1. přednáška – 5.2 2015 Úvod do politologie ZÁKLADNÍ POJMY

Organizační záležitosti Organizace semestru Studijní plán Stránky kurzu: http://kurz.hostuju.cz/ Kontakt: kurzaz@centrum.cz Povinná literatura Závěrečný test Pojmy

Co je to politika ? společenský nástroj k vytváření, ochraně, a měnění obecných společenských pravidel politika je to co se týká státu – studium vládnutí (Easton) klíčová idea – umění vládnout

Politi společnost politicky organizovaná, tj. pomocí uplatňování autority tato definice je však zastaralá a platí hlavně pro národní státy, dnes se spíše politika chápe ne jako government ale jako governance, což je správa věcí veřejných.

Antipolitika politika vnímaná jako prostředek dosažení vlastních sobeckých cílů datuje se od Machiavelliho a jeho spisu Vladař

Governance dělí se na veřejnou a soukromou sféru veřejná je financovaná z daní a slouží všem soukromou sféru si financují sami občané a sledují tak vlastní cíle

Stát stát je politická organizace, která v jasně stanovených územních hranicích vykonává svrchovanou jurisdikci Na rozdíl od vlády , která je pouze jednou jeho součástí, zahrnuje stát všechny veřejné organizace a neosobní autoritu uplatňuje na základě předpokladu, že reprezentuje trvalé zájmy společnosti, nikoli jen stranické zájmy kterékoliv skupiny politiků

3 přístupy chápání státu: idealistické pojetí pochází od Hegela stát jako vzájemná sympatie jeho občanů, probouzí nekritickou úctu ke státu nedokáže jasně odlišit instituce funkcionalistický přístup zaměřen na účel a funkci státních institucí hlavní funkce státu je udržování pořádku organizační přístup nejčastější rozlišuje stát a občanskou společnost nejzřetelněji stát zde zahrnuje rozmanité instituce od armády až po soudy nebo systém sociálního zabezpečení

5. Hlavních rysů státu: stát je suverénní státní instituce jsou jasně veřejné stát je a priori legitimní stát je nástrojem ovládání stát je územní organizace

4 základní teorie státu: PLURALISTICKÝ STÁT KAPITALISTICKÝ STÁT STÁT LEVIATHAN PATRIARCHÁLNÍ STÁT

PLURALISTICKÝ STÁT stát působí ve společnosti jako rozhodčí je zde patrná snaha stát ignorovat platí jen pro angloamerický způsob myšlení, protože je v základu myšlenka neutrality státu, což nemusí být vždy pravda, stát může být ve sféře vlivu někoho jiného teorie pluralismus tvrdí, že v liberálních demokraciích je moc široce a rovnoměrně rozptýlena

KAPITALISTICKÝ STÁT teorie vznikla na základě učení Karla Marxe charakterizoval stát jako prostředek vládnoucí vrstvy(buržoazie) k ovládání nižších tříd(proletariát) podle něj v dokonalém komunismu není místo pro stát jako takový, protože už nebude jedna třída vykořisťována druhou přesto jeho teorie nebyla koncipována příliš jasně, což dalo prostor neomarxistům k rozvinutí teorie státu např. v jedné teorii je stát postaven do role agenta bohatých, a zdůrazňuje že k moci se dostává jen skupina privilegovaných.

STÁT LEVIATHAN tato teorie vychází z přesvědčení, že stát je parazit, který ohrožuje jak individuální svobodu, tak i ekonomickou bezpečnost místo aby byl soudcem, je spíše jakýmsi pečovatelem stát v této teorii sleduje jiné zájmy než zájmy společnosti, v tomto modelu se stát snaží zvyšovat své pravomoci a sféru působení nejčastěji je tato teorie spojena se stranami Nové pravice tyto strany kritizují tzv. nadměrnou nabídku ze strany vlády, což znamená, že při snaze získat co nejvíce voličů strany slibují pořád víc a víc a tím pádem dochází k zadlužování teorie je na bázi státní byrokracie versus zbytek

PATRIARCHÁLNÍ STÁT feministické teorie státu kritika mužského řízení a správy věcí veřejných genderový rozkol ve společnosti

5 základních atributů státu 1. atribut – území 2. atribut – obyvatelstvo 3. atribut – vláda 4. atribut – nezávislost, svrchovanost 5. atribut – schopnost + ochota počínat si jako nezávislý aktér v MV

Funkce státu udržení pořádku ve společnosti vykonávání očekávané moci tak, aby stát prosperoval (politicky i ekonomicky) koordinace aktivit a postojů ve společnosti podpora učení se nových přístupů (ekologie, obnovitelné zdroje) specifické (právo šaría)

MOC - autorita Max Weber – snažil se najít ideál-typy, které by objasnily podstatu politického vládnutí 3 druhy vládnutí (autorit) dle Maxe Webera: tradiční autorita charismatická autorita právně-racionální autorita

Tradiční autorita opírá se o zavedené zvyky a tradice tvrdí, že existuje odpradávna funguje podle určitého souboru konkrétních pravidel dnes spjata se systémy, kde se moc a autorita dělí dynastie v Saúdské Arábii, Maroku...zároveň i ve VB nebo Belgii, pomáhá formovat politickou kulturu, jelikož udržuje při životě hodnoty (úcta, respekt a povinnost)

