Pozice uranu v surovinové politice státu Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Změny na globálním trhu nerostných surovin I. Během velkého ekonomického růstu v letech 2002-2008 docházelo vlivem výrazného vzestupu životní úrovně v řadě někdejších rozvojových zemí k růstu výše spotřeby všech myslitelných komodit V návaznosti na to došlo k překlopení základních principů, které dosud platily v sektoru nerostných surovin (z mnoha zemí, které byly historicky typickými producenty a vývozci nerostných surovin se staly jejich spotřebitelé a někdy dokonce dovozci – např. Čína: železné rudy 2003, Indonésie: ropa 2005, Čína: černé uhlí 2007 aj.) Prudký vzestup spotřeby nejen celého spektra komodit (např. ropa, uhlí, neželezné kovy), ale také elektřiny Obecně se vrátilo do hry téma energetické a surovinové bezpečnosti Současná finanční a hospodářská krize tyto jevy a trendy může zpomalit či dočasně zastavit, ale rozhodně je neobrátí

Skutečně „celosvětová“ hospodářská krize?

Současná síla jednotlivých ekonomik

Změny na globálním trhu nerostných surovin II. Mezinárodně politické konsekvence Vznik nových spojenectví – dvojic producent/spotřebitel (Japonsko-Indonésie: plyn; Čína-Angola: ropa; Čína-Guinea: bauxit; Jižní Korea-Madagaskar: biopaliva atd.) Posílení role OPEC (návrat členů; noví členové/noví zájemci) Úvahy o vzniku GASPEC Nová éra soupeření o nerostné zdroje, včetně uranu Velmi aktivní asijské země – Japonsko, Jižní Korea, Čína Rozdílná, ale velmi sofistikovaná surovinová diplomacie Japonská strategie – velmi precizně propracovaná: maximální diverzifikace, podpora působení japonských těžebních firem mimo Japonsko, využívání projektů rozvojové spolupráce, proškolování partnerů Jižní Korea – zájem o středně bohaté země třetího světa, kde již existuje početná střední třída, např. země Perského zálivu Čína – nejrazantnější, placení ložisek cash, systém „bonusů“, aktivní diplomacie, „spanilé jízdy“ nejvyšších představitelů (AF, LA), bezúročné půjčky, rozvojové projekty, neokolonialismus?

Evropský aspekt surovinové bezpečnosti Evropa má jako kontinent z hlediska nerostných surovin a možností jak posilovat svoji surovinovou a energetickou bezpečnost dvě specifika A) mnohasetletou historii těžby a využívání nerostných surovin (= řada bohatých zdrojů již byla v minulosti využita) B) Mnoho evropských zemí v 70., 80. a 90. letech upřednostňovalo dovoz surovin z neevropských teritorií nad využíváním vlastních zdrojů s odkazem na prioritu ochrany ŽP (nefunguje; problém se nejmenuje těžba, ale spotřeba; suroviny je třeba stejně někde vydobýt, často pro ŽP horšími technologiemi než by tomu bylo v Evropě; vzniká i další zátěž ŽP přepravou obrovských objemů) Výsledkem je fakt, že Evropa jako kontinent je sice významný hráč na straně spotřeby, ale zcela zanedbatelný hráč na straně produkce Nové trendy se rodí mimo Evropu, je třeba je pečlivě sledovat a analyzovat, protože nás zásadně ovlivňují – typicky břidlicový plyn

Verheugenova iniciativa – relevantní reakce EU v listopadu 2008 zveřejnil viceprezident EK Gunter Verheugen progresivní dokument Raw Materials Initiative (ČR stála u zrodu) tři pilíře vyšší využívání domácích nerostných zdrojů (včetně jejich důkladné revize a podpory projektu nového geologického průzkumu moderními metodami až do hloubky 4 km) zahájení evropské „surovinové diplomacie“ – budování vzájemně výhodných vztahů se zeměmi, které disponují širokým surovinovým potenciálem (oddělení politické a ekonomické diplomacie, využití projektů rozvojové spolupráce, diverzifikace českého ZO) podpora materiálově úsporných technologií 14/20 superkritických komodit EU

Domácí těžba v ČR v letech 1987-2013 (MT)

