Domácí produkt, AD, národní úspory a investice Ing. Petr Sedláček, Ph.D. tel:

n Co to je makroekonomie u Nejlepší odpovědí není formální definice, ale ukázka, jak se ekonomika ve světě vyvíjí a otázky, kterými se ekonomové zabývají. u Celosvětový růst (reálný HDP) se pohyboval v roce 2006 okolo 5%. V roce 2007 se očekává zmírnění na 4,9%. u Rizika F Geopolitické nejistoty F Další zvýšení cen ropy F Americká ekonomika – zpomalení F Prudké vyrovnání globálních nerovnováh (růst protekcionismu)

USA - Růst v r se očekává 3,5% (2007 snížení na 3,1%) - Pomalejší růst trhu s nemovitostmi - Podnikové investice rostou (vytíženost kapacit, vysoká ziskovost) - Rizikem inflační očekávání - Deficit CU 6,5% HDP (problémem domácí úspory) - Západní Evropa - Růst zesiluje v r ,1% HDP (2007 1,8%) - Lepší výsledky v podnikové sféře zlepšují investice a zaměstnanost.

- Potřeba snižování fiskálních deficitů - Problém stárnutí obyvatelstva - Penzijní a zdravotní výdaje do roku 2050 vzrostou na 4% HDP - Inflace nad 2% (silný růst úvěrů a ekonomické oživení). - Japonsko - - růst ekonomiky v roce ,9% (2007 2,1%) - (silná domácí poptávka a investice) - Prioritou zajistit fiskální udržitelnost (fiskální deficit nyní 5,3% HDP)

- Emerging Asia - Silný růst v r ,3% ( v r ,2%) - Čína 10%, Indie 8,3%, Inflace v r ,5%. - Hlavní úkol realizace strukturálních reforem, liberalizace obchodu, budování institucí, rozvoj finančního sektoru. - Emerging Evropa - Růst v r. 5-51/4 % HDP (růst domácí poptávky a expanze v eurozóně). - Hlavní úkol fiskální konsolidace

n Domácí produkt (Y) u Ukazatel výroby, produkční výkonnosti ekonomiky. u Zahrnuje jen výrobky a služby vyrobené v daném roce na daném území a prodávané na daném trhu. u Jaké jsou statistické problémy s jeho odhadem ? F HDP není měřen ale odhadován na základě výběrových zjišťování, dopočtů a bilančních technik

u Přesnost či úplnost versus včasnost F Čtvrtletní a roční u Metody odhadování F Metoda výrobková F Metoda výdajová F Metoda důchodová u V přesné disciplíně s nepřesným čísly nelze pomocí tří způsobů výpočtu dospět k jedinému číslu. F Proto pomocí dalších odhadů – metody bilancování tvorby a užití se problém řeší

n Metody měření HDP u Výrobková metoda F Započítává se jen hodnota výrobků a služeb v daném roce a pouze jednou F  přidaných hodnot = HDP u Výdajová metoda F domácí produkt = agregátní výdaje Započítáváme jen výdaje na finální zboží a služby v daném roce. Rozeznáváme výdaje na spotřebu, investice, veřejné výdaje a čistý vývoz.

n Důchodová metoda u Agregátní výdaje = agregátní důchody (když neuvažujeme daně) u Důchody: F mzdy (+ ostatní náhrady zaměstnancům) F nájemné(důchody z pronájmu pozemků a nemovitostí, včetně tzv. imputovaného nájemného F úroky (čisté úroky získané domácnostmi) F zisky (zisky firem a důchody OSVČ)

n Netržní produkce u Na základě nákladů spojených s takovou produkcí (veřejné služby) u Imputovaná hodnota - odhadnutá tržní hodnota výrobku, který není prodáván na trhu (bydlení) u Stínová ekonomika F Skrytá F Neformální F Nelegální u Problémem je, že struktura tržní a netržní produkce je mezi zeměmi a v rámci jedné země, v čase různá.

n Ekonomické problémy s odhadem u Jak ohodnotit produkci ? u Tržní produkce : F Nesourodé výrobky a služby se přepočítávají tržními cenami F HDP = tržní cena x množství A + tržní cena x množství B F Užité výrobky se nezapočítávají

n Kategorie investic,resp. hrubé tvorby investic u Investice v národních účtech jiné než v pojetí ekonomů u Fixní investice u Bytová výstavba u Zásoby n Různý je i dopad investic na růstový potenciál ekonomiky u Výstavba továrny se projeví v ekonomice brzo u Investice do infrastruktury, životního prostředí atd. u Otázka struktury investic

n Služby ještě více obtížně interpretovatelné. u Zavedení nové technologie ve zdravotnictví s nižšími náklady a menším rehabilitací, je sice pokrokem, ale HDP to sníží, protože náklady na léčení jsou v HDP odraženy.

