OD THESSALONIKI 2006 K DELPHI Foto: Jaroslav Limburský + ZVUK

Podívejme se do míst z časů Aristotelových a ještě starších. Jsme v Soluni na náměstí, které nese jméno tohoto velikána…

vystavěným v době Římanů na počest vítězství nad Peršany. Do historie můžeme vstoupit Galeriovo obloukem vystavěným v době Římanů na počest vítězství nad Peršany.

ROTUNDA – kruhová stavba vznikla jako mauzoleum pro císaře Galeria. Po připojení apsidy se stala křesťanským chrámem. Když Turci přistavěli minaret stala se z něj mešita. Stavba dokumentuje dějinné etapy Thessaloniki.

Soluň patří mezi významná kulturní centra. Uvidíme zde mešity, turecké lázně, více než tucet byzantských kostelů. Podíváme-li se tímto směrem na pahorek tak získáme představu o nesmírné rozloze tohoto města. Město založil Kassandros (král Makedonie) a pojmenoval je podle své manželky Thessaloniki (sestry Alexandra Velikého). Narodili se zde i slovanští věrozvěstové Cyril (sv.Konstantin) a Metoděj.

Umělecké skvosty z četných vykopávek najdeme v archeologickém muzeu.

Charakteristickým znakem Soluně BÍLOU VĚŽÍ z dob turecké nadvlády se loučíme s historií města: makedonské říše, římské říše, Východořímské byzantské říše, obsazovaného Saracény a Normany, osídlováného španělskými Židy a opětovného návratu Řeků. Dnes je město Soluň po Athénách druhým největším městem Řecka.

PELLA je považována za rodné město Alexandra Velikého, kterého zde vyučoval sám velký Aristoteles.

Vzácné exponáty muzea v Pelle.

Vykopávky antického města LONGU a nad ním ve výšce 450m ležící město EDESSA na okraji pohoří VERMION.

Vodopády v EDESSE patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším v Řecku.

VERGINA – velké kultovní centrum na pokraji nížiny ALIAKMOS VERGINA – velké kultovní centrum na pokraji nížiny ALIAKMOS. V letech 1977 / 78 zde byly odkryty pod 13m vysokou mohylou o průměru 110 m tři významné hroby. V prvním jsou pozůstatky Filipa II, v druhém Alexandra IV (syna Alexandra Velikého), třetímu se říká Kleopatřina hrobka (nejde o královnu Egypta) kde je pohřbena poslední manželka Filipa II. Vzhledem k nesmírným uměleckým pokladům je zde uvnitř nejpřísnější zákaz fotografování !!! Mezi poklady patří 2 zlaté urny ve tvaru skříněk zdobené šestnácticípou makedonskou hvězdou, zlatý věnec z dubového listí a výzbroj krále Filipa a další drobné předměty. Prohlídka expozice patří mezi nezapomenutelné zážitky.

DION – jedno z velkých kultovních center Makedonie kde se převážně uctíval Zeus leží na úpatí Olympu. Diovi zde také obětoval Alexander Veliký než zahájil své tažení za dobytím světa.

D I O N

D I O N

OLYMP – sídlo bájných řeckých bohů.

OLYMP – horský masiv má 52 vrcholů (nejvyšší MYTIKAS).

OLYMP – jak to bylo s řeckými bohy se dozvíme na závěr naší cesty.

láká sobotními ovocnými trhy a nádherným parkem KATERINI – správní středisko PIERIE (olympské riviéry)

PLATAMONAS – původně rybářská vesnička…

PLATAMONAS

Dominantou nad PLATAMONAS jsou pozůstatky křižáckého hradu, který chránil území mezi Thermským zálivem a pohořím OLYMPOS.

Údolí (8km) TEMBI je nejdůležitějším přechodem ze severního do středního Řecka. Mezi skalními stěnami vysokými přes 100m se prodírá řeka PINIOS. Přechod po visutém mostě ke kostelu v jeskyni AGIA PARASKEVI.

Kostel a prameny jsou vyhledávány četnými poutníky s očními chorobami.

