BANKOVNICTVÍ

V sou č asné dob ě se systémy bankovní regulace a dohledu opírají o č ty ř i základní pilí ř e. Jedná se o :  stanovení podmínek p ů sobit jako banka, tj. získání bankovní licence;  stanovení základních povinností bank a dohled nad jejich dodr ž ováním;  povinné pojišt ě ní vklad ů ;  úv ě ry v ěř itele poslední instance.

Obecn ě lze za vstupní podmínky ozna č it : p ř edlo ž ení ž ádosti instituci schvalující bankovní licence; minimální výši vstupního kapitálu; stanovení mo ž ných právních forem vlastnictví a minimálního po č tu zakladatel ů ; morální a kvalifika č ní zp ů sobilost osob ve vedení banky; adekvátní zabezpe č ení č innosti bank po stránce prostorové, technické, technologické, bezpe č nostní; adekvátní kontrolní a ú č etní vnitrobankovní systém; kvalitní a podrobn ě propracovaný program č innosti na nejbli ž ší období; souhlas instituce regulace a dohledu domovské zem ě (u pobo č ky zahrani č ních bank).

 návrh stanov banky;  údaje o zakladatelích banky;  vý č et č inností, které bude banka vykonávat, a obchodní plán banky na první t ř i roky její č innosti;  informace o organiza č ní struktu ř e banky v č etn ě jmen navrhovaných vedoucích pracovník ů, kte ř í jsou odpov ě dní za její ř ízení a funkce, do kterých jsou tito navrhováni;  organizaci a cíle vnit ř ního kontrolního systému;  technické a organiza č ní p ř edpoklady banky pro výkon navrhovaných č inností.

 p ř im ěř enost kapitálu;  p ř im ěř enost likvidity;  povinné minimální rezervy;  úv ě rovou anga ž ovanost;  povinnost poskytování informací institucím regulace a dohledu;  ochranu p ř ed nelegálními praktikami.

Bli ž ší úpravu t ě chto pravidel pak nalezneme v opat ř eních a vyhláškách Č eské národní banky. V sou č asnosti jsou to zejména :  Opat ř ení Č NB - konsolidace, kapitálová p ř im ěř enost, úv ě rová anga ž ovanost;  Opat ř ení Č NB o standardech ř ízení likvidity;  Opat ř ení Č NB - kvalita aktiv.

Jedná se o podíl kapitálu banky k rizikov ě vá ž eným aktiv ů m (aktiva vynásobená p ř íslušnou rizikovou vahou dle klasifika č ní stupnice).

Likvidita vyjad ř uje schopnost banky v ka ž dém okam ž iku dostát svým závazk ů m. P ř ípadná ztráta likvidity negativn ě ovliv ň uje vztah klient ů k celému bankovnímu sektoru.

Povinné minimální rezervy lze ozna č it jako souhrn objemu prost ř edk ů, které musí banky udr ž ovat u centrální banky jako sv ů j vklad k relaci objemu vklad ů

jde o limity n ě kterých druh ů úv ě r ů poskytovaných ze strany obchodních bank v ůč i jednomu klientovi, pop ř. skupin ě finan č n ě propojených subjekt ů

informa č ní povinnost vyplývá bankám ze zákona o bankách a dále je ješt ě upravena vyhláškami a opat ř eními Č eské národní banky. Hlavním zdrojem informací jsou podklady ú č etnictví, výro č ní zprávy a externí audit. Zpráva auditora je pak sou č ástí výro č ní zprávy

Tato ochrana velice úzce souvisí s d ů v ě ryhodností celého bankovního sektoru. Regulace a dohled v této oblasti se soust ř edí p ř edevším na d ů v ě rné obchody a praní špinavých pen ě z.

Základní myšlenkou pojišt ě ní vklad ů je zvýšení d ů v ě ryhodnosti celého bankovního systému a jeho vkladatel ů.

: 1. výše pojišt ě ných vklad ů je neomezena a v p ř ípad ě úpadku banky dostane vkladatel zp ě t plnou výši vkladu; 2. výše pojišt ě ných vklad ů je neomezena a v p ř ípad ě úpadku banky dostane vkladatel zp ě t jen stanovený podíl; 3. výše pln ě pojišt ě ných vklad ů je limitována a vklady nad limitem jsou pojišt ě ny jen č áste č n ě nebo v ů bec; 4. výše pojišt ě ných vklad ů je limitována a v rámci limitu dostává vkladatel p ř i úpadku banky jen ur č itou č ást vkladu, p ř i č em ž vklady nad limit nejsou pojišt ě ny.

