Denisa Kappelová Hana Ucekajová Slovotvorba a jazykový obraz (českého) světa Denisa Kappelová Hana Ucekajová

Obsah Kognitivní lingvistika Jazykový obraz světa Antropocentrismus v jazyce „Jazykové obrazy různých světů“ Závěrem Použitá literatura a zdroje

„Nejdříve musíme naprosto eliminovat referent „Nejdříve musíme naprosto eliminovat referent. Jazykovědec se zabývá především slovy, ne věcmi. Povaha vztahu mezi realitou a její reflexí v naší mysli je problém pro psychology a filosofy, filolog není povolán k tomu, aby v této kontroverzi zaujímal nějaká stanoviska. Je schopen soustředit se na levou stranu trojúhelníku, na linii spojující symbol s myšlenkou.“ (S. Ullmann, 1951) „Pro mě jako jazykovědce bylo trochu deprimující zjištění, že většina zajímavých poznatků týkajících se významu slov se objevuje ve filosofii a psychologii, a ne v jazykovědě.“ (S. G. Pulman, 1983)

Kognitivní lingvistika - lat. cognitio = poznání - rok 1989, Duisburg (Německo): první Mezinárodní konference kognitivní lingvistiky (ICLC, International Cognitive Linguistic Conference) - neformovala se z jediného zdroje, nemá žádného „otce zakladatele“ - mezi nejvlivnější osobnosti patří např. George Lakoff, Mark Johnson, Susan Lindnerová, Eve Sweetserová, David Tuggy, ...

- kognitivní lingvistika je široce interdisciplinární, kontakty s filozofií, psychologií, sociologií, etnolingvistikou, ... - je to přístup k jazyku rovnocenný se strukturním či komunikačně pragmatickým přístupem Předmety zájmu: jak lidská mysl pracuje s jazykem co jazyk prozrazuje o našem myšlení a o našich kognitivních strukturách jak se jazyk podílí na našem porozumění světu, jak se podílí na vytváření našeho obrazu světa ...

Jazykový obraz (přirozeného) světa -pojem „jazykový obraz světa“ se začal zhruba v polovině 80. let užívat v pracích polských lingvistů - v Polsku se stal centrálním pojmem kognitivní jazykovědy, v základních pracích amerických kognitivistů jej však nenalezneme - nejde jen o pojem, ale i o svébytný přístup k jazyku - v centru stojí člověk: jazykový obraz světa vyznačuje roviny možného dorozumění mezi lidmi, jejich vzájemného porozumění, a hranice prostoru společné konceptualizace - jazyk se chápe i jako fenomén kulturní, antropologický a sémiotický: každý jazyk totiž podává specifickou, jistým společenstvím sdílenou interpretaci světa „ ...v jazyce uložená interpretace skutečnosti, kterou je možno chápat jako souhrn soudů o světě. Mohou to být soudy buď ustálené v samém jazyce, v jeho gramatických formách, ve slovníku, ve fixovaných textech (např. v příslovích), nebo jazykovými formami a texty pouze implikované.“ (Bartmiński)

Antropocentrismus v jazyce - naš jazyk se odvíjí od skutečnosti subjektivně prožívaného těla - antropocentrismus je v jazyce hluboce ukotven, představuje dokonce i jistý typ univerzálie - např. černošské jazyky mande: význam předložky „za“ vyjadřují substantiva „záda“ či „zadek“ význam předložky „před“ vyjadřuje substantivum „oko“ význam předložky „v“ vyjadřuje substantivum „břicho“ - reflexe v českých sekundárních předložkách: „v čele“, „po boku“

Tělo a míra aneb Máme toho po krk - ne „teoretické“ míry z fyziky, ale míry „každodenního života“: loket, stopa, palec, krok máslo namazané na chleba na prst silně voda sahá po krk, po pás, po kolena, po kotníky sousto, hlt, lok, hrst hrachu, náruč sena uniknout o vlásek, mít toho o chlup více, nemít ani co by se za nehet vešlo

Jednou jsi dole, jednou nahoře - lidské tělo chodí vzpřímeně: vertikální osa je přítomna v jazyce > to, co je nahoře, je dobré, co dole, je horší horních deset tisíc, střední vrstvy, spodina, schůzka na nejvyšší úrovni, má o něm vysoké mínění, nosí nos nahoru, je na vrcholu sil, vyvyšuje se, šplhoun, ponižuje ho, je na dně, poklesek, úpadek, padla vláda Hlavu vzhůru! Nevěš hlavu! osud nás srazil na kolena, sklátila nás nemoc

