Investice do regionů: Reformovaná politika soudržnosti EU 2014–2020 Přednášející 1

Základní informace o politice soudržnosti EU 2

Evropská unie je rozmanitá… HDP na hlavu Mapa pro období 2007–2013. Mapa nezahrnuje ostrov Mayotte, protože do konce roku 2014 není registrován jako region NUTS 2. Velké rozdíly mezi členskými státy, ale také v jednotlivých členských státech Ekonomické a sociální rozdíly se výrazně prohloubily po rozšíření v roce 2004 – a ještě více na regionální úrovni. Obrovský rozdíl mezi nejbohatšími regiony, jako je hlavní město Londýn, a například nejchudším regionem Rumunska Nejvyšší HDP na hlavu je ve skandinávských zemích, Nizozemsku, Německu a některých částech Itálie. Nejnižší HDP na hlavu je v zemích střední a východní Evropy 3

Evropská unie je rozmanitá… Nezaměstnanost Mapa pro období 2007–2013. Mapa nezahrnuje ostrov Mayotte, protože do konce roku 2014 není registrován jako region NUTS 2. Míra nezaměstnanosti se velmi významně liší nejen mezi členskými státy, ale také v rámci jednotlivých členských států. V Nizozemsku je však rozdíl velice malý – více méně stejné procento ve všech regionech. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je ve Španělsku, Portugalsku, Řecku, Irsku, na jihu Itálie a v pobaltských státech (země postižené krizí). Nízká nezaměstnanost je v Rakousku a Německu. 4

Evropská unie je rozmanitá… Terciární vzdělávání Mapa pro období 2007–2013. Mapa nezahrnuje ostrov Mayotte, protože do konce roku 2014 není registrován jako region NUTS 2. Nejvyšší míra terciárního vzdělávání je ve Velké Británii, Irsku, Finsku. Nejnižší je v Portugalsku a na jihu Itálie. Tyto velké rozdíly mezi regiony představují ohrožení pro dvě základní politiky Evropské unie: vnitřní trh a měnovou unii. 5

Proč politika soudržnosti EU? Nejvíce Nejméně Poměr HDP na osobu (% průměru států EU-28) Lucembursko 266% Bulharsko 47% 5,7* Míra zaměstnanosti (%, věk 20–64) Švédsko 79,8% Řecko 53,2% 1,5 HDP na osobu: údaje za rok 2011 Míra zaměstnanosti: Údaje za rok 2013; nejvyšší míra zaměstnanosti je zhruba o 50% vyšší, než ta nejnižší. Cílem politiky soudržnosti je snížit rozdíly mezi regiony EU za účelem dosažení vyrovnaného ekonomického, sociálního a územního rozvoje. * V USA je rozdíl pouze 2,5 a v Japonsku 2. 6

Politika soudržnosti má původ v Římské smlouvě Preambule k Římské smlouvě (1957): nezbytnost „posílit jednotu hospodářství svých zemí a zajistit jejich harmonický rozvoj zmenšováním rozdílů mezi jednotlivými regiony a odstraněním zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů“. Článek 174 Lisabonské smlouvy (2010): „Unie za účelem podpory harmonického celkového vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se zaměří především na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů“. 7

Co je to region? Eurostat vypracoval klasifikaci územních jednotek pro statistické účely (NUTS). Politika soudržnosti zohledňuje regiony NUTS 2, které mají od 800 000 do 3 000 000 obyvatel. V EU je v současné době 274 regionů NUTS 2.

Politika soudržnosti EU 2014–2020: 1/3 rozpočtu EU Reformy schválené pro období 2014–2020 mají maximalizovat vliv dostupného financování ze zdrojů EU. 1 082 miliard EUR Celkový rozpočet EU na období 2014-2020 Ostatní politiky EU, zemědělství, výzkum, vnější atd. 730,2 miliard EUR 67,5% 32,5% 351,8 miliard EUR Financování politiky soudržnosti Růst Inteligentní Udržitelný Podporující začlenění Politika soudržnosti pomáhá plnit cíle strategie Evropa 2020