THERMOPHYLY Přímořská soutěska umožňující průchod ze severního do jižního Řecka. V r. 480 před Kristem se zde Leonidas se 300 Sparťany rozhodl zabránit Perské přesile v postupu do Řecka. Vinou zrady však zde všichni beznadějně zahynuli. Je zde pamětní deska s proslulým nápisem: „Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.“

Průjezd pohořím PARNAS kde leží ve výšce 600m na jihozápadním úbočí Delphi.

DELPHI (DELFY) – město považované v řeckém starověku za střed světa a proslulé svou věštírnou, která byla cílem mnoha poutníků.

Prohlídka začíná v muzeu…

a pokračuje svatou cestou přes pokladnice městských států Apollónovým okrskem

Jsme u cíle naší cesty: kultovního okrsku bohyně Athény a proslulé věštírny – působiště slavné Pýthie. A co nás čeká: „Snad za rok opět návštěva dalších míst Řecka.“ Pokud máte čas a chuť přečtěte si dále jak to vlastně bylo s řeckými bohy.

Na počátku všeho byl nekonečný vesmírný prostor - takzvaný Chaos. Z něj povstala nejprve věčná tma Erebos a temná noc Nyx, z jejichž spojení se zrodilo věčné světlo Aithér a světlý den Hémerá. Pak Chaos zrodil dvě všeoživující síly - zemi Gaiu a lásku Eróta. Gaia se spojila s Aithérem a porodila podsvětní temnotu Tartaros. Pak Gaia zplodila nebe Úrana a hluboký oceán Ponta a měla s nimi děti. Po Chaosu se vlády nad světem ujal Úranos, vzal si Gaiu za ženu a měl s ní dvanáct Titánů (6 synů - Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Iapetos, Kronos; 6 dcer - Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis, Téthys). Titáni žili na nebesích a jejich úkolem bylo chránit otcův trůn. Když Gaia porodila tři nestvůrné obry Hekatoncheiry (Kotta, Briarea a Gýga), Úranos je svrhl do Tartaru, zhnusený jejich ošklivostí. To Gaiu namíchlo a nabádala Titány, aby otce svrhli. Nejmladší Kronos matku poslechl a zbavil Úrana mužství a tím i moci.

Když se Kronos zmocnil vlády nad světem, oženil se se svou sestrou Rheiou a měl s ní šest dětí: dcery Hestii, Démétru a Héru a syny Háda, Poseidona a Dia. Protože se obával, aby si některé z nich z něho nevzalo příklad a rovněž ho nezbavilo moci (jeho matka Země a otec Úranos mu předpověděli,že ho má svrhnout jeden z jeho synů), rozhodl se k radikálnímu preventivnímu opatření: každé z nich ihned po narození pozřel.Rheiu to pochopitelně trápilo, i když věděla, že jako božské bytosti žijí v jeho těle dále. Když se jí měl narodit nejmladší syn, rozhodla se ho zachránit. Na radu svých rodičů odešla na ostrov Krétu a tam ho tajně porodila. Kronovi pak přinesla kámen zabalený do plen.Dia se na Krétě ujaly nymfy a krmily ho mlékem božské kozy Amaltheie a včelím medem. Zeus rostl a sílil a když dospěl, udělal přesně to, čeho se Kronos obával. Povstal proti němu, přinutil ho vyvrhnout své sourozence a rozpoutal proti němu nelítostný boj. Kronos ho sice z počátku zahnal i s Hádem a Poseidonem na samý vrchol Olympu, ale Zeus osvobodil Hekatoncheiry, které Kronos držel v podzemním vězení a s jejich pomocí se vrhl do protiútoku. Na svou stranu získal i jednooké obry Kyklopy, dokonce i některé Titány v čele s Okeanem. Po desetiletém urputném boji Kronos podlehl a Zeus ho i s ostatními poraženými Titány svrhl do podsvětních hlubin Tartaru.

