Modernizace výuky odborných předmětů Reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032 Ochrana lesa Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov p. R., Ing. Jolana Juřicová

Ochrana lesa Ochrana lesa zjišťuje zdravotní stav lesa, určuje příčinu poškození či zničení lesního porostu a stanovuje opatření k nápravě škod a k jejich předcházení Les chráníme před tzv. škodlivými činiteli, které dělíme na živé (biotické) a neživé (abiotické)

Abiotičtí škodliví činitelé vítr lesní požáry sníh sucho, vysoké teploty námraza mráz imise blesky, laviny, povodně

Biotičtí škodliví činitelé hmyz dřevokazný, podkorní zvěř, hlodavci dřevokazné houby hmyz listožravý, savý nežádoucí vegetace

Abiotický činitel - vítr Vítr z abiotických škodlivých činitelů působí největší škody, způsobuje více jak 50% nahodilých těžeb Postihuje především smrkové monokultury Ochranou je pěstování SM ve volnějším zápoji, použití zpevňujících dřevin a speciálních pěstebních zásahů Mělký kořen smrku je náchylný k vývratům

Imise – antropogenní činitel Maximum exhalátové těžby spadá do 80. let, kdy bylo pozorováno odumírání lesů V první polovině 90. let produkce imisí významně klesla Látky poškozující lesní porosty jsou především oxid siřičitý, fluorovodík, čpavek, sloučeniny dusíku, ozón U poškozených stromů se mění barva listů a jehlic – ty žloutnou, hnědnou, nakonec opadávají (defoliace) a strom může i zahynout

Imise – stupně poškození stromu, porostu

Hmyz - kůrovcovití Čeleď brouků, mnozí způsobují značné škody v lese - larvy se vyvíjí v kůře, dřevu nebo lýku živých stromů lýkožrout smrkový (SM), lýkožrout lesklý (SM, BO), lýkožrout severský (SM), lýkožrout menší (SM), lýkohub matný (SM), dřevokaz čárkovaný (SM), lýkožrout vrcholkový (BO), lýkohub sosnový (BO), menší, lýkožrout modřínový (MD), bělokaz jilmový (JL)

Hmyz - kůrovcovití Pro každý druh je typický požerek, tj. obrazec v lýku (dřevě), který vykouše samička a larvy Lýkožrout smrkový

Hmyz – kůrovcovití - ochrana Feromonové lapače Lapák Kůrovcové kolo

Ochrana před zvěří Škody okusem, ohryzem, loupáním Především zvěř jelení (vysoká), dále srnčí, mufloní Ochrana před okusem repelentním nátěrem Jedle silně trpí okusem zvěře

Zelení parazité Částečné škody působí i parazité – jmelí bílé a ochmet evropský Jmelí parazituje na klenu, jeřábu, lípě, jedli Ochmet najdeme na Jižní Moravě na Dubech (je opadavý) Jedle silně napadená jmelím

Dřevokazné houby Informace o dřevokazných houbách naleznete na http://ohoubach.blogspot.com Symptomy: plodnice, hniloba dřeva, růstové deprese, zbytnění bází, ronění pryskyřice, kolonizace mravenci Primární parazitické houby – napadají mimo jejich přirozené rozšíření (např. nepůvodní smrčiny) Sekundární parazitické houby – v původních porostech Vstup infekce přes poškození kmene a větví, velké rány po řezu, pahýly odlomených větví, srůstem kořenů

Dřevokazné houby Celulozovorní houby – rozkládají jen celulózu, způsobují hnědou hnilobu dřeva (lignin je hnědý) Ligninovorní houby – rozkládají celulózu i lignin, způsobují bílou hnilobu dřeva

Dřevokazné houby Parazitické – způsobující škody na živých stromech, v jejichž dřevě parazitují, napadáni jsou jedinci fyziologicky oslabení nebo se dostávají do těla stromu přes mechanická poranění Saprofytické – rozkládají odumřelé dřevo (zbytky dřeva po těžbě, mrtvé stromy, urychlují čištění kmenů), z hlediska fungování lesního ekosystému jsou tedy nepostradatelné

Dřevokazné houby Václavka smrková Armillaria ostoyae (primární par. houba) Kořenovník vrstevnatý Heterobasidion annosus - tzv.červená hniloba SM Sírovec žlutooranžový Troudnatec kopytovitý

Jednoleté plodnice Víceletá plodnice ohňovce na vrbě Červená hniloba u SM

Červená hniloba u SM Zarolovaná trhlina u BK Plodnice u hniloby kořenů Vývrat způsobený hnilobou kořenů

Různorodý druhově pestrý lesní ekosystém lépe odolává škodlivým činitelům