 Jde vlastn ě o specifický úv ě r poskytovaný ze strany centrální banky jako posledního subjektu, který m ůž e ohro ž ené bance pomoci.  Existence t ě chto úv ě r ů je od ů vodn ě na podporou d ů v ě ryhodnosti, bezpe č nosti a efektivnosti celého bankovního systému.  V Č eské republice vystupuje jako v ěř itel poslední instance Č eská národní banka. Úv ě ry jsou poskytovány ve smyslu ustanovení § 29 zákona č. 6/1993 o Č eské národní bance, a to na dobu nejvýše t ř í m ě síc ů.

Samotný dohled je pak realizován dv ě ma zp ů soby, a to jako:  dohled na dálku  dohled na míst ě

Samotný výkon dohledu na dálku spo č ívá p ř edevším nejen v monitoringu č innosti jednotlivých bank ale i celého sektoru. Toto se d ě je na základ ě pr ů b ěž ného vyhodnocování všech dostupných informací o č innosti bank z r ů zných zdroj ů.

Jde o zp ů sob, který je zalo ž en na fyzické p ř ítomnosti pracovník ů dohledu u kontrolovaného subjektu. Je aplikovaný zejména u problémových bank, avšak nezastupitelnou úlohu hraje i u bezproblémových bank, kde je rovn ěž nevyhnutelný.

Č eská národní banka je p ř i zjišt ě ní nedostatk ů v č innosti banky oprávn ě na:  vy ž adovat, aby banka ve stanovené lh ů t ě zjednala nápravu  zm ě nit licenci vylou č ením nebo omezením n ě kterých č inností v ní uvedených;  na ř ídit mimo ř ádný audit (je proveden na náklady banky);  zavést nucenou správu;  ulo ž it pokutu do 50 mil. K č ;  sní ž it základní kapitál banky o č ástku odpovídající ztrát ě ;  zakázat nebo omezit provád ě ní operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou sou č ástí stejného konsolida č ního celku jako banka nebo mají k bance zvláštní vztah.

 porušení podmínek stanovených v licenci nebo jejich nepln ě ní;  porušení nebo obcházení zákona o bankách nebo jiných právních p ř edpis ů, v č etn ě opat ř ení vydávaných Č eskou národní bankou;  provád ě ní obchod ů bankou zp ů sobem, který ohro ž uje její stabilitu a d ů v ě ryhodnost a nebo poškozuje zájmy vkladatel ů ;  ř ízení banky osobami nedostate č n ě zp ů sobilými nebo ned ů v ě ryhodnými;  jestli ž e bankou vykázaný souhrn rezerv a opravných polo ž ek neposta č uje k pokrytí rizik vyplývajících z objemu bankou vykázaných aktiv;  porušení právních p ř edpis ů státu na jeho ž území má banka svou pobo č ku;  pokles kapitálu pod minimální výši základního kapitálu.

Další opat ř ení Č eské národní banky se dotýkají kapitálové p ř im ěř enosti na individuálním základ ě.  zvýšení základního kapitálu tak, aby byl dosa ž en ukazatel kapitálové p ř im ěř enosti;  omezení nabývání n ě kterých druh ů rizikových aktiv;  pozastavení úv ě rové č innosti s osobami propojenými s bankou;  omezení výše poskytovaných úrokových sazeb z vklad ů na b ěž nou úrove ň ;  zastavení získávání kapitálu a hlasovacích práv v jiných právnických osobách.

Regulace  V souvislosti se vstupem Č eské republiky do Evropské unie došlo v roce 2004 ke zm ě nám v legislativ ě dotýkající se bankovního sektoru.  V první ř ad ě jde o novelu zákona č. 126/2002 Sb. o bankách kde je nov ě zaveden institut jednotné bankovní licence. Tento vychází ze svobody poskytování slu ž eb jako ze zásady, na které stojí Evropská unie.

Dohled Základní priority dohledu vycházejí ze základních princip ů bankovního dohledu vydaného Basilejským výborem pro bankovní dohled a doporu č ení mise FSAP.