Politika soudržnosti plní cíle strategie Evropa 2020 Spuštění v březnu 2010: Navázánost na lisabonskou agendu (2000 a 2005). Strategie Evropské komise „inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ pro příštích 10 let. Agenda inteligentníhoo růstu: Inovace, vzdělávání, digitální společnost. Agenda udržitelného růstu: klima, energetika a mobilita. Agenda růstu podporujícího začlenení: zaměstnání a kvalifikace, boj s chudobou a sociálním vyloučením. 8 ambiciózních cílů pro EU v roce 2020: Zaměstnanost: 75% zaměstnanost osob ve věku 20–64 let Výzkum a vývoj: Inovace: Investice ve výši 3% HDP EU (z veřejných i soukromých zdrojů) do výzkumu a vývoje Klimatické změny a energetika: Emise skleníkových plynů nižší o 20% ve srovnání s rokem 1990, 20% energie z obnovitelných zdrojů, 20% zvýšení úspor energie Vzdělávání: Snížení míry předčasného ukončení vzdělání pod 10%, minimálně 40% osob ve věku 30–34 let má dokončené terciární vzdělání Chudoba / sociální vyloučení: alespoň o 20 milionů méně chudých nebo ohrožených chudobou a sociálním vyloučením 10

Tři zdroje investic do růstu a pracovních míst PROSTŘED-NICTVÍM TŘÍ FONDŮ EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND SOUDRŽNOSTI FINANCOVÁNÍ POLITIKY SOUDRŽNOSTI 351,8 mld. eur FINANCOVÁNÍ POLITIKY SOUDRŽNOSTI OČEKÁVANÉ VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ NÁRODNÍ PŘÍSPĚVKY PRAVDĚPODOBNÝ VLIV POLITIKY SOUDRŽNOSTI >500 mld. eur

Investice do všech regionů EU JE PŘIZPŮSOBENÁ PŘÍNOS PRO VŠECHNY REGIONY EU MÍRA INVESTIC MÍŘE ROZVOJE 182 mld. EUR pro méně rozvinuté regiony HDP < 75 % průměru zemí EU27 27 % obyvatel EU pro přechodové regiony HDP 75-90 % průměru zemí EU27 12 % obyvatel EU 35 mld. EUR pro rozvinutější regiony HDP > 90 % průměru zemí EU27 61 % obyvatel EU 54 mld. EUR 50,5 % 9,9 % HDP na hlavu 15,1 % 12

Financování politiky soudržnosti 2014–2020 (351,8 mld. eur) Méně rozvinuté regiony Přechodové regiony Rozvinutější regiony Evropská územní spolupráce Inovační městská opatření Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (doplnění) Fond soudržnosti Specifická alokace pro nejvzdálenější a řídce obydlené regiony Technická podpora 13

Dotace na členské státy (2014–2020) AT 12,35 BE 22,84 BG 75,88 CY 7,36 CZ 219,83 DE 192,35 DK 5,53 EE 35,90 EL 155,22 ES 285,59 FI 14,66 FR 158,53 HR 86,09 HU 219,06 IE 11,89 IT 328,23 LT 68,23 LU 0,60 LV 45,12 MT 7,25 NL 14,04 PL 775,67 PT 214,65 RO 229,94 SE 21,06 SI 30,75 SK 139,92 UK 118,40

Metoda: Tvorba programů, partnerství a sdílené řízení Společný strategický rámec Dohody o partnerství Operační programy Řízení programů / výběr projektů Monitorování / výroční zprávy Společný strategický rámec převádí priority strategie Evropa 2020 do priorit ESIF Sdílené řízení: Sdílení odpovědnosti nejprve mezi Komisí a členskými státy, a poté případně mezi státem a regiony. Až do roku 1987 řídila všechny programy Komise. Dohoda o partnerství: Zastřešující strategie na úrovni jednotlivých států Navrhuje členský stát, definitivně přijímá Komise. Pokrývá pět evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). V souladu se společným strategickým rámcem vymezuje plánované využití fondů konzistentně se strategií Evropa 2020 a relevantními doporučeními pro jednotlivé země, koordinovaně v zájmu integrovaného přístupu. Ústřední součásti: strategické volby = vybrané tematické cíle, přidělené prostředky, hlavní výsledky seznam programů koordinace mezi fondy a dalšími politikami závazky ohledně administrativní kapacity a administrativní zátěže Operační programy: Vymezení koherentní intervenční strategie pro území či odvětví Výběr tematických cílů, investičních priorit, specifických cílů, přidělených prostředků a zdůvodnění – intervenční logika Plán financování a seznam velkých projektů Integrovaný přístup k územnímu rozvoji; specifické potřeby a demografické výzvy Podmínky ex ante Výkonnostní rámec Krátké, stručné programy s jasnou orientací na výsledek. Hlavní platforma pro podmínky ex ante Řízení programů / výběr projektů: Projekty vybrané členskými státy nebo regiony pro „sdílené řízení“. O velkých projektech rozhoduje Komise (celkové náklady 50 milionů EUR a 75 milionů EUR pro dopravní projekty) Monitorování / výroční zprávy: na jarním zasedání Evropské rady ve formě výročních zpráv Komise a členských států 15

