Japonská studia pro Univerzitu Palackého v Olomouci se zaměřením na modularitu a uplatnění v praxi CZ 1.07/2.2.00/ ÚVOD DO NÁBOŽENSTVÍ V JAPONSKU S lavnosti macuri 祭り – slavnost kmenů v kraji Suwa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Slavnost kmenů (stromů) v kraji Suwa

svatyně Suwa 諏訪大社 Horní svatyně Kamiša 上社 –Mae mija 前宮 Přední svatyně –Hon mija 本宮 Hlavní svatyně Dolní svatyne Šimoša 下社 –Haru mija 春宮 Jarní svatyně –Aki mija 秋宮 Podzimní svatyně => čtyři svatyně Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

svatyně Suwa jedna ze tří svatyň podílejících se na vzniku říše – kunizukuri džindža 国作り神社 (další dvě jsou svatyně Ise a Izumo) ve všech jsou uctívány kmeny stromů jen ve svatyních Suwa jsou viditelné a vztyčené Kamiša – uctíván Takeminakata no mikoto 建御 名方命 – syn boha Ókuninušiho 大国主 z prefektury Izumo Šimoša – uctívána jeho manželka Jasaka tome no kata 八坂刀売神 – původně zemědělské božstvo místních obyvatel před příchodem dobyvačných kmenů z Izuma Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Suwa taiša honmija 諏訪大社本宮 Hlavní svatyně Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

svatyně Suwa v Kodžiki Takeminakata – syn boha Ókuninušiho, potomek pozemských božstev do kraje Izumo sestoupí Takemikazuči, potomek Takami musubiho, aby si podmanil pozemská božstva a předal zem = Zem hojných rákosových planin bohyni Amaterasu a jejím potomkům Takeminakata se odmítá podrobit svedou zápas (boží soud ukehi 誓約 ) Takeminakata prohraje a uteče do kraje Suwa současně se zaváže, že bude dbát příkazů svého otce a nikdy se nebude protivit vůli nebeských božstev, ale postoupí jim Zem hojných rákosových planin Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

význam boje mezi Takeminakatou a Takemikazučim opakování mýtu o zápasu, prohře a vyhoštění, který Kodžiki popisuje v souvislosti s bohem Susanoo a jeho sestrou Amaterasu Susanoo spor prohraje a je natrvalo vyhoštěn z Vysoké nebeské planiny později je potomek boha Susanoo – pozemské božstvo Takeminakata – také poražen a vyhoštěn potomky nebeských božstev mýty odkazují na historický spor mezi jednotlivými rodovými skupinami z oblastí Izumo a Suwa opakované zmínky o tomto konfliktu v kronice dokazují jeho dlouhé trvání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Slavnost kmenů stromů onbaširasai 御柱祭 koná se každých sedm let v roku tygra a roku opice samotný proces nicméně začíná již tři roky před vyvrcholením slavnosti koná se v horní a dolní svatyni Kamiša a Šimoša kroky slavnosti v svatyni Kamiša se opakují ve svatyni Šimoša účast nejenom kněží, ale i členů komunity (udžiko 氏子 ), dřevorubců (jamazukuri 山作り ), laiků ad. stálou součástí slavnosti – macurigoto 政・祭り事・ 祀り事 – jsou i oslavné rituály pro božstva kami, prováděny kněžími z obou svatyň Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Slavnost kmenů stromů onbaširasai 御柱祭 určování kmenů losování výroba lan na tahání kmenů očista posvátných nástrojů na tahání kmenů rituál porážení stromů svážení kmenů z hor shazování kmenů překročení řeky, aneb umývání božstva označení kmenů uvolnění starých kmenů tahání kmenů přes obec slavnost zdvižení kmenů ořezání kmenů udusávání země kolem kmenů rituál přemístění božstva Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

rozdělení kmenů mezi jednotlivé skupiny Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

význam slavnosti – použití kmenů stromů kmeny slouží jako: joriširo 依代 – dočasné místo přebývání kami ve světe lidí – anebo šintai 神体 posvátné „tělo“ kami, sídlo kami v tomto světě, které je uctíváno jako božstvo samo slovo hašira 柱 – kmen – v Kodžiki použito jako numerativ pro božstva => náboženská realita zrcadlící se v jazyce dokládá prvotní identitu mezi přírodním objektem a božstvem, které do něj sestupovalo označení místa, které je rituálně „očištěné“ a připravené pro sestoupení kami do světa lidí prostřednictvím těchto kmenů tak mohou božstva sestoupit mezi lidi (bez nich by neměli kam sestoupit, ani prostřednictvím čeho) kmeny samotné označují prostor kami Takeminakatu, prostor, který je tabu pro lidi kmeny stromů mohou také označovat oblast, která je pod ochranou božstva a tedy zahnat případné útoky znepřátelených kmenů pocta božstvům země, případně pocta božstvům větru a deště dary božstvu Takeminakata od udžiko – jejich výška, mohutnost a síla jsou způsobem, který oslavuje a velebí božstvo kmeny jsou centrální osou – axis mundi – spojnicí mezi nebeským světem bohů, pozemským světem lidí a podsvětím, světem zesnulých Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

kmeny symbolizují plodivou sílu božstva slavnost se odehrává na jaře, se začátkem nového zemědělského cyklu slavnost se koná k poctě boha Takeminakatu – mužského božstva kmeny stromů jsou odkazem na mužskou plodivou sílu, která posvěcuje a zúrodňuje zemi (ženský element) kmeny jsou transportovány (tahány) přes celou obec, aby se v duchu imitativní magie jejich plodivá síla rozšířila po všech polích (=> úrodnost půdy) a ulicích (=> plodnost žen; => zachování rodů, přeneseně celé komunity) hlavními přímými účastníky slavnosti jsou muži, kteří také přicházejí do kontaktu se stromy a jejich kmeny – v souladu s kontaktní magií je na ně přenášena síla (potence) božstva oslavy plodnosti seišoku macuri 生殖祭り