Trendy v chovu prasat KSZ - Praha

Udržitelné – setrvalé zemědělství Je takový vývoj zemědělství, který: uspokojuje potřeby současnosti, neomezuje potřeby budoucím generacím. Setrvalé zemědělství a potravinářské systémy jsou: ekonomicky životaschopné, uspokojují požadavky společnosti, uchovávají a zlepšují pro budoucnost přírodní zdroje, kvalitu prostředí.

Udržitelné – setrvalé zemědělství - cíle zamezit: - další degradaci půdy , udržet dlouhodobě její úrodnost, omezit ztráty půdy urbanizací, znečištění povrchové a podzemní vody, úbytku vody v krajině. účinněji: - využívat energie v zemědělství a omezit závislost na jejích neobnovitelných zdrojích. řešit znečištění životního prostředí: - omezení podílu zemědělsko-potravinářského komplexu, - negativní účinky odpadů. používat dosažitelné a úspěšně diverzifikované genetické zdroje pro - jejich efektivní využívání, - jejich zachování budoucnosti. dosáhnout v potravinách: - jistotu, - vysokou kvalitu produkce. - uchování přírodních ekosystémů v zemědělsko-lesní krajině a péče o zvěř.

Celková světová produkce vepřového masa 85 milionů tun = 1,15 miliard prasat o průměrné mrtvé hmotnosti 77 kg.

Předpokládaný vývoj chovu prasat ve světě = odraz ve vývoji chovu prasat v ČR Trend do budoucna je pozitivní díky výhodám jež poskytuje chov prasat. Celosvětově se budou zvyšovat cca: - o 2 % stavy prasat , - o 3 % produkce vepřového masa. Při zachování určitá disproporcionality díky: - tradici národních kuchyní, - náboženství, - klimatickým podmínkám, - krmivovým zdrojům, - hustotě prasat / plochu.

Vysokou produkci vepřového masa bude možno uplatnit na trhu za následujících předpokladů: 1. snižováním ceny krmiv intervenčními cenami či tvorbou cen, 2. snižováním výrobních nákladů uplatněním intenzifikačních opatření, 3. otevřením se evropského trhu americkým výrobcům masa, 4. vyvoláním zájmu trhu o vepřové maso, 5. specifika pro ČR.

ad1. Snižováním ceny obilovin a krmiv intervenčními cenami či tvorbou cen:

ad2. Snižováním výrobních nákladů uplatněním intenzifikačních opatření na poli: - v reprodukční užitkovosti: - produkcí velkého množství selat ve vrhu, - v produkční užitkovosti: - výkrmnosti (intenzita růstu), - jatečné hodnoty (produkce kvalitního libového masa). Cesty dosažení: I. Optimalizací „klasických“faktorů ovlivňujících užitkovost. II. Aplikací novodobých moderních opatření zaměřených do oblasti zvyšování reprodukce a produkce u prasat.

ad 3. Otevření se evropského trhu americkým výrobcům vepřového masa:

Náklady na produkci 1kg vepřového masa ( živá hmotnost)

ad 4. Vyvoláním zájmu trhu o vepřové maso: - garancí řetězce výroby ( bezdrogové maso), - nabídkou různých specialit ( značkové maso ). ad 5. Specifika pro ČR: a) Vytvoření podmínek pro hospodářskou soutěž: - integrací (shoda cílů a požadavků jatek - výroby - prodeje), - konkurenceschopností ( koncentrace, specializace, kooperace), - snížením počtu producentů.

d) Členství ve funkčních svazech ( národní, nadnárodní, lobby ). b) Nárůstem podniků s výsledky užitkovosti do roku 2010: 25 odchovaných selat/rok/prasnici, 620 g denního přírůstku od narození, 2,5 kg a méně konverze krmiva, nad 55% podílu svaloviny z JUT, cca 2% intramuskulárního tuku, minimální výskyt PSE masa, minimální koncentraci farem: = 400 - 500 prasnic, = 2000 - 4000 prasat ve výkrmu, produktivitou práce: max. 14 hod / rok a prasnici, 1,1 hod/rok na 1ustajovací místo ve výkrmu. c) Docenit progresivní management. d) Členství ve funkčních svazech ( národní, nadnárodní, lobby ). e) Zdokonalování SEUROP systému – jeho vyhodnocování, kontrolní systém. f) Využít všech dostupných vědecko-výzkum. kapacit při optimalizaci užitkovosti ( testace populací v rámci KU a polních testů ).

e) Využít a urychlit vývoj : - kooperačních smluv ( prvovýrobce - zpracovatel), - kooperace výrobců ( odbytové družstvo - zpracovatel), - integrace vertikální čí horizontální ( šlechtění - produkce - jatky - prodej ). f) Zajistit uniformitu prasat s vysokou kvalitou masa díky: - diferencovaného šlechtění M + O plemen (standardy), - uplatnění vertikálního členění chovů, - jednotného řízení hybridizace. g) Zajistit udržitelné - setrvalé zemědělství.

Celosvětová produkce vepřového masa Podíl na celkové produkci v r. 1970 Podíl na celkové produkci v r. 2005

Stavy a trendy největších producentů vepřového masa v hlavních regionech světa

Produkce vepřového masa ve světě v letech 1999 - 2003 v mil. t v mase Pramen USDA

Spotřeba vepřového masa ve světě v letech 1999 - 2004 v mil. t v mase Pramen USDA

Perspektivy na trzích vepřového masa ZSVE ( odhad v tis. t JH)

Výhled bilance vepřového masa v EU - 15 (tis. tun)

Výhled situace na trhu s vepřovým masem v zemích SVE v letech 1997 - 2005 Pramen: EU - (DG VI.) Evropská komise

Vývoj chovu prasat v  ČR

Stavy prasat a prasnic v ČR v letech 1920 - 2000 v ks

Stavy prasat a prasnic v ČR v letech 1990 -2004 v ks Pramen: ČSÚ

Stavy prasat a prasnic na konci čtvrtletí v letech 2000-2004 v tis. ks. Pramen: ČSÚ

Stavy prasat a prasnic na konci čtvrtletí v letech 2000-2004 v tis. ks. Pramen: ČSÚ

Reprodukce v chovu prasat Pramen: ČSÚ

Vývoj farmářských cen selat ( do 25 kg ) 2000 – 2005 za 1kg ž.hm. v Kč. Pramen: ČSÚ

Graf vývoje farmářských cen selat v ČR 2000-2005 za 1kg ž.hm. v Kč.

Vývoj farmářských cen jatečných prasat v ČR 2000-2005 za 1kg ž.hm. v I. jak. třídě v Kč. Pramen: ČSÚ

Graf vývoje farmářských cen jatečných prasat v ČR 2000-2005 za 1kg ž.hm. v I. jak. třídě v Kč.

Vývoj farmářských cen jatečných prasat v ČR 2000-2005 za 1kg m.hm. v I. jak. třídě v Kč. Pramen: ČSÚ

Graf vývoje farmářských cen jatečných prasat v ČR 2000-2005 za 1kg m Graf vývoje farmářských cen jatečných prasat v ČR 2000-2005 za 1kg m.hm. v I. jak. třídě v Kč.

Produkce jatečných prasat v tis. tunách živé hmotnosti Pramen: ČSÚ

Bilance produkce a spotřeby vepřového masa (tis.t ž.hm.) Pramen: ČSÚ

Hlavní směry vývozu vepřového masa z ČR (v tunách) Země s největším podílem z hlediska dovozu vepřového masa do ČR (v tunách) Celní statistika Hlavní směry vývozu vepřového masa z ČR (v tunách) Celní statistika

Země s největším podílem na dovozu živých prasat do ČR (v tunách) Celní statistika Hlavní směry vývozu živých prasat z ČR ( v tunách) Celní statistika

Struktura produkčních farem v ČR

Podnikatelská struktura fyzických a právnických osob v zemědělství ČR (r.2000)

Vývoj spotřeby masa na kosti v kg na 1 obyvatele v ČR v letech 1940 - 2003 Pramen: ČSÚ

Spotřeba vepřového masa v kg na 1 obyvatele za kalendářní rok

Výhody chovu prasat: racionální výkrm - 1prasnice 20selat/rok = 20q jatečného produktu, vysoká plodnost - cca 10 - 15 selat na vrh,2,4 vrhy do roka, vysoká jatečná výtěžnost - 81 % ve 100 kg ž.hm., vysoká sušina masa - 30 - 50%, výroba kvalitních uzenin, vysoká růstová schopnost - sele zdvojnásobí porodní hmotnost cca za 10 dní, rychlá jatečná zralost - za 5 - 6 měsíců, vedlejší produkty - (krupon, štětiny, krev, žlázy), možnost koncentrace, specializace a kooperace - předpoklad, že přežijí pouze farmy o cca 500 prasnicích a minimálně se doporučuje cca 5000 ks na podnik ve výkrmu, tradice české kuchyně.

Nevýhody chovu prasat konkurent v obilovinách - jednoduchý žaludek, vysoký podíl na celkové spotřebě obilovin, výkaly - 1prase = 3 lidi, max. zatížení půdy prasaty na 1 ha = 170kg N/ha = 16ks výkrm = 5prasnic + selata, nemoci prasat - retroviry, viry, bakteriální nemoci, endo a ektoparazité, přemnožení prasat ve volné přírodě - škody na kulturních plodinách, přenašeči nemocí.