n Ceny tvoří samostatnou kapitolu u Reálný versus nominální HDP F Nominální HDP je měřen v běžných tržních cenách F Reálný HDP je měřen v cenách základního období u Deflátor HDP = nominální HDP/reálný HDP n Ceny nezachycují kvalitativní změny u Rozsah kvalitativních změn se mezi zeměmi i v zemi v čase mění F Zda inflace není nadhodnocována (čili reálný HDP podhodnocován)

n Problematika vah u Váhové struktury se mění v čase a přesnost odhadu reálného HDP klesá s časovou prodlevou od základního období u Metoda řetězení F HDP běžného roku v cenách předchozího roku k HDP předchozího roku v běžných cenách. F Ale zde je obtížná interpretace časové řady u Změny základního období cca každých 5 let

n Mezinárodní komparace u Pro zahrnutí odlišných cenových hladin mezi zeměmi se používá fiktivní kurz F Parita kupní síly u To umožňuje přepočet HDP na porovnatelné hodnoty F Problém náročnosti (1x za tři roky) F Změněné struktury oproti základnímu období

n Směnné relace (T/T-vývozní a dovozní ceny) u Jejich vliv se v nominálním HDP neodrazí, v reálném HDP ano. u Pozitivní vývoj směnných relací umožňuje rychlejší růst domácího užití HDP (konečná spotřeba a investice) před tvorbou HDP, aniž by se zhoršovala vnější nerovnováha.

n HDP= C+ I+ (X-M) u C= konečná spotřeba (C+ G) u I= Investice u M= dovoz u X= vývoz u C+I = A (domácí absorpce, domácí poptávka) n HDP-A= X-M u HDP je domácí nabídka a A (domácí poptávka) n V ČR v letech (při příznivých T/T) ZO snižoval reálný růst HDP o 2%

n Meziroční vlivT/T na HDP %HDP1,72,20,20,7

n HDP a HNP u HDP je vytvořen na jednom území národními a zahraničními firmami u HNP je vytvořen národními firmami doma i v zahraničí. F Kategorie HNP lépe vystihuje prostředky, kterými národní ekonomika disponuje. Podle HNP se platí příspěvky do EU. HNP je obsažen v ročních národních účtech u V důsledku liberalizace kapitálových transakcí a volnějších pohybů pracovních sil rostou rozdíly mezi HDP a HND

n V ČR se rozdíl pohybuje mezi 4-5% HNP%/HDP 96,495,295,494,9

n Interpretace HDP u Bohatství F Hurikán Katrin F Stavová veličina u Blahobyt F Neexistují obecná kritéria blahobytu n Problémy interpretace u Nevnímáme HDP jako odhad, ale jako číslo F Při revizi problém srozumitelnosti versus přesnosti

n HDP se nedostane celý do rukou konečných uživatelů n Domácí produkt- opotřebení = čistý domácí produkt n Domácí produkt - nepřímé daně = národní důchod n Disponibilní důchod = národní důchod -daně z příjmu + transfery

Základní identity Y = C + I + G + NX T+Yd = C+I+G+NX (T= Celkové daně - transfery = čisté daně) Yd = disponibilní důchod Transfery (TR) TR nejsou poskytovány výměnou za zboží a služby, proto nejsou zahrnuty v G.Zvyšují disponibilní důchod. Zvýšení TR financovaných ze zvýšení daní nemění disponibilní důchod.

n Úloha čistého exportu n Y= C d + I d + G d + X n C= C d + C f n I= I d + I f n G= G d + G f n Y =(C-C f ) + (I-I f ) + (G-G f ) + X n Y= C + I + G + X - (C f + I f + G f ) n Y= C + I + G + X-M n Y= C + I + G + NX n NX = Y - (C + I + G)

n Y d = C+ S u S = úspory domácností a firem (u firem odpisy a nerozdělené zisky) n C+I+G+NX=T+C+S  I+NX= S+(T-G) u (T-G) přebytek veřejných rozpočtů (veřejné úspory) u S+ (T-G) národní úspory u I + NX národní investice (NX = zahraniční investice; I = domácí investice)

u Jestliže G=T  vládní rozpočet je vyrovnaný u Jestliže G > T  vládní rozpočet je v deficitu, které financuje vydáních obligací (vypůjčuje si na trhu) u Jestliže G< T  vládní rozpočet je v přebytku, který by mohla využít ke splacení část dluhu n Nebudeme rozebírat politický proces spojený s rozhodováním o fiskální politice, ale budeme místo toho považovat vládní nákupy a daně za exogenní proměnné, jsou fixovány mimo model národního důchodu. u G=  G u T=  T