Jedná se o : 1. koncentraci bankovního dohledu na klí č ová rizika; 2. posilování intenzity kontrol na míst ě se zam ěř ením na rizika z nových bankovních produkt ů ; 3. prohlubování znalostí pracovník ů dohledu; 4. posílení transparentnosti dohledu, a to jak pro banky, tak pro ve ř ejnost;

5. rychlá a efektivní reakce dohledu na zjišt ě né nedostatky; 6. prohloubení spolupráce mezi tuzemskými regulátory; 7. dopln ě ní regulatorního rámce o opat ř ení stanovující po ž adavky na ř ízení bankovních rizik; 8. stanovení regulatorního rámce p ř i budování zábran proti praní špinavých pen ě z a financování terorismu; 9. dokon č ení implementace pravidel v souvislosti se vstupem do Evropské unie, zapojení se do č innosti orgán ů Evropské centrální banky; 10. posilování spolupráce se zahrani č ními regulátory.

Bankovní systém ve Spojených státech amerických Spojené státy americké prošly č lenitým vývojem. V souvislosti s vývojem státu jako celku docházelo i k nevyhnutelnému vývoji bankovnictví. V sou č asnosti tak nacházíme ve Spojených státech amerických dvoustup ň ový bankovní systém, kde první stupe ň je p ř edstavován Federálním rezervním systémem a druhý stupe ň tvo ř í komer č ní banky

Federální rezervní systém Federální rezervní systém je slo ž en :  z Výboru guvernér ů.  z dvanácti regionálních Federálních rezervních bank.  z Federálního výboru volného trhu, který stanoví koncepci m ě nové politiky.  z poradních rad. Tyto jsou t ř i a to Federální poradní rada, Poradní rada klient ů bank,  z č lenských bank, které však neplní úlohu centrální banky. Jsou jimi všechny národní banky a mohou se jimi stát i státní banky.

Komer č ní bankovnictví Komer č ní bankovnictví je v klasické podob ě ve Spojených státech amerických p ř edstavováno :  národními bankami  státními bankami

Vedle bank pak m ůž eme nalézt na finan č ním trhu ješt ě :  spo ř itelny - ve form ě Spo ř itelních bank a Vzájemných spo ř itelních bank  úv ě rová dru ž stva  pobo č ky zahrani č ních bank  specializované finan č ní instituce - jsou zalo ž eny nebo podporovány vládou a regulovány specifickými zákony.

Regulace a dohled bankovního sektoru ve Spojených státech amerických Regulace Ve Spojených státech amerických je toto ošet ř eno velkým mno ž stvím zákon ů, a to a ť ji ž na federální, nebo státní úrovni. Rovn ěž tak je mo ž né ve federálních zákonech nalézt odkazy, kdy tyto p ř enechávají rozhodovací pravomoci a podrobn ě jší úpravu na jednotlivých státech.

Bankovní dohled a jeho instituce Soustavu orgán ů bankovního dohledu ve Spojených státech tvo ř í:  Federální rezervní systém - dohlí ž í nad federálními holdingovými spole č nostmi a spole č n ě s Federální korporací pojišt ě ní vklad ů nad státními bankami - č leny Federálního rezervního systému.  Federální korporace pro pojišt ě ní vklad ů - provádí dohled krom ě uvedeného nad ne č leny Federálního rezervního systému.  Ú ř ad pro kontrolu ob ěž iva - vykonává dohled nad národními bankami.  Státní bankovní autorita - provádí dohled státních bank.

Bankovní regulace a dohled na p ů d ě Evropské unie  Z pot ř eby koordinace právních p ř edpis ů k napln ě ní ú č elu v oblasti spole č ného trhu finan č ních a bankovních slu ž eb vznikly na p ů d ě Evropské unie, tehdy EHS, sm ě rnice (direktivy), které se p ř ímo nebo nep ř ímo týkají č innosti bank p ů sobících na území EU.  Sm ě rnice ES/EU vznikají jako právní akty prvního pilí ř e ur č ené č lenským stát ů m. Jejich pln ě ní p ř edpokládá provedení (implementaci) ve vnitrozemském právu.

Nejd ů le ž it ě jší sm ě rnice

1. Jako první vznikla v roce 1977 první sm ě rnice Rady ES o koordinaci zákon ů, na ř ízení a správních p ř edpis ů vztahujících se ke z ř izování a provozování obchodní č innosti úv ě rových institucí č. 77/780/EHS (tzv. první bankovní sm ě rnice).

