Slide 0 3. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1 Předmětem přednášky je… ….odpovědět na následující typy otázek:  Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje?  Kdo.

Prezentace na téma: "Slide 0 3. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1 Předmětem přednášky je… ….odpovědět na následující typy otázek:  Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje?  Kdo."— Transkript prezentace:

1 slide 0 3. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA

2 slide 1 Předmětem přednášky je… ….odpovědět na následující typy otázek:  Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje?  Kdo obdrží důchody z produkce?  Kdo nakoupí celkový výstup?  Co vyrovná poptávku a nabídku zboží?

3 slide 2 3.1. Čím je determinován celkový objem produkce?

4 slide 3 Model Uzavřená ekonomika, čistící se trhy Strana nabídky  Trhy VF (nabídka, poptávka, cena)  Determinace výstupu/důchodu Strana poptávky  Determinace C, I, a G Rovnováha  Trh zboží  Trh zapůjčitelných fondů

5 slide 4 Výrobní faktory K = kapitál: nástroje, stroje a zařízení používaná při výrobě L = práce: fyzická a intelektuální námaha pracovníků

6 slide 5 Produkční funkce  Y = F(K, L)  Udává, jak mnoho výstupu (Y ) může ekonomika vyprodukovat pomocí K jednotek kapitálu a L jednotek práce  Odráží úroveň technologií dané země  Konstantní výnosy z rozsahu (v tomto modelu)

7 slide 6 Výnosy z rozsahu: Opakování Původně Y 1 = F (K 1, L 1 ) Vynásobme všechny vstupy konstantou z (z>1): K 2 = zK 1 a L 2 = zL 1 (např: pokud z = 1.25, potom jsou všechny výstupy zvýšeny o 25%) Co se stane s výstupem, Y 2 = F (K 2, L 2 )?  A) konstantní výnosy z rozsahu, Y 2 = zY 1  B) rostoucí výnosy z rozsahu, Y 2 > zY 1  C) klesající výnosy z rozsahu, Y 2 < zY 1

8 slide 7 Předpoklady modelu 1. Technologie se nemění. 2. Nabídka práce i kapitálu je fixní a nemění se

9 slide 8 Determinace HDP Produkt je tak určen danými výrobními faktory a danou technologií.

10 slide 9 3.2. Jak je rozdělován národní důchod?

11 slide 10 Rozdělování národního důchodu  determinováno cenami výrobních faktorů, cenami, které firmy platí za jednotku výrobního faktoru  mzda = cena L  výnos = cena K

12 slide 11 Značení W = nominální mzda R = nominální cena kapitálu (výnos) P = cena výstupu W /P = reálná mzda R /P = reálná cena kapitálu W = nominální mzda R = nominální cena kapitálu (výnos) P = cena výstupu W /P = reálná mzda R /P = reálná cena kapitálu

13 slide 12 Jak jsou určeny ceny výrobních faktorů?  Ceny výrobních faktorů jsou určeny interakcí nabídky a poptávky na trhu výrobních faktorů.  Opakování: Nabídka každého z VF je fixní.  Co poptávka?

14 slide 13 Poptávka po práci  Předpokládejme, že trhy jsou konkurenční: každá firma považuje W, R, a P za dané.  Základní idea: Firma najímá každou jednotku práce, pokud náklad nepřesahuje přínos.  náklad = reálná mzda  přínos = mezní produkt práce

15 slide 14 Mezní produkt práce (MPL )  definice: Dodatečný produkt, který firma může vyrobit zapojením dodatečné jednotky práce (při neměnných ostatních vstupech): MPL = F (K, L +1) – F (K, L)

16 slide 15 Y výstup MPL a produkční funkce L práce 1 MPL 1 1 S rostoucím množstvím práce MPL  Sklon produkční funkce je roven MPL

17 slide 16 Klesající mezní výnosy  S rostoucím množstvím zapojeného VF klesá jeho mezní produkt (ceteris paribus).  Intuice: Předpokládejme  L zatímco udržujeme K fixní  Méně strojů na pracovníka  Nižší produktivita práce

18 slide 17 MPL a poptávka po práci Každá firma najímá práci až do bodu, kdy MPL = W/P. Jednotky práce, L MPL, poptávka po práci Realná mzda Množství poptávané práce

19 slide 18 Rovnovážná reálná mzda Reálná mzda se přizpůsobuje, aby vyrovnala poptávku po práci s nabídkou. MPL, Poptávka po práci Rovnovážná reálná mzda Nabídka práce

20 slide 19 Určení reálné ceny kapitálu Právě jsme odvodili, že MPL = W/P. Stejná logika dokazuje, že MPK = R/P :  Klesající výnosy z kapitálu: MPK  když K   Křivka MPK je poptávková křivka firmy při najímání kapitálu.  Firmy maximalizují zisky pokud zvolí takový objem K, pro který MPK = R/P.

