STAROVĚKÉ ŘECKO I. Mgr. Jitka Moskvová

ÚVOD období antiky je možné považovat za vyvrcholení starověku samotný pojem antika pochází z latinského antiquitas  starý věk časově toto období spadá zhruba do období 1000 př.Kr. – 500 po Kr. pojmem antika budeme chápat nejen dějiny starověkého Řecka a Říma, ale také dějiny zemí, které byly pod jejich vlivem

musíte si uvědomit, že nebýt antického světa, neexistovala by ani dnešní civilizace tak, jak ji známe antika měla značný vliv na kulturu, myšlení a další oblasti života i po svém zániku osobnosti, které nelze opominout ani zanedbat jejich myšlenky, jež ovlivňovaly následující generace: Homér, Sofoklés, Eurípidés, Platón, Hérodotos, Solón, Pythagoras, Aristotelés, Publius Vergilius Maro, Lucius Annaeus Seneca, Publius Ovidius Naso či Marcus T. Cicero, …

z řečtiny, ale především z latiny, jsme převzali spoustu slov  snad nejvíce z románských jazyků přibližně polovina kulturních slohů vzniklých po zániku antických států na ně navazuje chcete-li porozumět běhu světových dějin, je nezbytné, abyste znali dějiny antického světa

docházelo k rozvoji řemesel a obchodu ŘECKO: na počátku se v antickém Řecku upevňovalo soukromé vlastnictví (hlavně vlastnictví půdy) docházelo k rozvoji řemesel a obchodu vysoký podíl otrocké práce  pracovali jak v zemědělství a v řemeslech, tak i dolech, nebo mohli být úředníky, písaři, služebníky a někdy zastávali i funkci vychovatele v průběhu vývoje Řecka se třikrát změnilo státní zřízení království vláda aristokracie otrokářská demokracie

Mínojská kultura (2700 – 1450 př.Kr.) místem vzniku mínojské kultury byla Kréta svůj název dostala mínojská kultura podle mýtického krále Mínoa (syn Dia a Európy) stavěly se paláce  střediska vlády, hospodářská střediska, střediska řemesel  palácové hospodářství

pozůstatky paláců byly odkryty na čtyřech hlavních místech  Knóssos, Zakros, Mallia, Faistos  podle nálezů byly zničeny pravděpodobně zemětřesením, a poté dokonala zkázu obrovská záplavová vlna, čímž zanikla celá Mínojská civilizace

PERIODIZACE DĚJIN ŘECKA DOBA MYKÉNSKÁ (1600 – 1200př.Kr.) DOBA HOMÉRSKÁ (1200 – 800př.Kr.) DOBA ARCHAICKÁ (800 – 500př.Kr.) DOBA KLASICKÁ (500 – 350př.Kr.) DOBA HELÉNISTICKÁ (350 – 0př.Kr.)

Mykénská kultura (1600 – 1200 př.Kr.) před rokem 1800 př.Kr. přicházejí na Peloponés řecké kmeny  Achájové a Iónové osídlili nejjižnější Balkán a také ostrovy v Egejském moři původně pastevci a řemeslníci  vytvořili palácové hospodářství  Mykény, Théby,… sídlem vládců byly silné nedobytné hrady vyráběli zbraně a předměty z bronzu

dochovaly se stavební památky  kyklopské zdi (bez malby, omítky, jen ohlazené kameny; vchod do paláce tvořila Lví brána) znali písmo  lineární písmo B svůj vrcholný rozmach prožívala mykénská kultura ve 14. st.př.Kr. Mykény se proslavily zejména díky trojské válce kolem roku 1100 př.Kr. přicházejí Dórové, kteří mají zbraně ze železa  zaniká původní mykénská kultura

Homérské období (1200 – 800 př.Kr.) příchod Dórů způsobil hmotný i kulturní úpadek v celé oblasti  období se proto říká temné o postupném vzestupu společnosti svědčí díla jednoho z nejslavnějších řeckých autorů Homéra  eposy Ilias a Odysseia

základním zdrojem obživy  zemědělství, řemeslo a obchod pěstovaly se olivy, vinná réva,... rozšířené bylo pastevectví používalo se těžené železo vyvíjelo se hrnčířství, tkalcovství, koželužství,… docházelo k majetkové diferenciaci v 9.st.př.Kr. převzali Řekové abecedu od Féničanů  přidali si SAMOHLÁSKY

král = BASILEUS už od 8.st.př.Kr. vznikala města města byla sídly rodové aristokracie společnost se dělila na: král = BASILEUS šlechta = aristokracie svobodní muži  BOJOVNÍCI, řemeslníci, obchodníci, zemědělci ženy, děti, cizinci THÉTI  svobodní pracující za plat otroci

HELLÉNOVÉ a jejich náboženství Řecké kmeny začaly užívat společné jméno  HELLÉNOVÉ polyteistické náboženství bohové žijí na Olympu, vládne jim Zeus a jeho žena Héra bohové byli nesmrtelní, protože pili nektar a jedli ambrózii

