NSS Brno - Právnická fakulta MU Brno KASAČNÍ STÍŽNOST a řízení o ní zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní NSS Brno - Právnická fakulta MU Brno listopad 2014 © petr průcha

Charakter a přípustnost kasační stížnosti kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (vč. Městského soudu v Praze) ve správním soudnictví, tedy tzv. mimořádným opravným prostředkem podat kasační stížnost může účastník řízení před krajským soudem, z něhož toto rozhodnutí vzešlo (tedy i žalovaný správní orgán, např. krajský úřad), nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen "stěžovatel"), stěžovatel se může domáhat zrušení soudního rozhodnutí, kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li stanoveno jinak

Judikatura k účastníkům řízení o kasační stížnosti Správní orgán I. stupně není účastníkem řízení o žalobě proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu a nemůže být ani osobou zúčastněnou na tomto řízení. Proto není ve smyslu § 102 s. ř. s. oprávněn k podání kasační stížnosti. Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2013, čj. 4 As 77/2013-25

Příslušnost k řízení o kasační stížnosti k řízení o kasační stížnosti je příslušný Nejvyšší správní soud

Důvody kasační stížnosti Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené : nezákonnosti, spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení - § 103 odst. 1, písm. a) s.ř.s. vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost - § 103 odst. 1, písm. b) s.ř.s.

. zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce - § 103 odst. 1, písm. c) s.ř.s. nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé - § 103 odst. 1, písm. d) s.ř.s. nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení - § 103 odst. 1, písm. e) s.ř.s.

Judikatura k důvodům kasační stížnosti Tvrzené důvody kasační stížnosti soud posuzuje podle jejich obsahu a nikoliv podle formálního označení. Tyto důvody musí být svým obsahem podřaditelné pod některý z důvodů, které soudní řád správní v ustanovení § 103 odst. 1 jako důvody kasační stížnosti vymezuje. Pokud takové obsahové podřazení není možné, jedná se o důvody jiné, v § 103 odst. 1 s. ř. s. neuvedené (§ 104 odst. 4 s. ř. s.). Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2004, čj. 1 As 7/2004-47 (www.nssoud.cz)

Judikatura k § 103 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Rozhodnutí krajského soudu spočívá na nesprávném posouzení právní otázky [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] tehdy, pokud krajský soud na zjištěný skutkový stav použije (aplikuje) jiný právní předpis, než který měl správně použít, resp. jej neaplikuje, ačkoliv tak měl správně učinit. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2009, čj. 7 Afs 1/2009-48 (www.nssoud.cz)

Judikatura k § 103 odst. 1 písm. b) s.ř.s. Důvodu kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., spočívajícího v tom, že správní orgán pro skutkovou podstatu, z níž vycházel, neměl oporu ve spisech, nelze ve věci týkající se dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem přisvědčit, jestliže Česká správa sociálního zabezpečení ve svém rozhodnutí vycházela z posudku podaného posudkovým lékařem příslušné správy sociálního zabezpečení. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2003, čj. 5 Ads 15/2003-60 (www.nssoud.cz)

Judikatura k § 103 odst. 1 písm. c) s.ř.s. Rozhodoval-li senát o věci v neúplném složení, jedná se o vadu zakládající zmatečnost řízení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. K takové vadě Nejvyšší správní soud přihlíží nad rámec kasačních námitek (§ 109 odst. 3 s. ř. s.). Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 3. 2004, čj. 2 Azs 92/2003-52 (www.nssoud.cz)

Judikatura k § 103 odst. 1 písm. d) s.ř.s. V případech, kdy soud zruší rozhodnutí správního orgánu, může být jeho rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů tehdy, není-li z něj zřejmé, proč soud považuje rozhodnutí správního orgánu za nezákonné, resp. jaká konkrétní vada řízení před správním orgánem nastala. Nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů je též rozsudek, v němž výtky soudu vůči správnímu orgánu nemají oporu ve správním spisu či v provedeném dokazování před soudem a správním orgánem. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2009, čj. 1 Azs 20/2009-68 (www.nssoud.cz)

Judikatura k § 103 odst. 1 písm. e) s.ř.s. Je-li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále vada řízení spočívající v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, čj. 3 Azs 33/2004-98 (www.nssoud.cz)

Nepřípustnost kasační stížnosti (§ 104 s.ř.s.) Kasační stížnost je nepřípustná - ve věcech volebních (výjimkou – financování volební kampaně), - která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, - proti rozhodnutí jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, - jímž se pouze upravuje vedení řízení, nebo - které je podle své povahy dočasné. Dále není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Judikatura k nepřípustnosti kasační stížnosti Kasační stížnost, jejíž důvody nesměřují vůči výroku napadeného soudního rozhodnutí, resp. nesměřují proti důvodům, na nichž je toto rozhodnutí postaveno, je nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s., neboť se opírá o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto takovou kasační stížnost odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost. Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2009, čj. 7 Afs 106/2009-77 (www.nssoud.cz)

Nepřijatelnost kasační stížnosti Kasační stížnost je nepřijatelná ve věcech mezinárodní ochrany, jestli-že svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, (takovou kasační stížnost Nejvyšší správní soud odmítne pro nepřijatelnost) K přijetí usnesení o nepřijatelnosti kasační stížnosti je třeba souhlasu všech členů senátu. Toto usnesení nemusí být odůvodněno.

Judikatura k nepřijatelnosti kasační stížnosti I. Přesahem vlastních zájmů stěžovatele je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je – kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce – pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů.