21 slide 20 Rovnovážná reálná cena kapitálu Reálný výnos se přizpůsobuje, aby vyrovnal poptávku po kapitálu s nabídkou. Jednotky kapitálu, K MPK, poptávka po kapitálu Rovnovážný reálný výnos (R/P) Nabídka kapitálu

22 slide 21 Neoklasická teorie rozdělování  Tvrdí, že každý výrobní faktor je zaplacen svým mezním produktem  Je akceptována vetšinou ekonomů

23 slide 22 Jak je rozdělován důchod: Celkový pracovní důchod = Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom: Celkový kapitálový důchod = Důchod z práce Důchod z kapitálu Národní důchod

24 slide 23 Podíl pracovních důchodů na celkovém důchodu (USA) Podíl pracovního důchodu na celkovém Podíl pracovního důchodu je v dlouhém období přibližně konstantní (tudíž i podíl důchodu z kapitálu)

25 slide 24 Cobb-Douglasova produkční funkce  Cobb-Douglasova produkční funkce má konstantní podíly výrobních faktorů:  = podíl kapitálu na celkovém důchodu: Důchod z kapitálu = MPK x K =  Y Důchod z práce = MPL x L = (1 –  )Y  Cobb-Douglasova produkční funkce: kde A představuje úroveň technologií.

26 slide 25 3.3. Co determinuje poptávku po zboží a službách?

27 slide 26 Model Uzavřená ekonomika, čistící se trhy Nabídková strana  Trhy VF (nabídka, poptávka, cena)  Determinace výstupu/důchodu Poptávková strana  determinace C, I, a G Rovnováha  Trh zboží  Trh zapůjčitelných fondů hotovo nyní 

28 slide 27 Poptávka po zboží a službách Složky agregátní poptávky: C = spotřebitelská poptávka po zboží a službách I = poptávka po investičních statcích G = vládní poptávka po zboží a službách (uzavřená ekonomika: žádné NX )

29 slide 28 Spotřební funkce C Y – T C (Y –T ) 1 MPC Sklon spotřební funkce je MPC.

30 slide 29 Investice, I  Investiční funkce je I = I ( r ), kde r označuje reálnou úrokovou míru, což je nominální úroková míra očištěná o inflaci.  Reálná úroková míra je  Nákladem výpůjčky  Nákladem příležitostí při využívání vlastních fondů k financování investice. Proto,  r   I

31 slide 30 Investiční funkce r I I (r )I (r ) Výdaje na investiční statky závisí negativně na reálné úrokové míře.

32 slide 31 Vládní spotřeba, G  G = vládní výdaje na statky a služby.  G nezahrnuje transfery (např, starobní a invalidní důchody, nemocenská, dávky v nezaměstnanosti ).  Předpokládáme, že vládní výdaje a celkové daně jsou exogenní:

33 slide 32 3.4. Jak dojde k vyrovnání nabídky s poptávkou?

34 slide 33 Trh zboží a služeb  Agregátní poptávka:  Agregátní nabídka:  Rovnováha:  Reálná úroková míra se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku s poptávkou.

35 slide 34 Trh zapůjčitelných fondů  Jednoduchý model nabídky a poptávky na finančních trzích.  Jediné aktivum: “zapůjčitelné fondy”  poptávka po fondech : investice  nabídka fondů : úspory  “cena” fondů : reálná úroková míra

36 slide 35 Poptávka po fondech: Investice Poptávka po zapůjčitelných fondech: …  Přichází od investic: Firmy si vypůjčují, aby financovali výdaje na továrny, zařízení, kancelářské budovy, atd. Spotřebitelé si vypůjčují na nákup nových domů.  Závisí negativně na r, “cena” zapůjčitelných fondů (náklad výpůjčky).

37 slide 36 Poptávková křivka po zapůjčitelných fondech r I I (r )I (r ) Investiční křivka představuje také poptávkovou křivku po zapůjčitelných fondech.

38 slide 37 Nabídka fondů: Úspory  Nabídka zapůjčitelných fondů je tvořena úsporami:  Domácnosti používají své úspory k vkladům do bank, k nákupu dluhopisů a dalších finančních aktiv. Tyto fondy se tak stávají dostupné pro firmy k financování jejich investičních projektů.  Vláda může také přispět k národním úsporám, pokud neutratí veškeré daňové příjmy, které vybere.

39 slide 38 Úspory soukromé úspory= (Y – T ) – C veřejné úspory = T – G národní úspory = S = soukromé úspory + veřejné úspory = (Y –T ) – C + T – G = Y – C – G

40 slide 39 odbočka: Přebytky a deficity veřejných rozpočtů  Pokud T > G, rozp. přebytek = (T – G ) = veřejné úspory  Pokud T < G, rozp. deficit = (G – T ) a veřejné úspory jsou záporné.  Pokud T = G, rozpočet je vyrovnaný a veřejné úspory = 0.  Vláda financuje deficity vydáváním vládních dluhopisů – tj. výpůjčkou.