Tři orgány provádějící politiku soudržnosti Řídící orgán provádí operační program a monitorovací výbor nad ním vykonává dozor. Certifikační orgán ověřuje výkaz výdajů a žádosti o podporu před jejich předložením Komisi. Auditní orgán pro každý operační program dohlíží nad efektivní činností správy a systému monitorování. Národní, regionální a místní orgány veřejné správy

Reformovaná politika soudržnosti EU VIDEO

Spolupráce pěti evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) DOHODA O PARTNERSTVÍ Společná pravidla pro fondy ESI Možnosti zjednodušených nákladů. Elektronická správa. Pravidla způsobilosti. Finanční nástroje. CLLD – Komunitně vedený místní rozvoj. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Fond soudržnosti Evropský sociální fond Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský námořní a rybářský fond Možnosti zjednodušených nákladů: Využívají-li se zjednodušené náklady, vypočítávají se kategorie nákladů na projekt nebo náklady na celý projekt podle předem stanovené metody na základě výstupů, výsledků nebo jiných nákladů. Sledovat každé euro spolufinancovaných nákladů podle jednotlivých podkladů již není nutné: dochází tak k výraznému snížení administrativní zátěže při správě projektů. Elektronická správa: Veškerá výměna informací mezi příjemcem a řídícím orgánem, certifikačním orgánem, auditním orgánem a zprostředkujícími subjekty musí probíhat prostřednictvím systémů elektronické výměny dat namísto tištěných dokumentů. CLLD – Komunitně vedený místní rozvoj: Nástroje pro rozvoj venkova nebo měst s pomocí strukturálních fondů V praxi je již využíván u Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Nyní jej lze využívat u všech fondů ESI.

11 tematických cílů Výzkum a inovace Boj se změnami klimatu Informační a komunikační technologie Konkurenceschopnost malých a středních podniků Nízkouhlíková ekonomika Životní prostředí a efektivní využívání zdrojů Udržitelná doprava Lepší veřejná správa Lepší vzdělávání, odborná příprava Sociální začlenění Zaměstnanost a mobilita 1 5 8 2 6 9 3 7 10 4 11 Investice z EFRR půjdou na podporu všech 11 cílů, cíle 1–4 jsou však pro investice cíli hlavními. Hlavními prioritami pro ESF jsou cíle 8–11, přestože fond přispívá také na cíle 1–4/6. Fond soudržnosti podporuje cíle 4–7 a 11. Cíle pro strategii Evropa 2020: inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Formulováno v 11 tematických cílech (TC) pro všech pět fondů ESI – určeno v nařízení o společných ustanoveních TC rozděleny na podrobnější cíle formou investičních priorit (IP) – určených v nařízeních pro jednotlivé fondy Odpovídající specifické cíle – určené jednotlivými programy 19

Soustředění investic na čtyři tematické priority (EFRR) 15% 20% 12% 50% 60% 80% Méně rozvinuté regiony Přechodové regiony Rozvinutější regiony Pro nízkouhlíkovou ekonomiku (úspory energie a obnovitelné zdroje) je samostatně stanovena povinnost vyhrazovat zdroje EFRR (méně rozvinuté regiony: 12%, přechodové regiony: 15%, rozvinutější regiony: 20%). Podpora malých a středních podniků: větší využívání finančních nástrojů Výzkum a inovace. Informační a komunikační technologie (ICT). Konkurenceschopnost malých a středních podniků – větší využívání finančních nástrojů. Přechod k ekonomice s nízkými emisemi CO2 (úspory energie a obnovitelné zdroje energie). 1 2 3 4 20

Lepší orientace na výsledek Ukazatele Výkaznictví Monitorování Hodnocení Cíle a záměry JASNÉ TRANSPARENTNÍ MĚŘITELNÉ Vysvětlení výkonnostní rezervy na tomto snímku: Napojení na programy: 6% všech OP zmrazeno do konce roku 2018. Po odevzdání výroční zprávy o provádění na konci června 2019 nebo ve zprávě o pokroku EK rozhodne, které priority dosáhly svých milníků, podrobně podle regionů a fondů na konci srpna 2019 – přezkoumání programů. Pokud prioritní osy OP dosáhly milníků a směřují tedy k dosažení cílů na konci období, uvedených 6% se uvolní. Pokud prioritní osa není na dobré cestě, uvedených 6% bude k dispozici pro jinou prioritní osu (i v jiném OP), která probíhá dobře. Následně proběhne nezbytné přepracování programu. Výkonnostní rezerva 6% zdrojů přidělených v roce 2019 programům a prioritám, které dosáhly 85% svých milníků. 21

