Pozice ČR k finanční perspektivě po roce 2013 Ing. Kateřina Matoušková Ministerstvo financí ČR Seminář v Evropském domě, 23. února 2011
Obsah 1.Načasování a.revize b.jednání o příští FP 2.Obsah sdělení EK k revizi 3.Pozice ČR a.faktory b.pozice
Revize rozpočtu EU závěry Evropské rady z prosince 2005 Sdělení Komise k revizi rozpočtu EU předloženo 19. října 2010 BE PRES – sdělení není projednáváno přesto: závěry říjnové ER: „budoucí rozpočet EU by měl zohledňovat fiskální konsolidaci v členských státech“ HU PRES –důraz na sektorové záležitosti: kohezní politika, zemědělská politika, energetika; –bilaterální konzultace s Komisí (horizontální debata na úrovni Rady se neplánuje) EP – vytvořen Výbor pro politické výzvy (SURE), cíl - předložit zprávu EP ještě před zveřejněním návrhů Komise (začátek června)
Příští finanční perspektiva návrh příští FP na období po r ( vč. legislativních návrhů k výdajové i příjmové stránce ) - červen 2011 PL PRES – diskuse o technické stránce návrhů (PS „Přátelé předsednictví“) souběžně diskuse o obsahové stránce jednotlivých politik (debata o finančním rámci nadřazena) ukončení debaty: optimistická varianta – 1. pol (DK PRES), spíše však 2. pol (CY PRES)
Sdělení EK k revizi rozpočtu navázání výdajů budoucího rozpočtu EU na cíle strategie Evropa 2020 – inteligentní, udržitelný a začleňující růst neobsahuje kvantitativní vyjádření – ani budoucí objem rozpočtu, ani podíly jednotlivých politik Komise nebude prosazovat navyšování rozpočtu (ponaučení z minula, fiskální konsolidace v ČS) nástin zvýšení výdajů zejména na RDI, vzdělávání a financování chudoby změna délky FP: 5+5 let, popř. 5 let, nebo model 5+2 roky posílení flexibility finančního rámce
Sdělení EK k revizi rozpočtu struktura FP: 1.vnitřní výdaje a.inteligentní růst (RDI, vzdělávání, TEN) b.udržitelný růst (zemědělství, klima) c.začleňující růst (kohezní politika) d.občanství 2.vnější vztahy 3.administrativa větší využití inovativních finančních nástrojů – projektové dluhopisy, úvěry, nástroje na sdílení rizika…
Kohezní politika zachován důraz na méně vyspělé regiony a členské státy provázání s cíli Evropa 2020 – koncentrace na omezený počet priorit, vazba na Národní program reforem Jednotný strategický rámec – na úrovni EU, koordinace s ostatními fondy Partnerská smlouva mezi ČS a EK kondicionalita pro čerpání SF a CF; vytvoření Výkonnostní rezervy na úrovni EU ESF zachován jako nástroj kohezní politiky EU
Společná zemědělská politika další pokračování v reformě zájem odstranit historické reference a omezit rozdíly ve výši plateb mezi ČS cílem však není jejich sjednocení vícesložková platba – mj. podpora pro malé farmy nebo příspěvek na ochranu ŽP posílení vazby PP na ochranu ŽP a boj s klimatickou změnou
Přímé platby (EUR/ha)
Příjmová strana zavedení jednoho nebo více nových zdrojů: –zdanění finančního sektoru –výnosy z aukcí emisních povolenek –poplatek z letecké přepravy –DPH –energetická daň –daň z příjmu právnických osob zrušení zdroje z DPH postupné zrušení korekcí
Faktory ovlivňující jednání o FP krize, hrozba krachu některých států => konsolidace veřejných rozpočtů => tlak na omezení výše rozpočtu „Dopis pěti“ (UK, DE, FR, NL a FI) apelující na zmrazení výše rozpočtu zájem financovat nové výzvy (klima, energetika) a posílit výdaje na konkurenceschopnost velký tlak na snížení výdajů na kohezní politiku a zemědělství (přes ¾ rozpočtu EU)