2. Na základ ě této direktivy musel být v ů bec poprvé v historii p ř ijat první psaný zákon o bankách v britské historii ( Banking Act). Rovn ěž tak direktiva vedla k zalo ž ení Bankovního poradního výboru ES.

3. Pot ř eba s liberalizací bankovních slu ž eb vyústila v p ř ijetí druhé sm ě rnice rady ES z 15. prosince 1989 o koordinaci zákon ů, na ř ízení a správních p ř edpis ů vztahujících se ke z ř izování a provozování obchodní č innosti úv ě rových institucí, kterou se m ě ní a dopl ň uje sm ě rnice 77/780/EHS a 89/646/EHS (tzv. druhá bankovní sm ě rnice). Tato sm ě rnice vznikla s cílem odstranit zbývající p ř eká ž ky v poskytování bankovních slu ž eb na p ů d ě ES/EU.

4. Jako prost ř edku k liberalizaci bankovního trhu ES/EU zakládá vzájemné závazky č lenských stát ů k uznávání bankovních licencí a bankovních norem ostatních č lenských stát ů ES/EU.

5. Jako zcela zásadní pr ů lomový prvek p ř ináší tato sm ě rnice úv ě rovým institucím, které mají oprávn ě ní ve svém domovském stát ě a podléhají tak orgán ů m dohledu svého domovského státu, výsadu uznávání jejich bankovních licencí v celé ES/EU. Ve svém d ů sledku pak tento stav p ř ináší dobrovolné oslabení regula č ních a dohledových pozic orgán ů regulace a dohledu hostitelské zem ě, a tyto p ř ebírají rovnocenné instituce domovské zem ě.

6. Dalším významným prvkem, který p ř ináší tato sm ě rnice, jsou postupy p ř i úmyslu z ř ídit pobo č ku úv ě rové instituce. Zejména se jedná o informa č ní povinnost ve vztahu k orgánu dohledu domovského státu o tomto úmyslu. Orgán dohledu pak následn ě informuje orgán dohledu hostitelské zem ě. Takto z ř ízená pobo č ka podléhá dohledu domovské zem ě.

7. Jako novela první a druhé bankovní sm ě rnice byla p ř ijata tzv. t ř etí bankovní sm ě rnice, té ž BCCI direktiva. Tato má podobu sm ě rnice Evropského parlamentu a Rady EU z 29. č ervna 1995, kterou se m ě ní a dopl ň ují sm ě rnice 77/780/EHS a 89/646/EHS v oblasti úv ě rových institucí, sm ě rnice 73/239/EHS a 92/490/EHS v oblasti jiného ne ž ž ivotního pojišt ě ní, sm ě rnice 79/267/EHS a 92/96/EHS v oblasti ž ivotního pojišt ě ní, sm ě rnice 93/22/EHS v oblasti investi č ních firem a sm ě rnice 85/611/EHS v oblasti podnik ů kolektivních investic v obchodovatelných cenných papírech (PKI-OCP) za ú č elem posílení obez ř etného dohledu, č. 95/26/ES. Název t ř etí bankovní sm ě rnice však není oficiální, na rozdíl od první a druhé bankovní sm ě rnice.

8. Tato sm ě rnice č. 95/26/ES se nevztahuje jen na neúv ě rové instituce, ale i na pojiš ť ovny, investi č ní firmy a spole č nosti. Je tedy normou nejen pro bankovní dohled, ale i normou pro dohled nad pojiš ť ovnictvím a kapitálovým trhem.

9. Podstatným prvkem, který tato bankovní sm ě rnice p ř ináší, je tzv. zásada obez ř etného dohledu. Jejím základním ú č elem je stanovit základní podmínky, na jejich ž napln ě ní je vázáno vydání licence p ř íslušnou institucí. Dále pak ř ádný výkon dohledu.

10. Samotný obez ř etný dohled a jeho výkon je zabezpe č ován nástroji, které mají p ř ímý vztah k samotnému obez ř etnému dohledu. 11. V souvislosti s vydáváním licencí p ř ináší definici i tzv. úzké vazby. Jedná se o vazby, kdy by tyto mohly znemo ž nit č i podstatn ě ztí ž it ú č innou kontrolu ze strany p ř íslušných orgán ů.