Větší role partnerů při plánování a realizaci Evropský kodex chování pro partnerství Společný soubor standardů v zájmu zlepšení projednávání, účasti a dialogu s partnery během plánování, realizace, monitorování a vyhodnocování fází projektů financovaných všemi evropskými strukturálními a investičními fondy (ESIF). Partneři: orgány veřejné správy, odbory, zaměstnavatelé a nevládní organizace zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, rovnosti pohlaví a nediskriminace. Jaký bude princip Partneři mohou být řádnými členy monitorovacích výborů programů. Poskytování informací partnerům jako předpoklad pro řádný konzultační proces Podpora vytváření kapacit partnerů Budování platforem pro výměnu doporučených postupů 22

Nezbytnost předběžných podmínek pro efektivní investice EU Tematické podmínky ex ante Propojené s tematickými cíli a investičními prioritami politiky soudržnosti a uplatňované ve vztahu k investicím ve specifické tematické oblasti: strategické, regulační a institucionální předběžné podmínky, administrativní kapacita. Obecné podmínky ex ante Propojené s horizontálními aspekty provádění programu a uplatňované ve všech fondech ESI: protidiskriminační politika, politika rovnosti pohlaví. Tematické předběžné podmínky: Strategické: Regiony musí definovat strategie pro inteligentní specializaci (inovace), investice do výzkumné infrastruktury, růst v sektoru ICT a rozvoj širokopásmového připojení, předcházení klimatickým změnám, dopravní a energetická infrastruktura. Regulační: Členské státy musí mít implementovány směrnice ohledně energetické efektivity budov, kogenerace, obnovitelných energií, investic do vodohospodářství, investic do zpracování odpadů. Institucionální a administrativní: příklad: Regiony musí přijmout opatření na podporu podnikání. Snižování nákladů a zkracování doby potřebné k založení firmy a získání licencí a povolení Mechanismus dohledu pro iniciativu na podporu malých a středních podniků Obecné předběžné podmínky: Implementace protidiskriminační politiky, politiky rovnosti pohlaví, nediskriminace zdravotně postižených osob Uplatňování evropských zákonů o zadávání veřejných zakázek a státní podpoře, dopad na životní prostředí a legislativa o strategickém posouzení vlivů na životní prostředí Udržování statistického základu pro vyhodnocování na základě indikátorů výsledků Poznámka: Neplatí pro evropskou územní spolupráci. 23

Příklady předběžných podmínek pro financování ze zdrojů EU Národní dopravní strategie Dodržování zákonů ohledně životního prostředí Systém zadávání veřejných zakázek Podnikatelsky příznivé reformy Strategie „inteligentní specializace“ INVESTICE Všechny podmínky se netýkají všech programů Proč jsou pro financování předběžné podmínky nutné? Ke zlepšení účelnosti investic K zajištění nezbytných rámcových podmínek pro účelné využití podpory ze zdrojů EU Tyto podmínky jsou: vhodný regulační rámec, účelné rámce politik (strategie), dostatečná administrativní a institucionální kapacita.

Posílená role evropského sociálního fondu Na období 2014–2020 je v rámci politiky soudržnosti poprvé nastaven minimální podíl pro ESF na 23,1% Základ: Národní podíly ESF pro období 2007–2013. Míra zaměstnanosti členských států. Skutečný podíl je určen v dohodách o partnerství podle potřeb a problémů. Celková výše ESF pro státy EU-28: 80,3 mld. eur. (v současných cenách)

