GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Jindřich Doubek Číslo materiálu 7_1_F_16 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 4.ročník Anotace Ernest Rutherford Klíčová slova Fyzika atomového jádra Vzdělávací oblast Fyzika Očekávaný výstup Pochopení souvislostí mezi dílem a životní cestou Zdroje a citace Viz příloha

ERNEST RUTHERFORD * Nový Zéland Cambridge

Druhý ze sedmi synů, čtvrtým z dvanácti dětí Otec měl malou farmu Do školy v pěti letech, byl obyčejným, nenápadným žákem Na střední škole měl na něj největší vliv přednášející dr. Little - John Jeho zásluhou získal představu o tom, jak pracovat ve vědě Vynikl v matematice, byl dobrý v historii, anglické literatuře, latině a francouzštině, fyzice i chemii Na radu učitele se stal posluchačem Canterbury College 1891 (20) přednesl přednášku „O evoluci hmoty“ Tvrdil v ní, že všechny atomy se skládají ze stejných částic Jeho myšlenky setkaly s prudkým odporem, takže se za ně nakonec musel omluvit 1895 po skončení studií odjel na stáž do Anglie

V Londýně se stal osobním žákem profesora J. J. Thomsona, (ředitel Cavendishovy laboratoře v Cambridge, v té době nejlepší na světě a objevitel elektronu) Thomson mu nabízí výzkum radioaktivity (objevena 1896 ) 1898 zjistil, že radioaktivní záření se skládá přinejmenším ze dvou složek, které nazval písmeny řecké abecedy — alfa a beta Z lehkých záporně nabitých a těžkých kladně nabitých, částic Stojí před rozhodnutím, zda zůstat nebo se stát vedoucím laboratoře experimentální fyziky v Montrealu 1900 nakonec se oženil se s M. Newtonovou (sňatek s ní dříve odložil) a měl s ní (jedinou) dceru, odjel do Kanady Pracuje s primitivními přístroji, přesto je vášnivým experimentátorem

1903 zvolen členem londýnské Královské společnosti (V letech je jejím prezidentem) Vzestup fyziky viděl v těsném spojení mezi teorií a experimentem. Jako nezbytnou viděl bezprostřední spolupráci mezi univerzitními ústavy a průmyslem 1907 se na pozvání manchesterské univerzity vrací do Anglie Chce prověřit správnost Thomsonova atomového modelu, podle něhož je elektrický náboj rozložen v atomu rovnoměrně 1909 pověřil mladého vědce Marsdena spočítat částice alfa, které proniknou látkou a zjistit jejich rozptyl se slovy : „Od vašich pokusů nečekám nic zajímavého, ale pro každý případ se na to občas podívejte.“ Ukázalo se, že nevelká část (1/800) částic alfa se odklonila od svého počátečního směru o 90 až 180 stupňů Závěr : ve středu poloprázdného atomu leží jádro. Má kladný náboj a je stotisíckrát těžší než elektron. Elektrony tvoří obal atomu

1911 na světě je Rutherfordův planetární model atomu 1908 Nobelova cena za chemii světová válka přerušila práci mnoha vědců 1914 udělen rytířský titul 1915 vzniká Úřad pro vývoj a výzkum s oddělením pro boj s ponorkami, minami Rutherford pracuje na zařízeni pro příjem signálů pod hladinou (Má zásluhu na sestrojení detektoru pro vyhledávání ponorek ) 1919 přechází z Manchesteru do Cambridge, je ředitelem Cavendishovy laboratoře (před ním Maxwell, Rayleigh,Thomson) 1919 experimentálně dokázal ostřelováním částicemi dusíku získat radioaktivní vodík. Je to první jaderná reakce Za tuto práci byl navržen na Nobelovu cenu za fyziku, ale poděkoval slovy: „Pamatujte s ni na mé žáky“

Žáci byli významnou kapitolou v jeho životě Měl vlastnost dobrého učitele - velkorysost V jeho laboratoři vládla výborná pracovní atmosféra, pracovalo se v ní volně a dobře Žáci ho nutili zůstat mladým, přijmout teorie a ideje, ke kterým ve světě docházelo (např. vlnová a kvantová teorie) „Mnozí říkají, že měl výjimečnou intuici. Jako by cítil, jak navrhnout experiment a co hledat. Pod pojmem intuice se obyčejně rozumí nějaký neuvědomělý proces, který se odehrává uvnitř člověka a nelze jej vysvětlit, ale vede ke správnému řešení. Já si myslím, že to částečně může být pravda, ale v každém případě je to přehnané… Jenom blízcí Rutherfordovi spolupracovníci viděli, kolik práce zastal. …. Nerad mluvil o plánech, raději o hotové práci a získaných výsledcích.“ P. L. Kapica

Dokázal se radovat z úspěchů druhých. K cizí práci se choval ohleduplně Miloval lidi, zejména si vážil těch, kteří měli své vlastní já Nevnucoval žákům své myšlenky, ale naopak v nich všemožně podporoval všechny projevy samostatného myšleni Hodně četl, zajímal ho zeměpis a historie Rád mluvil o knihách Pracoval do posledních dnů svého života, zemřel na následky operace kýly Zemřel 19. října 1937 v Cambridge ve věku 66 let

ČASOVÁ OSA

Codr M a kol.,: Přemožitelé času. 1.vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989 Štoll I.,: Dějiny fyziky.dotisk 1.vyd. Praha: Prometheus, ISBN NEZNÁMÝ, Autor. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: