(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Dědické právo I. Úvod

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Osnova přednášky  Úvod  Vymezení pojmů  Předpoklady dědění  Dědění ze zákona  Lex ferenda

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Dědické právo  Das Erbrecht (DE, AUS)  Prawo spadkowe (PL)  Droit de succesion (FR)

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Jak šel čas…  Klasické římské právo: věci tvořící pozůstalost původně res nullius, tedy předmět volné okupace  Později je pak tzv. hereditas iacens ležící pozůstalost (LP), dědic musel přijmout  V justiniánském právu považována pozůstalost za právnickou osobu sui generis  Koncepce LP byla (a je) v ABGB, tzn. že i u nás do r nabýval dědic až na základě tzv. odevzdací listiny (adiční princip)

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Principy právní úpravy  Kolektivistické x individualistické pojetí  Např. sovětský dekret ze 4.května 1918 zrušil dědění. Majetek se stal majetkem státu RSFSR. Později limitováno do 10tis rublů, resp. omezením okruhu zákonných dědiců.  Zásada familiarizace x zásada testovací volnosti, osobní autonomie  Univerzální sukcese (posloupnost) x singulární sukcese  SEMEL HERES SEMPER HERES  Čl. 11/1 i.f. LZPS Dědění se zaručuje.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Sukcese práv  Práva a povinnosti, která smrtí člověka zanikají  Práva a povinnosti, která se dědí (dědická sukcese), dle ustanovení OZ  Práva a povinnosti, která nepřechází děděním, ale tzv. zvláštní sukcesí  Dědická sukcese x zvláštní sukcese

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Práva, která zanikají  Práva a povinnosti, z rodiněprávních vztahů  Práva a povinnosti, jejichž obsahem je plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem  Právo věřitele zanikne, bylo-li plnění omezeno na jeho osobu (zejm. právo na bolestné, ztížení spol. uplatnění)  Zaniká věcné břemeno patřilo-li zůstaviteli

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Práva, která přechází zvláštní sukcesí – tedy nikoliv děděním  Postmortální ochrana osobnosti zemřelého (koho se týká?)  Nájemní právo k nedružstevnímu bytu (koho se týká?)

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Zvláštní sukcese  § 15 OZ  Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu nebo partnerovi a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.  § 706  (1) Jestliže nájemce zemře (…), stávají se nájemci jeho děti, partner, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.  (2) Nájemci se stávají také vnuci nájemce a ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Předpoklady dědění  Dle Emanuela TILSCHE (1905)  Smrt fyzické osoby  Existence pozůstalosti (dědictví)  Existence dědice + jeho způsobilost  Právní důvod dědění (zákon, závěť, event. oba)  Výslovný projev nebo právně relevantní jednání týkající se přijetí nebo odmítnutí dědictví  Dědic nebyl platně vyděděn

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Smrt fyzické osoby  Dochází k zániku právní subjektivity (způsobilosti k právům a povinnostem), resp. de lege ferenda právní osobnosti  Tři varianty: 1. Úřední zjištění (ohledání mrtvého)+ vydání úmrtního listu 2. Nejde-li zjistit smrt viz 1.) pak určí soud (důkaz smrti) 3. Za mrtvého prohlásí soud i osobu nezvěstnou

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Úmrtní list

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Prohlášení za mrtvého  Návrh může podat ten kdo má na věci právní zájem, nejčastěji dědicové, rodina, bytové družstvo apod.  Věcná příslušnost okresního soudu  Jde o nesporné řízení, lze zahájit i bez návrhu  Soud vydá vyhlášku a ustanoví opatrovníka. Ve vyhlášce vyzývá, aby se dostavil, resp. aby každý kdo o něm ví podal zprávu  Lhůta je určena jedním rokem  Soud vydá rozsudek, ve kterém prohlásí osobu za mrtvou – datum den, který platí za den smrti, resp. den, který nezvěstný nepřežil  Pokud je jisto, že osoba zemřela, ale není možné to prokázat stanoveným způsobem, soud rozhodne o prohlášení za mrtvou – bez vyhlášky

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Vyhláška

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Odmítnutí dědictví  Výslovně – ústně u soudu, resp. písemně zaslat  Lhůta 1 měsíc – od kdy se od soudu dozvěděl, a byl vyrozuměn o následcích odmítnutí (kumulativně)  Nelze odmítnout – dal-li svým počínáním najevo, že odmítnout nechce  Odmítnutí/přijetí nelze odvolat – SEMEL HERES SEMPER HERES

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M J U D I K A T U R A  18 Co 324/95  publikovaný v časopise Ad Notam, 1996, č. 3  Dovolal-li se potomek relativní neplatnosti závěti, dal tím najevo, že chce dědit a proto nemůže již dědictví odmítnout.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Dědická nezpůsobilost  Úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům  Zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle  Může mu tento čin odpustit (inter vivos!)

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M PŘÍKLAD – Ach, ta závěť  Paní Růžena zemřela. Zanechala závěť. Pan Igor prohlásí, že závěť je výplodem hloupé mysli paní Růženy a nestojí za nic. Manžel paní Růženy Ignác ví, že existuje závěť pozdějšího data, ale zatají to.  V závěti je, oproti očekávání uveden, i dvacetiletý syn Kamil, který se dopustil úmyslného trestného činu proti svému otčímu Ignácovi.  Jsou u některého z uvedených dědiců splněny důvody dědické nezpůsobilosti.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M PŘÍKLAD – Ach, ta závěť  Jak by vypadal situace, kdy by paní Růžena jednání (úmyslný trestný čin) svému synovi odpustila a následně by si odpuštění rozmyslela a dopisem jej o tom informovala?

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Dědění ze zákona Intestátní posloupnost  Principy právní úpravy  Princip PARENTEL (z. lat. parens rodič)  Princip REPREZENTACE  Princip GRADUÁLNÍ (jen 4.dědická skupina)  Princip AKRESCENCE  Systém 4. dědických skupin

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Dědění ze zákona Intestátní posloupnost  PRVNÍ SKUPINA V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M. 2009

Dědění ze zákona Intestátní posloupnost  DRUHÁ SKUPINA Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M. 2009

J U D I K A T U R A NS ČR 21 Cdo 436/2001 Společná domácnost Společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti tak, jako by byla členem rodiny; vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti nebo aby byla odkázána výživou na zůstavitele.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Dědění ze zákona Intestátní posloupnost  TŘETÍ SKUPINA Nedědí-li manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M. 2009

Dědění ze zákona Intestátní posloupnost  ČTVRTÁ SKUPINA Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M. 2009

Kdo je to smějící se dědic?

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M. 2009

J U D I K A T U R A  IV. ÚS 68/05  Ústavní soud konstatuje, že nelze shledávat nic protiústavního v tom, když stát v určitém rozumném stupni ukončí zákonnou posloupnost dědiců (otázka extenzivního výkladu pojmu "děti prarodičů" (strýcové a tety) viz § 475a i.f..  Tento výklad zákona přirozeně nijak nepřekáží tomu, aby bylo na sestřenice a bratrance pamatováno v závěti.

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M LEX FERENDA  Mnohem rozsáhlejší úprava §§ Osnovy (244 paragrafů)  Zavádí 6 dědických tříd – širší okruh dědiců  Zavádí odkaz a dědickou smlouvu  Zavádí institut vykonavatele závěti  Posílení testovací volnosti zůstavitele

(c) Mgr. Pavel Petr, LL.M Děkuji za pozornost Prezentace již nyní ke stažení na