Charismatická autorita opírá se o sílu osobnosti jednotlivce funguje na principu ovlivňování - jak daná autorita ovlivňuje své spojence a podřízené moderní političtí vůdcové jsou např. Napoleon, Hitler, Fidel Castro nebo Kaddáfí systémy osobní moci jsou podpírány kultem osobnosti, jehož účelem je vyrábět charisma to že legitimita vyvěrá zčásti nebo zcela z moci a síly vůdcovy osobnosti, má dva důsledky: 1. neopírá se o formální pravidla nebo postupy- je často bezbřehá 2. je natolik spjata s konkrétním jednotlivcem, že systém osobní moci jen stěží přežije svého zakladatele

Právně-racionální autorita váže se na jasně stanovený soubor pravidel je příznačná pro většinu moderních států moc všech orgánů je dána formálními, ústavními pravidly vymezující jasná pravidla spíše než s osobou je tak spjata s funkcí, a tím je menší pravděpodobnost zneužití zachovává omezenou vládu a racionální dělbu práce, čímž zvyšuje výkonnost odvrácenou tváří pak je vznik odosobněného a nelidského sociálního prostředí kritika - neustálý růst byrokratických forem

Vůdcovství určitý vzorec chování nebo jako určitou vlastnost člověka je to vliv, který jednotlivec nebo skupina má na nějaký širší kolektiv využívá ho k dosáhnutí žádoucích cílů

Základní pojmy politologie jjnn 22

Politika Společenský nástroj k: Vše co se týká státu (Platí i dnes ??) Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes ??) Studium zabývající se vládnutím „Umění vládnou“

Antipolitika Politika vnímaná jako prostředek k dosažení vlastních sobeckých cílů Podpora anti-systémových prvků Negativní vymezení Od dob Machiavelliho

Governance „government“ (vládnutí) X „governance“ (správa věcí veřejných) Veřejná sféra Financována z daní Slouží všem Soukromá sféra Financováno občany Vlastní cíle a zájmy Veřejná sdružení Kombinace obou

Polis Městský stát Ve starověkém Řecku Také označení nejvyšší a nejvíce žádoucí formy společnosti

Polity Politicky organizovaná společnost Organizace pomocí uplatňování politické autority Viz. Aristoteles – vláda mnohých v zájmu všech

Autorita Legitimní moc (= oprávněnost) Právo na ovlivňování chování lidí ( x moc je pouze schopnost k ovlivňování) „povinnost poslouchat“ M. Weber - 3 druhy autority Tradiční Charismatická Právně-racionální

Konflikt Svár (spor) proti sobě vzájemně stojících sil Rozdílnost: Názorů Preferencí Potřeb Zájmů

Kooperace Spolupráce Dosažení cíle společným postupem

Moc Schopnost dosažení žádoucího výsledku Moc – vztah Schopnost ovlivnit chování a jednání jiných s cílem ke prospěchu nám či ostatních Moc – trest či odměna Síla či manipulace

Občanská společnost „Civil society“ Společenství vlády práva pod autoritou státu Později oddělení od státu Popis institucí nezávislých na státu Sféra autonomních skupin a sdružení (podniky, kluby, rodiny)

Konsensus Shoda „široká shoda“ -neshoda v podrobnostech (detailech) Konsenzuální politika Procedurální (ochota při vyjednávání) Materiální (základní shoda v určitých tématech)

Objektivní = Vnější ve vztahu k pozorovateli = Prokazatelný = Nepředpojatý

Normativní Předepisující hodnoty – normy chování „Co má být“ X ne „to co je“

Empirický Opřený o pozorování Důležitost experimentu Odvození od smyslových údajů Role zkušenosti

Behavioralismus Společenské vědy (teorie o společnosti) by se měly vytvářet pouze na základě pozorovatelného chování (behaviour) Kvantifikovatelná data pro výzkum Např. důležitost statistiky

Instituce Útvar (orgán) mající určitou formalizovanou roli – status Soubor norem zajišťující pravidelné a předvídatelné chování „pravidla hry“

Diskurs Interakce Komunikace mezi lidmi Odhalování a doplňování mocenských vztahů

Determinismus Lidské jednání a chování je podmíněno vnějšími faktory „svobodná vůle je mýtus“

Teorie Systematizování empirických dat Předpoklad spolehlivého poznání (na rozdíl od hypotézy)

Paradigma Vzorec (model) zdůrazňující podstatné rysy konkrétního jevu Intelektuální rámec tvořený vzájemně spjatými hodnotami a teoriemi usilující o poznání

Demagogie Způsob na první pohled působivého, ale ve skutečnosti klamného veřejného vystupování Typické pro řečníky

Racionalismus Přesvědčení o pochopení a vysvětlení světa lidským rozumem Nutný předpoklad racionální struktury světa

Pragmatismus Důraz na praktické okolnosti a cíle Nedůvěra k abstraktním hodnotám i idejím

Metaideologie Ideologie vyššího stupně (meta) či druhého řádu formující základ (základ diskuze)

Meritokracie Vláda nadaných Zásada odměňování a udílení funkcí na základě schopností

Atomismus Společnost je složena z poměrně soběstačných jedinců XXX Tendence k rozbití společnosti a izolovanosti

Ancien régime „starý pořádek“ Absolutistické struktury z období před VFR (1789)

Noblesse oblige „šlechtictví zavazuje“ Povinnost starat se a chránit méně majetné a méně privilegované

Permisivita „povolnost“ Lidé se v otázkách morálky mohou rozhodovat sami Neexistence autoritativních hodnot

Revizionismus Pozměňování původních či obecně uznávaných názorů Ztráta určitého přesvědčení