na zdroje a schopnosti funkční úrovně a uvažovaných směrů vývoje na podnikové úrovni. Obdobně např. výrobní strategii nelze vytvářet bez vazby na záměry na úrovni podnikatelských jednotek a bez vazby na marketingovou strategii, strategii vědeckotechnického rozvoje a na další strategie na funkční úrovni.

Podnikatelský úspěch v tržním hospodářství závisí hlavně na řešení problémů týkajících se podnikového okolí, tzn. vývoje potřeb zákazníků, chování konkurenčních firem, způsobu získávání komparativní výhody, vývoje makroekonomických podmínek (měnová a fiskální politika, legislativa, daňová soustava, možnosti investování v zahraničí, ekologické požadavky atd.). Většina odborníků se shoduje v názoru, že hlavní příčina růstu, poklesu a jiných dlouhodobých změn prosperity podniku je dána zejména vlivem faktorů okolí a teprve potom interním rozvojem podniku.