Uran ČR je jedinou zemí EU 25, kde se těží uran – komparativní výhoda Ložisko Rožná (do budoucna limitované zásoby) Jaderná energetika je i přes události ve Fukushimě jednou z racionálních a efektivních cest jak zajistit dostatek energie pro rychle se modernizující svět Bezemisní zdroj, předzásobení, část spotřeby z vlastních zdrojů – důležité z hlediska energetické bezpečnosti a energetické odolnosti Zájem o využívání JE lze pozorovat v posledních letech zejména ve třetím světě – o členství v jaderném klubu se hlásí některé dříve těžko představitelné země ČR má v rámci EU naprosto unikátní a vysoce kvalitní know-how v U cyklu Další rozvoj JE v ČR předpokládá ASEK

Uran – návrh dalšího postupu Maximální možné prodloužení životnosti ekonomicky využitelných zásob na těženém ložisku Rožná, a to i za cenu potřebnosti dalších investic do geologického doprůzkumu dolu. Pokusit se vytipovat nejvhodnější náhradní lokalitu (mimo oblast severočeské křídy, tj. neuvažuje se o technologii kyselého loužení in situ), zpracovat pro ni předběžnou studii proveditelnosti, studii ekonomické vytěžitelnosti a hodnocení dopadů na životní prostředí a zvážit účelnost provedení geologického průzkumu takto vybraného ložiska. Získaný časový prostor (cca 25 až 30 let) využít pro vědecký výzkum báňských a úpravárenských technologií, které by umožnily v budoucnu využít neopominutelné zásoby uranové rudy v oblasti severočeské křídy způsobem, který by nepoškodil životní prostředí, s cílem získat vědecky podloženou odpověď na otázku, zda budou tyto zásoby v budoucnu vůbec využitelné či nikoliv.

Ložisko Brzkov-Horní Věžnice I. Ložisko Brzkov-Horní Věžnice by mohlo být do budoucna onou náhradní lokalitou za Rožínku, aby ČR zůstala alespoň částečně soběstačná v produkci uranové rudy pro své JE a udrželi jsme si unikátní know-how Jedná se o menší ložisko, které by bylo těženo klasickou hornickou hlubinnou metodou, selektivním způsobem (tzv. výběrová těžba), nešlo by o žádný megalomanský projekt „Dvojložisko“ – Brzkov (cca 70% zatím známých zásob; 2 rudní uzly Brzkov-V a Brzkov-Z; CHLÚ) + Horní Věžnice (převážně prognózní zdroje, neúplné informace, které je třeba doplnit) Prozatím byly nově vypočteny zásoby, protože starší výpočty již byly nevyhovující a na základě tohoto výpočtu zpracována Studie proveditelnosti otvírky ložiska Zatimní zásoby 2512 tun U (Brzkov) + 2480 tun U (Horní Věžnice), tj. celkem cca 5000 tun U; zhruba dvě třetiny by mohly být těžitelné, což by mohlo reprezentovat 15 až 20 letou životnost ložiska Ovšem zkušenosti nám ukazují, že v průběhu využívání ložiska dochází k nálezům dalších zásob (viz geneticky podobné ložisko Rožná)

Ložisko Brzkov-Horní Věžnice II. Obsahy se liší dle jednotlivých částí ložiska, v průměru 0,15%; jedná se o monominerální ložisko (nehrozí např. kontaminace těžkými kovy) V rámci využívání ložiska by se uvažovalo s výstavbou dvou povrchových areálů – většího v lokalitě ložiska Brzkov – tam, co byl (obnova jámy) a malého v úseku Horní Věžnice Na důlní vody by samozřejmě byla postavena dekontaminační stanice, aby tak jako v Rožné, z areálu ložiska odcházela čistší voda než do něj vstupuje Předpokládá se, že veškerá uranová ruda z lokality Brzkov-Horní Věžnice bude upravována v úpravně v Dolní Rožínce (ruda by se přepravovala uzavřenými kontejnery nákladními auty do železniční stanice Přibyslav, kde by došlo k přeložení kontejnerů na kontejnerové vagóny a po železnici by byly odvezeny přes Žďár nad Sázavou do stanice Rožná, z níž vede vlečka rovnou do úpravny); neuranové koncentráty? Diskuse i zpracování studií je na začátku, místní komunity musí být a budou do procesu rozhodování zahrnuty. Stát má zájem zachovat uranový průmysl v ČR, uchovat si těžební schopnost Sociální rozměr projektu – 350+50 pracovníků, multiplikace cca 150 lidí MPO bude pořádat po novém roce vlastní kulatý stůl k problematice uranu

Děkuji vám za pozornost Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. odbor surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR