Raný středověk Mgr. Jakub Tomala
Obsah Křesťanství – gregoriánský chorál Duchovní písně a hry Světský zpěv
Křesťanství – gregoriánský chorál velký vliv na vývoj evropské hudby mělo křesťanství hudba se stává povětšinou bohoslužebnou záležitostí chorál – jednohlasý duchovní zpěv Řehoř I. Veliký (v úřadě 590 – 604) – papež, jenž sjednotil bohoslužbu, tím také zrevidoval bohoslužebné zpěvy – Antifonář Řehořův vznikl tak termín gregoriánský chorál (Řehoř je latinsky Gregorius) v Římě vznikla Schola cantorum – škola greg. chorálu, postupně se v klášterech zřizovaly podobné školy
Křesťanství – gregoriánský chorál neumy – nejstarší značky tónu, udávaly pouze přibližnou výšku tónu – neumová notace Guido z Arezza (zemřel r. 1050) zavedl notovou osnovu Hudba – musica, byla ve středověku vědním oborem, jedním ze čtyř hlavních svobodných umění – vedle aritmetiky, geometrie a astronomie. Skladba Iubilate deo universa terra zapsaná pomocí neum.
Duchovní písně a hry liturgický zpěv byl postupně vyhrazen jen chrámovým sborům tím byly dány předpoklady vzniku lidové duchovní písně nejstarší české duchovní písně: Hospodine, pomiluj ny (pol. 11. stol.) Svatý Václave (pol. 12. stol.) duchovní hry – dramatické ztvárnění částí evangelia hry velikonoční a vánoční postupně se do nich dostával světský prvek
Světský zpěv lidová píseň – žije od nepaměti Václav II. (1271 – 1305), byl literárně činný a byl i velkým mecenášem minesengrů lidová píseň – žije od nepaměti umělá světská tvorba – doklady již od pol. 7. stol. zhudebňování římských básníků (Vergilius, Horatius) historické události, politické, milostná lyrika, pijácké písně autory: studentstvo, žebraví mniši, potulní pěvci Carmina burana – sborník tohoto pestrého umění z doby kolem r. 1230 rytířské umění – trubadúři (jih Francie), truvéři (sever Fr.), minnesängři (Německo) – doprovázeni hudebními nástroji ve Francii asi v letech 1100 – 1300 v Německu 2. pol. 12. stol. – 14. stol.
Seznam použitých zdrojů Obrázky: Neumy. In: [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neume2.jpg Guido z Arezza. In: [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Guido_van_Arezzo.jpg Václav II. In: [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vaclav2Zbraslkron.jpg
Seznam použitých zdrojů Literatura: ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. 4. vyd. Praha: PANTON, 1972. JANEČEK, Pavel. Přehled dějin evropské hudební tvorby. Dolní Bojanovice: Vlastním nákladem autor, 1998. SUMBAL, Karel. Vybrané kapitoly z dějin hudby - Díl 1.: Od nejstarších dob po klasicismus. 1. vyd. Znojmo: Gymnázium Dr. Karla Polesného, 1996. VRKOČOVÁ, Ludmila. Slovníček základních hudebních pojmů. 1. vyd. [Praha: nákladem vlastním], 1994, 221 s. ISBN 80-901- 6111-1.