NÁBOŽENSKÉ SLAVNOSTI Řekové věnovali velkou péči uctívání bohů, stavbě chrámů a náboženským slavnostem věštírny  sloužili ke zjištění vůle bohů nejznámější věštírna byla v Apollónově chrámu v Delfách  kněžka Pýthie

mezi významné svátky patřily: DIONÝSIE  slavnosti na počest boha vína PANATHÉNAJE  konali se v Athénách na počest patronky města OLYMPIJSKÉ HRY  největší celořecké slavnosti, trvaly pět dní první písemný záznam je z r. 776 př.Kr. závodilo se v pětiboji  běh, skok, hod diskem a oštěpem, zápas soutěžilo se i v řečnictví, divadle,… poslední soutěží byl závod čtyřspřeží

ARCHAICKÉ OBDOBÍ (800 – 500 př.Kr.) v 8.st.př.Kr. zaniká království  vláda aristokracie vzniká typ státu zvaný polis  městský stát, na jehož správě se podíleli plnoprávní občané kromě svobodného obyvatelstva žili v polis také nesvobodní otroci  dlužní otroctví nebo zajatci

v 7.st.př.Kr. rozvoj hospodářství naturální směna se mění v peněžní  mince

VELKÁ ŘECKÁ KOLONIZACE velká řecká kolonizace v 8.-6.st.př.Kr.  zakládání nových osad ve Středomoří, Černomoří a Malé Asii Důvody: hospodářské  přelidněnost a nedostatek zemědělské půdy hledání odbytišť pro výrobky nedostatek nerostných zásob náboženské a politické rozpory v obcích

RANÁ ŘECKÁ TYRANIDA je považována za jeden z důsledků kolonizace zbavila aristokracii moci umožnila nastolit nové formy vlády  nejprve tyranidu jmenování samovládce (řecky tyrannos)  poté reorganizoval strukturu sněmu byla zapsána práva  do té doby pouze ústní poté, co samovládce splnil svůj účel, byl zbaven moci  je nastolena demokracie

mezi řeckými státy byly spory a konflikty projevovala se mezi nimi i solidarita (vojenská pomoc) řecká města měla společný kult bohů, jejich obyvatelé navštěvovali poutní místa, věštírny a místa sportovních her nejvýznamnějšími řeckými městskými státy byly Athény a Sparta

SPARTA původně osídlena Acháji  podrobili si je Dórové ležela na jihu poloostrova Peloponés, v kraji zvaném Lakónie původně osídlena Acháji  podrobili si je Dórové z původního zemědělského obyvatelstva udělali heilóty  otroky půda s heilóty patřila státu  kolektivní vlastnictví Sparťané dostávali příděly půdy i s heilóty  ti pracovali a polovinu úrody odváděli pánovi

čas od času uskutečňovali trestné výpravy proti heilótům Dórové tvořili přibližně jednu desetinu celkového obyvatelstva  přesto vládli čas od času uskutečňovali trestné výpravy proti heilótům žili vojenským způsobem života  chlapci od 7 let žili ve vojenských táborech byli vedeni ke stručnému a jasnému vyjadřování  lakonické vyjadřování základ vojska tvořili těžkooděnci  hoplité perioikové  svobodní, ale neplnoprávní obyvatelé Sparty, kteří se zabývali řemeslem a obchodem

v čele státu stáli dva králové (vojevůdci) legislativu tvořila Spartská ústava  byla neměnná podle tradice dal Spartě zákony a ústavu kolem roku 800 př.Kr. princ Lykurgos v čele státu stáli dva králové (vojevůdci) dohlíželo na ně pět eforů (úředníci)  voleni na jeden rok výkonné orgány: rada starších  gerúsia lidové shromáždění  apellá  volilo radu i efory

ATHÉNY v 7.st.př.Kr. vzniká v Athénách demokracie společnost: ležely v kraji zvaném Attika na jihovýchodě Balkánského poloostrova v 7.st.př.Kr. vzniká v Athénách demokracie společnost:

roku 594 př.Kr. vydal Solón tato opatření: politické zřízení v Athénách prošlo složitým vývojem  původně vládla aristokracie v čele stál král, vládli archonti (úředníci) a areopag (rada starších)  sídlili na Akropoli v roce 621 př.Kr. archont Drakón vydal první zákony  nahrazovaly zvykové právo a byly velice kruté roku 594 př.Kr. vydal Solón tato opatření: zrušil dluhy a dlužní otroctví rozdělil svobodné obyv. podle majetku do čtyř skupin (úřad nebo zařazení ve vojsku) zavedl radu pěti set a lidový porotní soudní dvůr

tyran Peisistratos  přidělil bezzemkům půdu zabavenou aristokracii  půjčoval peníze od státu rolníkům  podporoval řemeslo a obchod po jeho smrti roku 510 př.Kr. byla v Athénách obnovena demokracie v roce 509 př.Kr. archont Kleisthenés vydal ústavu

ostrakismus (ostrakos = střep)  střepinkový soud jedenkráte do roka na lidovém shromáždění psali občané na hliněný střep jméno občana, který nejvíce ohrožuje stát. Ten, jehož jméno stálo na většině střepů, byl vypovězen z Athén na deset let.