VÝZKUM TACITNÍCH ZNALOSTÍ JAKO VÝCHODISKO ZEFEKTIVNĚNÍ PEDAGOGICKÉ PRAXE STUDENTŮ UČITELSTVÍ Švec Vlastimil - Krátká Jana - Kubiatko Milan - Pravdová Blanka Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU, Brno GA ČR (13-200496)
Výchozí výzkumné otázky: Jak se mění v průběhu pedagogické praxe studentova subjektivní teorie výuky? V čem spočívalo sdílení zkušeností studentů a cvičných učitelů? Jak vnímají studenti učitelství a jejich cviční učitelé sdílení pedagogických zkušeností? S jakými neočekávanými praktickými situacemi se studenti v průběhu pedagogické praxe setkali? Jak se s nimi vyrovnávali? Co si studenti v průběhu sebereflexí postupně uvědomovali? Liší se příprava studentů na vyučovací hodinu od jejího reálného průběhu? Pokud ano, v čem se liší? Jak tuto odlišnost studenti vysvětlují?
Výzkumná otázka Výzkumná metoda Metoda zjišťuje 1. Polostrukturovaný rozhovor se studenty Studentovu subjektivní teorii výuky 2. Nestrukturované pozorování interakce studenta a cvičného učitele (po vybraných vyučovacích hodinách) Ohnisková skupina se studenty a cvičnými učiteli (po sérii vyučovacích hodin) Průběh sdílení pedagogických zkušeností Studentovo a učitelovo vnímání efektů sdílení pedagogických zkušeností 3. Vyprávění studentů (po sérii vyučovacích hodin) Popis neočekávaných situací a vysvětlení způsobu jejich řešení 4. Analýza obsahu studentových písemných sebereflexí Studentovo uvědomění si (vybavení) významných momentů v jejich praktické činnosti 5. Analýza obsahu studentovy přípravy na vyučovací hodinu Videem stimulované vybavování zkušeností z vyučovací hodiny Odlišnosti plánu vyučovací hodiny od jejího reálného průběhu Vysvětlení odlišností studentem
Postup sběru dat Vstupní polostrukturovaný rozhovor zjišťující studentovu subjektivní teorii Výstupní polostrukturovaný rozhovor zjišťujíící subjektivní teorii studenta Vyučovací hodina vedená studentem Videem stimulované vybavování zkušeností studenta z dané hodiny, srovnání plánu hodiny s jejím reálným průběhem, vysvětlení odlišností studentem Ohnisková skupina se studenty Popis nečekaných situací a vysvětlení způsobů jejich Anlýza vyučovací hodiny za účasti cvičného učitele Nestrukturované pozorování této interakce Ohnisková skupina se studenty a učiteli Vnímání efektů sdílení zkušeností studenty a cvičnými učiteli Sebereflektivní deník vedený v průběhu semestru –analýza obsahu sebereflektivních výpovědí studentů
Analýza dat Směřuje k nalezení vztahů, které znázorňuje schéma Bude se opírat o design zakotvené teorie (grounded theory) Studentova subjektivní teorie výuky Proces utváření tacitních znalostí: mentální obraz činnosti - motivace k činnosti Plán vyučovací hodiny Reálný průběh vyučovací hodiny Neočekávané situace
Výzkumný vzorek vybraní studenti učitelství 4. ročníku navazujícího Mgr. studia PdF MU sledováni ve 4. a 5. ročníku v průběhu jejich pedagogické praxe zahrne studenty učitelství těchto oborů: učitelství přírodovědných, estetických a humanitních předmětů Z každého oboru učitelství bude vybrán jeden student.
Polostrukturovaný, konstruktivisticky orientovaný rozhovor (srov Polostrukturovaný, konstruktivisticky orientovaný rozhovor (srov. Patton, 1990) Cíl: Poznat studentovo subjektivní pojetí výuky a jeho vliv na utváření tacitních znalostí Otázky vztahující se ke zkušenostem nebo chování (otázky zaměřené na jejich zkušenosti z učení); Otázky vztahující se k názorům a pocitům (tyto dva typy jsou pro potřeby našeho výzkumu přibližně stejné, budou zaměřeny na zjišťování emocí, které měli studenti při vedení vyučovacího procesu); Otázky vztahující se ke znalostem (pro cíl našeho výzkumu klíčové, pro úspěšné zjištění rozvoje tacitních znalostí je nutno zvážit formulaci velmi pečlivě); Otázky stahující se ke vnímání (jak viděli budoucí učitelé třídu, jak se měnilo vnímání třídy a žáků v návaznosti na předchozí typ otázek); Otázky demografické a kontextové.
Nestrukturované pozorování Cíl: Zachytit abstraktní, komplexní a implicitní struktury, které jsou při přímém pozorování téměř nepostřehnutelné, z toho vyplývá nutnost použití nahrávek při zjišťování tacitních znalostí učitelů. Na vztahu studentů k žákům plánujeme sledovat nejenom rozvoj praktických zkušeností, ale i rozvoj tacitních znalostí získaných prací se žáky. Metoda nahrávání a následné analýzy činnosti učitele (srov. Welch, 1999, Rosenstein, 2002).
Vyprávění Cíl: Poznat proces utváření tacitních znalostí, které jsou sdíleny ve vyprávění. (Tacitní) znalosti, které nemůžeme popsat slovy můžeme snadno vyjádřit prostřednictvím příběhů. Podle McGilla (2007) příběhy umožňují odhalit myšlení studentů učitelství, a tedy i jejich tacitní znalosti. Umožňuje nám zachytit proces utváření tacitní znalosti zejména v neočekávaných situacích.
Využití sebereflexe Kombinace stimulovaného vybavování zkušeností studenta (vybrané hodiny budou natáčeny na video) a polostrukturovaných rozhovorů se studentem, které se budou opírat o jeho sebereflexe. Video zachycuje průběh celé vyučovací hodiny, reflektivní diskuse je zaměřena na studentem neočekávané situace. V průběhu pedagogické praxe (v rámci našeho výzkumu) studenti dále povedou sebereflektivní deník, v němž budou zaznamenávat svoje reflexe, a to na základě doporučených otázek