Základní statický model všeobecné rovnováhy pro dlouhé období u Předpoklady: F Budeme uvažovat dlouhé období, a proto budeme ignorovat krátkodobou nepružnost cen, mezd. F Zatím nebudeme hovořit o úloze peněz a aktiv, za které se zboží a služby kupují. F Předpokládáme též, že existuje plná zaměstnanost (k nezaměstnanosti se vrátíme později)

F Předpokládáme, že kapitál, pracovní síla a technologie jsou fixní. Tuto podmínku uvolníme v souvislosti s ekonomickým růstem. F Uvažujeme též uzavřenou ekonomiku, což později opustíme

Trh výrobních faktorů Finanční trhy Domácnosti Vláda Firmy Trh zboží a služeb Důchod Výrobní faktory Soukromé úspory Veřejné úspory Daně Spotřeba Investice Příjem firem

Co determinuj celkovou výrobu zboží a služeb n Celková výroba zboží a služeb v ekonomice - HDP závisí u na množství výrobních faktorů u na schopnosti proměnit inputy v produkci, což představuje produkční funkce n Výrobní faktory u Práce a kapitál - L a K F Předpokládáme, že jsou oba dány - jejich množství je fixní a že jsou plně využity n Produkční funkce u Dostupné výrobní technologie určují, kolik se vyrobí s daným K a L

F Y = F(k,L) F Produkční funkce odráží technologii, která je k dispozici a jejímž prostřednictvím a přeměňuje kapitál a práce do produkce. n Nabídka zboží a služeb u Výrobní faktory společně s produkční funkcí determinují vyrobené množství zboží a služeb, které se rovná celkovému outputu u Y= F(K ´, L ´) u Y = Y ´ u Protože předpokládáme, že množství práce a kapitálu je fixní a technologie též, produkce je též fixní.

n Co určuje rozdělení národního důchodu mezi výrobní faktory u Rozdělení národního důchodu je určováno cenou faktorů. F Částka peněz, která je placena výrobním faktorům mzda, úrok, renta Cena výrobních faktorů Nabídka faktorů Poptávka po faktorech Množství faktorů Rovnovážná cena faktorů

n Rozhodování firem u Malé firmy, které neovlivňují ceny na trhu F Vyrobí Y F Pronajmou K (domácnosti vlastní kapitál- předpoklad) F Zaměstnají L F Cílem je maximalizace zisku Zisk = PY (příjem) - W x L(Pracovní náklady) - r x K (kapitálové náklady)

Nebo, vyjádřeno s produkční funkcí Y=F(K,L) –Zisk= P x F(K,L) -W x L-R x K F Firma bere ceny výrobních faktorů a produkce jako dané a volí množství K a L, aby maximalizovala zisk F Ale jaké je to množství ? F MPL = F(K,L+1)-F(K,L) F Na obrázku vidíme, co se děje s produkcí, když roste L a K je konstantní

Y L F (K ´, L) MPL 1 1

n Od MPL k poptávce po práci n Firma vždy posuzuje, jak přijetí dalších pracovníků ovlivní zisk - dodatečný příjem s dodatečnými náklady. u  zisk=  (P.MPL) - W u Poptávka po práci je determinována : P x MPL = W u MPL = W/P L Počet výrobků W/P Množství L MPL, Poptávka po L

n Mezní produkt kapitálu a poptávka po kapitálu u P x MPK = r u MPK= r/P n Neoklasická teorie rozdělení důchodu u Celkové množství reálných mezd vyplacených = MPL x L u Celkové množství vyplacených úroků MPK x K

n Zisk, který zůstane poté, co firmy vyplatí výrobní faktory je ekonomický zisk vlastníků firem u Ekonomický zisk = Y- (MPL x L) - (MPK x K) n Protože chceme znát rozdělení národního důchodu u Y= (MPL x L) + (MPK x K) + ekonomický zisk u Jak je velký zisk ? F Jestliže výrobní funkce je charakterizována konstantními výnosy z rozsahu, je ekonomický zisk = 0 u F(K,L) = (MPK x K)+ (MPL x L)

n Eulerova věta n Dýmějový mor a ceny faktorů u Protože mezní produkty závisí na množství faktorů, změna v množství jakéhokoliv z nich mění mezní produkty všech faktorů. u 1348 v Evropě se snížila populace o 1/3, to zvýšilo MPL (reálné mzdy se výrazně zvýšily) a snížila MPK (reálné renty klesly o 50%) n V dalších přednáškách budeme podrobně analyzovat jednotlivé komponenty tohoto modelu.