Tematické zaměření ESF 20% zdrojů ESF v každém členském státě na sociální začleňování, boj proti chudobě a všem formám diskriminace. Zaměření financování na nejvýše 5 investičních priorit v rámci 4 tematických cílů: zaměstnanost/mobilita, vzdělávání/odborná příprava, sociální začleňování a lepší veřejná správa. 60% Méně rozvinuté regiony 70% Přechodové regiony 80% Rozvinutější regiony Na dotaz z publika: V rozvinutějších regionech musí být 80% zdrojů ESF vloženo do nejvýše 5 investičních priorit (z 19) týkajících se zaměstnanosti/mobility, vzdělávání / odborné přípravy, sociálního začleňování a institucionální kapacity. V přechodových regionech musí být 70% zdrojů ESF vloženo do nejvýše 5 investičních priorit (z 19) týkajících se zaměstnanosti/mobility, vzdělávání / odborná příprava, sociálního začleňování a institucionální kapacity. V méně rozvinutých regionech musí být 60% zdrojů ESF vloženo do nejvýše 5 investičních priorit (z 19) týkajících se zaměstnanosti/mobility, vzdělávání / odborné přípravy, sociálního začleňování a institucionální kapacity. Příklady investičních priorit pro tematický cíl „podpora udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a mobility pracovní síly“: – dostupnost zaměstnání pro uchazeče o práci včetně dlouhodobě nezaměstnaných a pro osoby vzdálené od trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ v oblasti zaměstnanosti, a podpora mobility pracovní síly; – udržitelná pracovní integrace mladých, zejména těch, kteří nejsou zaměstnaní, ani se studiem soustavně nepřipravují na zaměstnání, včetně mladých ohrožených sociálním vyloučením a mladých z marginalizovaných skupin obyvatel prostřednictvím implementace iniciativy Záruky pro mladé lidi; – samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání podniků, včetně inovativních mikropodniků a malých a středních podniků; – modernizace institucí trhu práce, jako jsou veřejné a soukromé služby zaměstnanosti, a lepší zohlednění potřeb trhu práce, také prostřednictvím iniciativ posilujících mezinárodní mobilitu pracovních sil a programů mobility a lepší spolupráce mezi institucemi a relevantními zúčastněnými subjekty; Příklady investičních priorit pro tematický cíl „podpora sociálního začlenění a boje proti chudobě a všem formám diskriminace“: – socioekonomická integrace marginalizovaných skupin obyvatel, jako jsou Romové; – posilování sociálních inovací a odborného zařazení v sociálních podnicích a sociální a solidární ekonomice s cílem zlepšit dostupnost zaměstnání; – strategie komunitně vedeného místního rozvoje; Příklady investičních priorit pro tematický cíl „investice do vzdělávání, školení a odborné přípravy v zájmu kvalifikace a celoživotního vzdělávání“: – snižování počtu mladých lidí bez ukončeného vzdělání včetně prevence a posilování rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, základnímu a středoškolskému vzdělávání včetně formálních, neformálních a informálních způsobů učení v zájmu zařazení do vzdělávání a odborné přípravy; – posilování rovného přístupu k celoživotnímu vzdělávání; Příklady investičních priorit pro tematický cíl „posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran a efektivnosti veřejné správy“: – investice do institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb na národní, regionální a místní úrovni s ohledem na reformy, lepší regulaci a řádnou správu (země Fondu soudržnosti); – vytváření kapacit pro všechny zúčastněné subjetky poskytující vzdělávání, celoživotní učení, odbornou přípravu a politika zaměstnanosti a sociální politika, také prostřednictvím sektorových a územních paktů za účelem mobilizace pro reformy na národní, regionální a místní úrovni;

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mládeže (YEI) Celkový rozpočet 6,4 miliardy eur (3,2 mld. eur specifický rozpočet + 3,2 mld. eur rozpočet ESF). V regionech s mírou nezaměstnanosti mladých nad 25%. Cílová skupina: Osoby „NEET“ do 25 let, případně do 30 let: neaktivní nebo nezaměstnaní (i dlouhodobě); registrovaní i neregistrovaní uchazeči o práci; s bydlištěm v příslušném region. Přijetí operačních programů včetně YEI. Proč tato iniciativa? Více než jeden z pěti mladých Evropanů na trhu práce nemůže najít zaměstnání. NEET: Osoby, které nejsou zaměstnány, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy V Evropě 7,5 milionu Rozestup více než 50 procentních bodů mezi členskými státy s nejnižší a s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých (Německo 7,7% a Řecko s 58,2%) 27

Udržitelný rozvoj měst: Priorita pro období 2014–2020 Nejméně 5% z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) by mělo být investováno do integrovaného udržitelného rozvoje měst na národní úrovni Integrovaná strategie rozvoje měst vypracovávají města za účelem implementace v podobě integrované územní investice (ITI), multitematické prioritní osy nebo specifického operačního programu. Projekty vybírají města v souladu se strategiemi. Je třeba zohlednit propojení měst a venkova. Využití přístupů komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD): projednávání s místními občanskými organizacemi. Integrovaná strategie rozvoje měst: vypracovávají města čelící ekonomickým, ekologickým, klimatickým, demografickým a sociálním problémům. Bude implementována v rámci: 28