41 slide 40 Nabídková křivka zapůjčitelných fondů r S, I Národní úspory nezávisí na r, proto je nabídková křivka vertikální.

42 slide 41 Rovnováha na trhu zapůjčitelných fondů r S, I I (r )I (r ) Rovnovážná reálná úroková míra Rovnovážná úroveň investic

43 slide 42 Speciální role r r se přizpůsobuje, aby uvedla do rovnováhy současně trh zboží a trh zapůjčitelných fondů: Pokud je trh zapůj. fondů v rovnováze, potom: Y – C – G = I Přičtením ( C + G ) k oběma stranám dostaneme: Y = C + I + G (rovnováha na trhu zboží) proto, r se přizpůsobuje, aby uvedla do rovnováhy současně trh zboží a trh zapůjčitelných fondů: Pokud je trh zapůj. fondů v rovnováze, potom: Y – C – G = I Přičtením ( C + G ) k oběma stranám dostaneme: Y = C + I + G (rovnováha na trhu zboží) proto, Rovnováha na trhu Z.F. Rovnováha na trhu zboží

44 slide 43 Model zapůjčitelných fondů… Faktory, které mohou posunout křivku úspor:  Veřejné úspory  Fiskální politika: změny v G nebo T  Soukromé úspory  Preference spotřebitelů  Daňové zákony, které ovlivní ochotu spořit

45 slide 44 CASE STUDY: Reaganovy deficity  Reaganova politika na počátku 80.-tých let:  Zvýšení výdajů na obranu:  G > 0  Velké snížení daní:  T < 0  Obě politiky vedly k poklesu národních úspor:

46 slide 45 CASE STUDY: Reaganovy deficity r S, I I (r )I (r ) r1r1 I1I1 r2r2 2.…což způsobí růst reálné úrokové sazby… I2I2 3.…což sníží investice. 1.Zvýšení deficitu snižuje úspory…

47 slide 46 Jsou reálná data konzistentní s teorií? proměnná1970s1980s T – G–2.2–3.9 S19.617.4 r1.16.3 I 19.919.4 T–G, S, a I jsou vyjádřeny jako % HDP. Všechna data jsou průměry za dekádu.

48 slide 47 Příklad…  Předpokládejme, že daňové zákony budou modifikovány takovým způsobem, aby poskytovaly vyšší pobídky pro soukromé úspory. (Předpokládejme, že celkový daňový příjem T se nezmění)  Co se stane s úrokovou mírou a investicemi?

49 slide 48 Model zapůjčitelných fondů, pokr. Faktory, které posouvají křivku investic:  Technologické inovace  K využití inovací, firmy musí nakupovat nové investiční statky  Daňové zákony, které ovlivňují investice  Investiční daňové pobídky

50 slide 49 Zvýšení investiční poptávky Růst zamýšlených investic… r S, I I1I1 I2I2 r1r1 r2r2 …zvýší úrokovou m. Ovšem rovnovážné množství investic nemůže vzrůst, protože nabídka zapůjčitelných fondů je fixní.

51 slide 50 Úspory a úroková míra  Proč by úspory mohly záviset na r ?  V čem by v takovém případě byly odlišné důsledky zvýšení investiční poptávky?  Vzrostla by r stejně?  Změnila by se rovnovážná hodnota I ?

52 slide 51 Zvýšení investiční poptávky, pokud úspory závisí na r r S, I I(r)I(r)I(r)2I(r)2 r1r1 r2r2 Zvýšení investiční poptávky zvyšuje r, což způsobí růst objemu úspor, což způsobí růst I. Zvýšení investiční poptávky zvyšuje r, což způsobí růst objemu úspor, což způsobí růst I. I1I1 I2I2

53 Shrnutí  Celkový výstup je determinován  dostupným množstvím práce a kapitálu  úrovní technologií  Konkurenční firmy najímají každý výrobní faktor do bodu, dokud se jeho mezní produkt nerovná ceně.  Pokud produkční funkce vykazuje konstantní výnosy z rozsahu, potom důchody z práce plus důchody z kapitálu se rovnají celkovému důchodu (výstupu). slide 52

54 Shrnutí  Výstup v uzavřené ekonomice je použit na  spotřebu  investice  vládní nákupy  Reálná úroková sazba se přizpůsobuje, aby vyrovnala nabídku a poptávku na trzích  zboží a služeb  zapůjčitelných fondů slide 53

55 Shrnutí  Pokles národních úspor způsobuje růst úrokové sazby a pokles investic.  Zvýšení investiční poptávky způsobuje růst úrokové sazby, ale neovlivní rovnovážnou úroveň investic, pokud je nabídka zapůjčitelných fondů fixní. slide 54

56 slide 55 Literatura Holman (2010): Kapitola 2: Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita. Kapitola 8: Všeobecná rovnováha trhů. Mankiw (2010): Chapter 3: National Income: Where It Comes From and Where It Goes. Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers.(autor: R. Cronovich) slide 55