Psychologie II Neverbální komunikace (2) Přednáška 6

Obsah přednášky 1. Základní výrazové prostředky 1.1 Mimika 1.2 Gesta 1.3 Postoje 1.3.1 Bariéry 1.3.2 Prostředky k ovládání prostoru 2. Dotykové, kontaktní chování (haptika) 2.1 Intimní zóny a tabu 2.2 Funkce ruky v kontaktním chování 3. Dvojná vazba

1.1 MIMIKA Woodworth, Experimentální psychologie (1938) Neverbálními prostředky vyjádříme čitelně sedm základních emocí: Štěstí (radost), překvapení, strach, smutek, hněv, znechucení (opovržení) a emoční zájem o něco.

Výraz emocí v obličeji (Woodworth)

Rozpoznání základních emocí Základní emoce projevují lidé většinou spontánně a bez zábran Na jejich rozpoznání z výrazu obličeje se shodne většina pozorovatelů. Dají se rovněž rozpoznat ze zabarvení hlasu a dalších paralingvistických signálů.

Je důležitější zabarvení hlasu nebo výraz obličeje? E.A. Levitt

Prozradí nás více hlas nebo mimika? Shrnutí: Náš emocionální stav lépe prozradí výraz obličeje než hlas. Z obličeje lépe vyčteme konkrétní emoci než ze zvuku hlasu. Z výrazu tváře nejsnáze rozpoznáme radost. Z výrazu tváře nejhůře rozpoznáme opovržení. Doporučení: Pokud nechcete dát před druhou stranou příliš najevo své skutečné emoce (vyjma strachu), raději s ní telefonujte.

Strach Při strachu je možné s určitým úsilím ovládnout mimiku („kamenná tvář“) Mnohem hůře se ovládá hlas. Bránice, dechový systém - rozechvěje hlas.

Interkulturální srovnávání P. Ekman prováděl srovnání vyjádření emocí pomocí mimiky ve všech světových kulturách. (P. Ekman a W. Friesen, Unmasking the face, Englewood Cliffs, (NJ, USA), Prentice Hall, 1975) Všichni lidé rozliší z obličejové mimiky čtyři emoce: strach, zlobu, smutek, potěšení

1.2 GESTA Gestikulace doprovází řeč, zdůrazňuje význam sdělení - ilustrativní gesta nebo nahrazuje slovo či tvrzení - gesta sémantická

Některá z typů gest: Symbolická gesta Technická gesta Kódovací gesta Předvádí nápady nebo myšlenky, avšak stejná gesta mohou mít odlišné významy, cizinci takovým gestům obvykle nerozumí. Technická gesta Dorozumívání v určitých profesích, kromě specialistů jim nikdo nerozumí (námořníci, hasiči …) Kódovací gesta Znakový jazyk (např. Morseova abeceda) „Velitelská gesta“ Zdůrazňují význam pronášených slov, rytmus řeči. Často jej používají řečníci.

Gestikulace řečníků

Řečnické gesto: otevřenost Otevřená nabídka. Demonstrativní čestnost, „Dovolte mi hovořit otevřeně…“

Řečnické gesto: útok Útok, úder argumenty, ve kterých je skryta velká agresivita. Verbální bodnutí dýkou.

Kontrola emočních projevů Výcvik v kontrole emocionálních projevů. Kontrola všech oblastí těla v případě silné emoce je téměř nemožné. Volní kontrole se vzpírá: třes rukou, chvění hlasu, celkový tělesný tonus, změny barvy kůže, některé bezděčné pohyby. Přeskokové chování. Je možné pozorovat i u zvířat. Chtěli bychom fyzicky zaútočit, což z různých důvodů není možné, proto začneme vykonávat činnost, která je v daném okamžiku zcela zbytečná nebo nesmyslná.

1.3 POSTOJE Bariéry Ovládání prostoru

1.3.1 Příčiny a funkce bariér Odmítání komunikace Člověk se zabarikáduje, znemožní druhému iniciovat kontakt. Úkryt V pozadí strach, úzkost či výraz sociálního stresu Předstírání Bariéry jsou součástí koketérie, cílem pravý opak – vzbudit zájem, navodit představu, že v iniciaci kontaktu je aktivní partner. Typické – nepoměr mezi jednotlivými komunikačními prostředky.

Odmítání kontaktu - bariéry Člověk může z různých důvodů odmítat pokusy druhého o navázání kontaktu (společenského nebo fyzického). Pro zabránění kontaktu používá nejrůznější bariéry včetně vlastního těla. Využívá verbální i neverbální prostředky, neverbální prostředky mohou být jednoznačnější. Bariéra může být hmotná (schování za reálný předmět) nebo obrazná.

Bariéry Fylogenetický základ bariér- chránit nejdůležitější části těla: Pomocí paží: hlavu, obličej, srdce Zkříženýma nohama: oblast genitálií a vnitřní orgány

Prostředky k vytváření bariér Pomocí rukou: Ruce se zkříží před tělem Zakrývají se ústa. Zakrývání celého obličeje Zakrývání očí.

Bariéry Interpretace: Žena si nevěří, nechce nic riskovat a ze židle se ani nepohne (Thiel,1993)

Bariéry – držení zápěstí druhé ruky, zkřížené nohy

Bariéry Interpretace: Těžko si ho získáte. Něco ho rozladilo. (Thiel,1993)

Zkřížení rukou před tělem – dvoustranná komunikace

Bariéry Interpretace: Zasažené sebevědomí. Muž je středem pozornosti a potřebuje úkryt. Obal na spisy slouží jako bariéra.

