Kvality zdravotní péče Dr. A. Malina, Ph.D. MBA Seminář pro kraje Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Sledování kvality  USA 70. léta rozvoj zdravotnictví rozvoj zdravotnictví používání nových vyspělých technologií používání nových vyspělých technologií rostoucí výdaje na zdrav. péči rostoucí výdaje na zdrav. péči  Evropa konec 80. let  Hlavní důvod: snaha omezit růst nákladů na zdravotní péči

Situace v ČR Do r. 1989: Do r. 1989:  příkazy  vyhlášky  metodické pokyny  směrnice… s následnou kontrolou a event. sankcí Systém okresních a krajských odborníků Systém okresních a krajských odborníků Po r. 1989: ??? Po r. 1989: ???

ČR po roce 1989 ČR po roce 1989  Prakticky všechny nástroje byly zrušeny  Individualizace jednotlivých praxí  Kvalita je osobní odpovědností lékaře ?  Úhrady pojišťoven nezávisí na kvalitě  Kvalita péče nebyla v centru pozornosti

Stav po r  Standardy (ČLK, ČLS JEP)  Opakované pokusy o vytvoření právního rámce  Poučenější a náročnější pacienti  Rostoucí náklady na zdravotní péči  Akreditace (SAK atp.)

Definice kvality zdravotní péče dle WHO  je dynamický proces, který hledá a analyzuje metody, které vedly k nejlepším výsledkům a snaží se je aplikovat do široké medicínské praxe

Kvalitní zdravotní péče  Je na vysoké odborné úrovni („state of art“, „lege artis“)  Je efektivní  Minimalizuje riziko pro pacienta  Zlepšuje zdraví pacienta  Uspokojuje pacienta

„Lékař může vyléčit někdy, ulevit často, potěšit vždycky“ Dr. Hutchinson Dr. Hutchinson

 Problémy v oblasti komunikace historické, sociální, kulturní vlivy nedostatek času organizační problémy nedostatky ve vzdělávání

Motivace ke zlepšování kvality  Zájem vnějších orgánů (státní správy, samosprávy, komor, pojišťoven..), sankční a bonusový řád  Zájem poučených pacientů  Pozitivní motivace: např. „pevnější“ postavení v síti, dotační politika, smluvní politika  Image pracoviště, konkurenční výhoda  Stížnosti a soudní procesy

Společným cílem je udržitelný rozvoj medicíny, který uspokojí co nejvíce občanů Společným cílem je udržitelný rozvoj medicíny, který uspokojí co nejvíce občanů

Definice kriterií  Kvalita péče je relativní a nikoliv absolutní pojem  Benchmarking – srovnávání s podobnou nebo stejnou činností na jiném místě či v jiném čase  Je třeba hodnotit strukturu péče procesy procesy výsledky péče výsledky péče

Strukturální ukazatele :  Kapacitní údaje  Spektrum odborností  Ekonomické údaje  Informace o kvalifikaci odborníků  Objemové ukazatele Pozn.: Všechny tyto údaje jsou již dostupné a je možno je ihned zveřejňovat ! zveřejňovat !

Výsledkové ukazatele:  Nemocniční mortalita  Pooperační mortalita  Pooperační komplikace  Jiné komplikace  Zbytečné hospitalizace  Rehospitalizace Pozn.: Tyto ukazatele jsou vystaveny vysokému riziku zkreslení

Sentinelové (chybové) indikátory: Jejich výskyt vždy znamená, že došlo k něčemu závažnému Jejich výskyt vždy znamená, že došlo k něčemu závažnému chyba v medikaci (záměna léku, záměna dávky léku) chyba v medikaci (záměna léku, záměna dávky léku) operační výkon na nesprávné straně podání nekompatibilní krve operační výkon na nesprávné straně podání nekompatibilní krve podání kontraindikovaného léku při známé alergii podání kontraindikovaného léku při známé alergii dehydratace vzniklá v nemocnici dehydratace vzniklá v nemocnici iatrogenní pneumothorax iatrogenní pneumothorax cizí tělese ponechané v ráně cizí tělese ponechané v ráně suicidia v nemocnici suicidia v nemocnici Pozn.: Jsou zapříčiněny lidským faktorem, obvykle se řetězí a často mají forenzní dopad. Pozn.: Jsou zapříčiněny lidským faktorem, obvykle se řetězí a často mají forenzní dopad.

Indikátory kvality ambulantní péče  Při přijetí v nemocnici jsou zjištěné stavy, kterým bylo možné předejít při adekvátní primární péči.  Příklady: dekompenzace diabetu, astmatický záchvat, dehydratace, chronická srdeční nedostatečnost….

Klasifikační systém DRG  Zařazuje pacienta podle složitosti onemocnění a jeho ekonomické nákladnosti a podle podobné struktury nákladů.  Nemocnice jsou motivovány vykazovat komplikace a je možné porovnávat úroveň a četnost komplikací v jednotlivých zdravotnických zařízeních.  Lze velmi dobře hodnotit nákladnost péče v jednotlivých diagnostických skupinách

I: Co již může ze stávajících DRG datových soborů vyhodnocovat ?  Přehled hlavních diagnóz a jejich způsob léčení  Přehled vedlejších diagnóz  Průměrnou složitost všech léčených pacientů v dané nemocnici  Průměrná doba hospitalizace na určitou diagnózu  Věk (min, prům, maxim) pacientů/dg  Věk (min, prům, maxim) pacientů/výkon

II: Co již může ze stávajících DRG datových soborů vyhodnocovat ?  Průměrné/min/max náklady na případ  Počet rehospitalizovaných pacientů v nemocnici/původní dg  Počet rehospitalizací pacientů na JIPu  Nasokomiální nákazy/druh/četnost/oddělení/dg (vyžaduje dopracování softwaru)  Počet propuštěných pacientů  Počet přeložených pacientů  Počet zemřelých pacientů (s možností rozpadu podle výkonu a dg)  Statistika nákladů na výkon/operace  Statistika nákladů na JIP  Statistika nákladů na ZUMy, ZULPy  Statistika nákladů na hotelové služby

Praktická ukázka výstupů z DRG

Závěr NRC (Národní referenční centrum) může být zdrojem vybraných základních informací o kvalitě a výkonnosti lůžkových zdravotnických zařízení. NRC (Národní referenční centrum) může být zdrojem vybraných základních informací o kvalitě a výkonnosti lůžkových zdravotnických zařízení.

Děkuji za pozornost