12. Stejn ě tak p ř ináší i povinnost p ř íslušným orgán ů m č lenského státu, aby tyto neud ě lovaly č i rušily oprávn ě ní k č innosti, jestli ž e je z ř ejmé, ž e finan č ní podnik si zvolil právní ř ád ur č itého státu za ú č elem vyhnutí se p ř ísn ě jšímu právnímu ř ádu jiného č lenského státu. 13. Dalším d ů le ž itým nástrojem p ř i napl ň ování zásady obez ř etného dohledu je zajišt ě ní informací mezi jednotlivými p ř íslušnými orgány nebo orgány, které svou funkcí napomáhají zabezpe č ovat stabilitu a d ů v ě ryhodnost finan č ního sektoru.

14. V neposlední ř ad ě pak p ř ináší, jako d ů le ž itou slo ž ku zásady obez ř etného dohledu bezodkladnou informa č ní povinnost ze strany auditora o skute č nostech, které mohou mít vá ž ný dopad na finan č ní situaci, ř ízení a ú č etní organizaci finan č ního podniku.

15. Sm ě rnice Rady ES ze dne 6. dubna 1992 o dohledu na konsolidovaném základ ě č. 92/30/EHS m ě l jako základní cíl posílení dohledu nad uv ě rovými institucemi, které jsou č leny finan č ních skupin a jejich ž mate ř ským podnikem není banka nebo jiná úv ě rová instituce. Nahradila d ř ív ě jší sm ě rnici č. 83/350/EHS, která zahrnovala pouze úv ě rové instituce, které jsou č leny finan č ních skupin a jejich ž mate ř ským podnikem je banka nebo jiná úv ě rová instituce.

16. Sm ě rnice ř eší výkon dohledu nad holdingovými spole č nostmi, kde je dce ř inná spole č nost výhradn ě nebo p ř evá ž n ě úv ě rovou institucí, na holdingové spole č nosti se smíšenou č inností, kde mate ř ská spole č nost není finan č ní institucí.

17. Další významnou sm ě rnicí na poli bankovního dohledu je sm ě rnice Rady ES z 10. č ervna 1991 o p ř edcházení zneu ž ití finan č ního systému k praní pen ě z č 91/308/EHS. Je praktickým vyúst ě ním celoevropského boje proti "praní špinavých pen ě z", které p ř edstavuje jednání, které má svou povahou zast ř ít nezákonný p ů vod pen ě z. Sm ě rnice zaujímá v tomto boji klí č ové místo, nebo ť se nevztahuje jen na úv ě rové instituce, nýbr ž i na cenné papíry a investi č ní fondy.

18. Sm ě rnice nerozlišuje druh trestné č innosti, ale obecn ě se za výnos z trestné č innosti nepova ž ují výhody vzniklé krácením dan ě. Toto je však pouze minimální standart a samotná podrobná úprava je zále ž itostí jednotlivých č lenských stát ů ES/EU. Je tedy z ř ejmé, ž e mezi jednotlivými státy m ůž e dojít k hmotn ě právnímu nesouladu p ř i kvalifikování jednotlivých skutk ů.

19. Jádro sm ě rnice je postaveno na dvou povinnostech, a to na povinnosti identifika č ní a na povinnosti oznamovací. Povinnost identifika č ní zahrnuje povinnost bank a jiných úv ě rových institucí znát toto ž nost svých klient ů. Druhá, oznamovací povinnost, pak zahrnuje oznamování všech operací, u kterých vznikne podez ř ení, ž e se jedná o legalizaci výnos ů z trestné č innosti.

Tato povinnost však není prolomením bankovního tajemství. Na poli bankovního dohledu pak ješt ě m ůž eme nalézt sm ě rnice :  o vlastních fondech úv ě rových institucí;  o koeficientu platební schopnosti;  o monitorování a ř ízení velké úv ě rové anga ž ovanosti;  o kapitálové p ř im ěř enosti investi č ních firem a úv ě rových institucí.

Sm ě rnice Evropské unie v prost ř edí Č eské republiky V souvislosti s p ř ípravou Č eské republiky na vstup do Evropské unie a jejím následným vstupem docházelo a dochází i v oblasti bankovní regulace a dohledu k p ř izp ů sobování vnitrostátního práva.