A naservírujeme vám to až pod nos! - prostorová blízkost se v češtině často vyjadřuje pomocí tří částí těla: nosu, ruky a boku: zavřít mu dveře přímo před nosem, před nosem mu ukrást peněženku, donést mu večeři až pod nos mít po ruce slovník nosit po boku revolver - k označení malé vzdálenosti se používá slova krok: postup o dva kroky dál, je to pár kroků, nepřibližovat se ani na krok, sledovat ji na každém kroku

„Jazykové obrazy různých světů“ Barevné spektrum: - světlo je fyzikální veličina, všude je stejné - světlo vnímáme očima, lidské oko je všude stejné čeština: modrá X ruština: sinij goluboj

čeština: fialový X angličtina: purple violet čeština: červený rudý rezavý/rusý/ryšavý angličtina: red (ginger)

Čeština versus angličtina Verba: mýt, prát vs. to wash jít, jet vs. to go přejít, přeplavat, přeletět vs. to cross vdát se, oženit se, vzít se vs. to marry Adjektiva: svatý vs. holy, saint šťastný vs. happy, lucky

Substantiva: bratranec, sestřenice vs. cousin ruka, (paže) vs. hand, arm noha, (chodidlo) vs. leg, foot mládě vs. cub, pup, whelp, hatchling vztek, zloba, hněv vs. anger, (fury) hrát na schovávanou vs. play hide-and-seek

chodit kolem horké kaše vs. beat around the bush slepý jako patrona vs. as blind as a bat podobný jako vejce vejci vs. as alike as two peas in a pod zabít dvě mouchy jednou ranou vs. kill two birds with one stone, kill two frogs with one dart opičit se vs. be a copycat

Když se (jazykové) světy potkají... silný jako lev = as strong as a lion tichý jako myška = as quiet as a mouse vlk v rouše beránčím = a wolf in sheep‘s clothing krotký jako beránek = meek as a lamb černá ovce rodiny = black sheep of the family

Slovotvorná motivace Skleník „sklo“ = materiál Greenhouse „green“ (zeleň) = to, co roste uvnitř das Gëwachshaus „das Gëwachs“ (rostlina) = to, co roste uvnitř + das Treibhaus „treiben“ (rašit) = to, co se uvnitř děje das Glashaus „das Glas“ (sklo) = materiál

Učebnice „učit“ = činnost Textbook „text“ (text) = to, co obsahuje Lehrbuch „lehren“ (učit) = činnost

Závěrem „Nahlédnutí do kognitivní lingvistiky otevírá nové obzory. (...) Kognitivní výzkumy přinášejí totiž četná překvapení. Vybrané fragmenty obrazu světa českých mluvčích, které máme většinou „zažité“, se jakoby vynořují z našeho nevědomí. Máme tedy potřebu tomuto vynořování nějak napomáhat: odhalováním obrazných vyjádření i tam, kde jsme si je dříve vůbec neuvědomovali, ale také jinak. A tak i lingvisté, které až do té doby zajímal jen současný jazyk, mají najednou potřebu číst si v etymologických slovnících a vyhledávat práce o vývoji slovní zásoby, protože často právě tam se mohou poučit, jaká jsou motivační východiska vybraných slov i odkud se berou některé konotace. Také slovotvorba se stává jaksi „zajímavější“: z kognitivního hlediska je utvářenost slova velmi podstatným zdrojem informací. Kognitivní přístup k jazyku jistě nevystřídá přístupy dosavadní, je však velmi obohacující. Pro lingvisty i lingvistiku. (Nebeská, Iva: Přednášky z doktorandských dnů)

Použitá literatura a zdroje Čeština doma a ve světě, 2003, 1-2 (dvojčíslo věnované kognitivní lingvistice). Čítanka textů z kognitivní lingvistiky I. Ed. L. Saicová Římalová. Praha 2004. Nebeská, I.: Kognitivní lingvistika. In: Přednášky z doktorandských dnů. Praha 2006. s. 25-40. [doc online] [cit. 2011-11-07]. Dostupné z <http://is.akcentcollege.cz/el/AK10/zima2008/LINFKK/um/KL_prednaska-1.doc> Peprník, J.: English lexicology. Olomouc 2006. Vaňková, I. - Nebeská, I. - Saicová Římalová, L. - Šlédrová, J.: Co na srdci, to na jazyku. Kapitoly z kognitivní lingvistiky. Praha 2005. Vaňková, I.: Nádoba plná řeči (Člověk, řeč a přirozený svět). Praha, 2007. Vaňková, I.: Člověk a jazykový obraz (přirozeného) světa. In: SaS, 60, 1999 Webové stránky ICLA [online] [cit. 2011-11-09].Dostupné z <http://www.cognitivelinguistics.org>

Děkujeme za pozornost.