ITI: Kombinace fondů a programů Regionální EFRR–OP Národní EFRR–OP ESF–OP ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT + doplňkové financování z EAFRD nebo EMFF ITI lze financovat z různých operačních programů a různých fondů. Financování řídí zprostředkující subjekt, kterým může být město. (městské) území I T I 29

Další nástroje rozvoje měst Inovativní akce pro udržitelný rozvoj měst (od roku 2015) 0,37 mld. eur po dobu 7 let na podporu inovativních a experimentálních projektů. Výroční výzvy k vyjádření zájmu. Vliv nejméně na 50 000 obyvatel. Síť městského rozvoje Přímý dialog mezi Evropskou komisí a městy zavádějícími inovativní akce a integrovaný rozvoj. Řídí Evropská komise. Pokračování URBACT (URBACT III) Program v rámci programu Evropské územní spolupráce; přihlásit se mohou všechna města. URBACT: Na jednom projektu mohou spolupracovat města z několika členských států. 30

Posílená přeshraniční spolupráce Tři oblasti: Přeshraniční. Mezinárodní. Meziregionální. Rozpočet na období 2014–20: 10,2 mld. eur 2,9% rozpočtu politiky soudržnosti.

Mezinárodní spolupráce 32

Přeshraniční spolupráce Oblasti přeshraničních programů spolufinancovaných z EFRR. Každá oblast programů je znázorněna jinou barvou. Šrafované oblasti jsou součástí více oblastí programů zároveň. 33

Makroregionální strategie Strategie EU pro region Baltského more; dunajský region; region Jaderského moře a Jónských ostrovů (navrhla EK v červnu 2014). „Makroregionální strategie“ je integrovaný rámec schválený Evropskou radou, který může být podporován mimo jiné z evropských strukturálních a investičních fondů. Jeho účelem je řešit ve stanovené zeměpisné oblasti společné problémy týkající se členských států a třetích zemí nacházejících se v dané oblasti. Všechny tyto země mají následně prospěch z prohloubené spolupráce, která pomáhá dosahovat ekonomické, sociální a územní soudržnosti. 34

Politika soudržnosti EU: Hlavní prvky reformy Propojení se strategií EU 2020. Koordinované využití pěti evropských strukturálních a investičních fondů. Cílení na zdroje v hlavních sektorech růstu. Nastavení jasných cílů a měření výsledků. Zajištění správných podmínek pro investice. Posílená role Evropského sociálního fondu. Větší role partnerů při plánování a realizaci. Integrovaný přístup k územnímu rozvoji. Prohloubená přeshraniční spolupráce.

Díky politice soudržnosti… Doposud v období 2007–2013: Vytvořeno 600 000 pracovních míst – nejméně 1/3 v malých a středních podnicích. Podpora 200 000 malých a středních podniků. 1 800 km nových nebo rekonstruovaných železnic. 25 000 km nových nebo rekonstruovaných silnic. Širokopásmové připojení pro 5 milionů občanů. Přístup k čisté pitné vodě pro 3 miliony občanů. ESF: 15 milionů účastníků za rok. Pomocí 940 finančních nástrojů ve 25 členských státech získáno 8,36 mld. eur na kapitálové financování, půjčky a záruky. 36

Politika soudržnosti EU a solidarita Fond solidarity Evropské unie (EUSF) založený v roce 2002 po rozsáhlých povodních ve Střední Evropě. Finanční pomoc s rekonstrukcí . Pomoc při vyrovnávání se s rozsáhlými přírodními katastrofami a vyjádření solidarity EU s poničenými oblastmi. Zásah EUSF doposud v 59 případech přírodních pohrom (lesní požáry, zemětřesení, bouře, sucho, povodně). Pomoc ve výši 3,58 mld. eur doposud využilo 23 evropských zemí.

Příklady projektů 38

Děkuji za účast www.ec.europa.eu/inforegio www.facebook.com/EuropeanCommission www.twitter.com/@EU_Regional www.linkedin.com/company/1809 Platforma pro spolupráci DG REGIO www.yammer.com/regionetwork plus.google.com/+EuropeanCommission Zaregistrujte se k odběru zpravodaje „REGIOFLASH” www.inforegiodoc.eu www.flickr.com/euregional 39