Samozřejmě se Zeus se svými sourozenci podělil o moc Samozřejmě se Zeus se svými sourozenci podělil o moc. Svou sestru Héru si vzal za manželku. Héra byla ochránkyní manželství, dárkyní dětí a pomocnicí žen při porodu. Žila tak, aby svým životem byla vzorným příkladem a proto tím více ji vzrušovaly poklesky jejího manžela, velkého záletníka. Nadto byla ještě velmi žárlivá. Zeus měl mnoho dětí, s bohyněmi i se smrtelnými ženami. Všechny Héra stíhala svou zlobou a nenávistí. Hádes byl bohem podsvětí a mrtvých duší.Jeho říše je hluboko v podzemí, vždy temná a nevlídná; její vladař je stejný, zasmušilý, přísný, ba i krutý. Hádés pomohl osvobodit Kyklópy a dostal od nich z vděčnosti jako dar přilbu, která jej, i každého, kdo ji měl, činila neviditelným. Hádés nežije na Olympu, ani ve světě živých a neví ani vždy o událostech mezi bohy. Vyjíždí na svět pozemšťanů jen podle svého rozmaru. Hádés pečlivě střeží svá práva a rozděluje, hlavně tresty, všem stejně. Hestia se stala bohyní domácího krbu a ohně (její jméno znamená krb); ochránkyní rodiny a obce; nejlaskavější z bohů. Los rozhodl při dělení moci a říší, že Poseidón se stane vládcem moře. Neopomněl nikdy zdůraznit, že je rovný svému mladšímu bratru Diovi, a neuznával proto, že by mu byl Zeus nadřazen. Poseidón měl svárlivou povahu a jeho nectností byla i umíněnost. Vystavěl si nádherný palác pod mořskou hladinou u Aig. Byl velkým milovníkem koní, stvořil vodní božstva v podobě koňské. Déméter svěřil Zeus péči o rolnictví a plodivou sílu země. Déméter se neprovdala.

Samozřejmě, že bohové, stejně jako Titáni oplývali plodností a náležitě toho využívali. A tak každý z bohů měl své potomky a ti měli zase své potomky.. A většina těchto potomků měla také nějakou tu božskou funkci, i když existují výjimky v podobě nejrůznějších zrůdiček. Kdybych měl vypsat všechny ty bůžky a polobůžky, tak bych vás tím výčtem jistě unudil, takže tu najdete jen pár nejznámějších. Afrodíté-bohyně lásky, byla podle některých bájí je dcerou Dia a Dióniny. Jiné báje však vyprávějí, že se narodila ze spermatu boha Uranose poté, co mu genetické orgány spadly do moře, když mu je Kronos usekl. Nahá se vynořila z mořské pěny, které se Zeus dotkl bleskem; proto byla nazývána Anadyomené, "vynořující se". V lastuře doplula k ostrovu Kythira (nebo ji tam donesl Zephyros, jakož později i na Kypr), kde byl postaven její první chrám. Kythira však byl chudičký ostrov, a proto si zvolila za své sídlo ostrov Kypr. Afrodita ochraňovala lásku a zamilované a její nejmilejší zábavou bylo zprostředkovávat, aby se bohové zamilovávali do smrtelných žen. S oblibou vytvářela pletky, dostávala koho mohla do tenat lásky a nejraději ze všech se zabývala Diem, který byl každou chvíli zapleten v nové milostné historce. Apollón-syn nejvyššího boha Dia a Titánky Léty, bůh světla a slunce ochránce života a pořádku, neomylný střelec a věštec. Narodil se na ostrově Délu, kam uprchla i jeho matka před strašným hadem s dračí hlavou Pýthonem, který ji pronásledoval z příkazu žárlivé Diovy manželky Héry. Arés-syn nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry. Bůh války.

Athéna-dcera nejvyššího boha Dia,její narození je nejasné, podle mýtů se zrodila z Diovy hlavy a bez matky. Hébé-bohyně věčné mladosti a číšnice olympských bohů. Byla dcerou Dia a Héry, podle některých pramenů ji sama (podobně jako Zeus Athénu) stvořila sama Héra ve své hlavě. Héfaistos- syn nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry, bůh ohně a kovářství, zbrojíř bohů. Héraklés- syn nejvyššího boha Dia a tírynthské královny Alkmény, největší hrdina řeckých bájí. Hermés- syn nejvyššího boha Dia a Plejády Máie, posel mrtvých do podsvětí, bůh obchodníků, řečníků, vynálezců, poutníků a cestovatelů. Pán-syn nymfy Dryopy a boha Herma nebo nymfy Oieneidy a nejvyššího boha Dia, bůh lesů, lovců a pastýřů. To je již opravdu konec cesty v roce 2006 z Thessaloniki do Delphi.