Zkřížení rukou před tělem – společenské akce

Náznaky bariér u významných lidí (členové britského panovnického rodu)

Bariéra: zakrývání úst

Prostředky k vytváření bariér Nohy: Bariéra pomocí zkřížení nohou Současné zkřížení paží a nohou je ještě výmluvnější

Prostředky k vytváření bariér Naklonění těla: Tímto postojem je možné vyjádřit odmítání kontaktu. Jako by se člověk schovával za pomyslnou překážku.

Prostředky k vytváření bariér Používání předmětů ve funkci bariér: Dopravní prostředky: noviny, kniha Kouření – „zahalení“ do kouře, člověk je méně viditelný Předstírání, že se něčím zaměstnává – nemůže momentálně navazovat kontakty U žen – pletení, kdysi vějíř

1.3.2 Prostředky na ovládání prostoru „Diktátorský“ postoj

Kritika spekulativní interpretace neverbálních projevů Existuje mnoho „Průvodců řečí těla“ Návody, na co si máme dát pozor a co bychom měli pozorovat u druhých Přesná vysvětlení, co které gesto znamená. (podobné jako spojování anatomických zvláštností jedince s jeho psychickými vlastnostmi) Avšak každému neverbálnímu projevu lze nezkresleně porozumět teprve v jeho situačním kontextu. (Vybíral, 2000)

2. Dotykové (kontaktní) chování Dotyk patří mezi základní formu komunikace živočichů. Intimní chování Dotyky mimo intimní kontakt Různé dotyky, úmyslné i nechtěné, které nemají funkci intimního kontaktu Tělesný kontakt je nejzákladnější forma komunikace.

Kontaktní a distanční živočišné druhy Živočišné druhy se mezi sebou liší v potřebě tělesné blízkosti. Kontaktní např. hlodavci, opice, člověk Distanční Mnozí ptáci i savci Proč člověka byla v průběhu evoluce dotyková komunikace důležitá. Dnešní lidé jsou na dotykové komunikaci méně závislí. Stávají se více distančními tvory. Odklon od dotykové komunikace může mít vztah k citovému odtržení.

2.1 Intimní zóny a tabu Některé zóny lidského těla jsou „tabu“ pro jedince stejného pohlaví. Avšak za určitých okolností jsou povoleny druhému pohlaví. Tyto zóny jsou vyhrazeny pouze pro intimní kontakty, pokud by se jich dotýkal člověk stejného pohlaví, mohou být chápány jako homosexuální projev.

Intimní zóny a tabu, Lewis, 1989

2.2 Funkce ruky v kontaktním chování Ruka je důležitá při iniciování fyzického kontaktu Kořeny tohoto chování - rituál, při kterém se ukazuje, že člověk nemá nepřátelské úmysly, že nemá v ruce zbraň. Podobný základ má i rituál salutování u vojáků.

Informace, které dává podaná ruka Vzhled ruky: Informace o osobnosti podává dlaň, prsty, nehty, osobní hygiena. Vzhled ruky ukazuje genetické charakteristiky i způsob života. Hmatový vjem stisku – měkkost či tvrdost podávané ruky. U dospělých osob informuje hmatový vjem o dlouhodobě převládající pracovní činnosti (fyzická, duševní)

Informace, které dává podaná ruka (pokrač.) Stupeň suchosti nebo vlhkosti: Suchá ruka se stejnoměrným stiskem – výraz jistoty a sebeúcty. Vlhká, studená ruka - potní žlázy na rukou vlhnou v reakci na stres, napětí, úzkosti Síla stisku – u mužů zpravidla síla stisku větší než u žen. Velmi silný stisk mají feministky. Představy o síle stisku se mění (dříve dívky vychovávány v tom, že silný stisk je neženský)

Trvání uchopení ruky Průměrná doba stisku asi 5 sec, 4-5 potřesení Kratší stisk – chápán jako nedostatek zájmu Delší stisk – signalizuje zvýšený zájem Příliš dlouhý stisk – dotěrnost, nedává možnost úniku Při všech kontaktech má mít člověk pocit, že může kontakt kdykoli ukončit a uniknout, jinak cítí ohrožení, agresivní reakce. Vrozený automatismus.

Styl uchopení ruky

Aktivity druhé, nedominantní ruky Při formálním stisku zůstává viset podél boku. Při důvěrnějším kontaktu se začíná zdvihat k zápěstí, paži, až k rameni. Může se připojit poklepávání na rameno, držení lokte partnera. Velké geografické a kulturní rozdíly.

Aktivity druhé, nedominantní ruky

3. Dvojná vazba Dvojná vazba (angl. double bind) Původně spojováno s diagnostikou patologické komunikace v tzv. schizofrenních rodinách. Takový komunikační produkt, který je vysílán souběžně ve dvou úrovních. Nejčastěji ve verbální a neverbální rovině. V obou úrovních je sdělováno něco, co je spolu v paradoxním vztahu a logicky se vylučuje.

Obvykle existují tři podmínky: Mezi komunikujícími existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti (matka-dítě, nadřízený-podřízený). Jedno sdělení popírá druhé, souběžně vyslané sdělení. Situace je beznadějná v tom smyslu, že se matení adresáta nedá v dané situaci vyjasnit a ze vztahu není úniku.