Pozice ČR v návaznosti na sdělení Komise k revizi zpracována Rámcová pozice ČR MF ve spolupráci s ÚV (+ MMR, MZV a MZe) schválena vládním VEU k dispozici na webu MF ( připravuje se shrnutí v angličtině Parlament ČR – usnesení plenární schůze PSP ČR – souhlas s RP
Zaměření výdajů, výše rozpočtu, délka FP souhlas s větší orientací výdajů rozpočtu EU na plnění cílů strategie Evropa 2020; není však vhodné zaměřovat celý rozpočet EU výhradně na tuto strategii ČR lituje, že z návrhu není zřejmé, které politiky by měly být posíleny a kde by podpora měla naopak klesnout vítán záměr Komise nenavyšovat objem rozpočtu (Vláda ČR prosazuje rozpočet na úrovni cca 1 % HND) zachování 7- letého období FP ( )
Koheze vs. zemědělství - argumenty z kohezní politiky je možné podporovat rozvoj většiny regionů ČR a posílit tak jejich konkurenceschopnost –ze SZP je podporována úzká skupina obyvatel –i při poklesu výdajů má české zemědělství dobré předpoklady zůstat konkurenceschopné období po r může být posledním, kdy bude ČR moci čerpat výraznější prostředky ze SF sníží-li se rozpočet na zemědělství o 10 %, přijde ČR o cca 130 mil. EUR ročně; při stejném relativním poklesu u koheze by to bylo 3-krát tolik
Uznatelnost ČR v rámci koheze všechny regiony ČR s výjimkou Prahy (a případně Středočeského kraje) zůstanou pro příští období pod 75 % HDP/obyv. průměru EU ČR zůstane kohezní zemí (do 90 % průměru EU dle HND/obyv.) při zachování srovnatelného rozpočtu na kohezní politiku a při koncentraci na méně vyspělé státy a regiony ČR by v příštím období mohla získat významné finanční prostředky z koheze
Struktura příjmů ČR z rozpočtu EU v období
Výsledné priority zachování silné kohezní politiky i v příštím období s cílem zachovat silnou kohezi a současně zachovat rozpočet na úrovni 1% HND => ČR podpoří postupné snižování výdajů na společnou zemědělskou politiku
Kohezní politika koncentrace na méně vyspělé regiony a členské státy hlavní cíl KP – snižování zaostalosti méně vyspělých ČS a regionů (ačkoli může přispívat k cílům strategie Evropa 2020) omezený počet priorit – dostatečná flexibilita pro ČS, aby promítly své potřeby nesouhlas se zaváděním podmíněnosti, která přímo nesouvisí s kohezní politikou EU (strukturální reformy, transpozice legislativy) ESF – musí zůstat součástí politiky soudržnosti + výpočet alokace totožný s výpočtem pro ERDF (HDP/obyv.)
Zemědělská politika podpora komplexní reformy s cílem posílit konkurence-schopnost zemědělství zajištění spravedlivých podmínek (srovnatelná plošná platba) bez dalšího přechodného období zachování SZP jako společné politiky, nesouhlas s národním spolufinancováním podpora posílení významu rozvoje venkova
Ostatní výdajové oblasti podpora posílení výdajů na RDI a vzdělávání (zejména přeshraniční spolupráce, mobilita a zapojení MSP) hlavní úloha EU při podpoře konkurenceschopnosti – dokončení vnitřního trhu, hospodářská soutěž, … TEN – role EU zejména koordinační; fin. podpora pouze pro přeshraniční projekty + v méně vyspělých ČS (Kohezní fond) energetická účinnost, klimatická změna – horizontální priority – nevytvářet nové programy Globalizační fond – ČR prosazuje jeho zrušení vnější vztahy – zejm. předvstupní pomoc, Vých. partnerství
Příjmová strana jednoduchý, transparentní a spravedlivý systém => HND + TOR podpora zrušení zdroje z DPH nesouhlas se zaváděním nového vlastního zdroje (další komplikace, výhradní odpovědnost ČS v oblasti daňové politiky) zrušení všech korekcí (úzká vazba na reformu výdajové strany)
Děkuji Vám za pozornost