. II. Přijatelnost kasační stížnosti je třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Přípustnost (či tedy spíše absence některého z důvodů nepřípustnosti) kasační stížnosti je dána splněním zákonných procesních předpokladů, jako je včasné podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), řádné zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), absence dalších zákonných důvodů nepřípustnosti (§ 104 s. ř. s.) apod. Důvodnost kasační stížnosti na straně druhé je otázkou věcného posouzení kasačních důvodů stěžovatelem uváděných (§ 103 odst. 1 s. ř. s.). III. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodů kasační stížnosti, stanovených v § 103 odst. 1 s. ř. s., nýbrž též uvést, v čem stěžovatel spatřuje – v mezích kritérií přijatelnosti – v konkrétním případě přesah svých vlastních zájmů, a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat. Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39 (www.nssoud.cz)

Účastníci řízení o kasační stížnosti a jejich zastoupení účastníky řízení o kasační stížnosti jsou stěžovatel a všichni, kdo byli účastníky původního řízení, stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie

Judikatura k zastoupení účastníků v řízení o kasační stížnosti Ustanoví-li ve správním soudnictví v řízení o žalobě krajský soud účastníku řízení zástupcem advokáta (§ 35 odst. 8 s. ř. s.), je takto ustanovený advokát oprávněn zastupovat účastníka řízení také v řízení o kasační stížnosti a v zastoupení účastníka řízení také kasační stížnost podat. Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2007, čj. 1 Afs 120/2006-117 (www.nssoud.cz) Plná moc udělená advokátovi k tomu, aby účastníka ve všech právních věcech zastupoval před soudy, obsahující též výslovné zmocnění k zastupování v řízení o kasační stížnosti v konkrétní věci, opravňuje advokáta k zastupování v řízení o žalobě podle soudního řádu správního před krajským soudem i poté, kdy původní rozhodnutí krajského soudu bylo ke kasační stížnosti zrušeno. Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2008, čj. 8 Azs 16/2007-158 (www.nssoud.cz) Ustanoví-li v řízení o kasační stížnosti krajský soud účastníku řízení zástupce (§ 105 odst. 2 ve spojení s § 35 odst. 8 s. ř. s.), takto ustanovený advokát zastupuje účastníka i v dalším řízení o žalobě před krajským soudem poté, co bylo původní rozhodnutí krajského soudu Nejvyšším správním soudem zrušeno. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 4. 2010, čj. 4 Azs 6/2010-42 (www.nssoud.cz)

. V řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobců není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 – 41 (www.nssoud.cz)

Náležitosti, místo a lhůta podání kasační stížnosti kasační stížnost musí, kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno, kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení; zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout,

. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání; jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody; tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc, kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.

Odkladný účinek kasační stížnosti kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat soud na návrh stěžovatele po vyjádření druhé strany usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout třetím osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem

Judikatura k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti I. Nejvyšší správní soud přiznává zpravidla odkladný účinek kasační stížnosti žalovaného správního orgánu (§ 73 odst. 2 s. ř. s.) v případech, kdy krajský soud zruší správní rozhodnutí z důvodu chybného posouzení hmotně právní otázky a zaváže svým právním názorem správní orgán, aby v novém řízení rozhodl odlišně od rozhodnutí zrušeného. Pak by totiž pozdější vyhovění kasační stížnosti zákonitě vedlo k existenci dvou odlišných správních rozhodnutí v téže věci (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). II. Naopak odkladný účinek na návrh žalovaného správního orgánu nepřiznává Nejvyšší správní soud zpravidla tehdy (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), jestliže důvody zrušení správního rozhodnutí soudem jsou pouze procesního rázu a správnímu orgánu nic nebrání v tom, aby – po doplnění dokazování, umožnění účastníkovi vyjádřit se apod. – rozhodl ve věci stejně, jako to učinil ve zrušeném rozhodnutí. V takovém případě je totiž hrozba existence dvou odlišných rozhodnutí v téže věci mnohem méně pravděpodobná, byť ani zde ji nelze zcela vyloučit, jelikož po odstranění procesních vad může pochopitelně správní orgán zjištěný skutkový stav vyhodnotit odlišně. Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2013, čj. 6 As 61/2013-20

Řízení o kasační stížnosti (§ 109 s.ř.s.) o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání, Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem kasační stížnosti; to neplatí, je-li na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl, nebo je-li rozhodnutí správního orgánu nicotné, Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné [§ 103 odst. 1 písm. d)], jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné, ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.

Judikatura k „pozdě“ uplatněným důvodům či skutečnostem Ustanovení § 104 odst. 4 s. ř. s. in fine brání tomu, aby stěžovatel v kasační stížnosti uplatňoval jiné právní důvody, než které uplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáváno, ač tak učinit mohl; takové námitky jsou nepřípustné. Ustanovení § 109 odst. 4 s. ř. s. naproti tomu brání tomu, aby se poté, co bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, uplatňovaly skutkové novoty. K takto uplatněným novým skutečnostem kasační soud při svém rozhodování nepřihlíží. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, čj. 1 Azs 34/2004-49 (www.nssoud.cz)

Usnesení v řízení o kasační stížnosti Usnesením Nejvyšší správní soud rozhoduje o kasační stížnosti, jestli-že je odmítá pro : - opožděnost, - neodstranění obsahových nedostatků, - nedostatek právního zastoupení, - nepřípustnost, - nepřijatelnost

Judikatura k odmítnutí kasační stížnosti Dojde-li k odmítnutí kasační stížnosti pro opožděnost, tedy v důsledku pochybení stěžovatelky, je tato povinna nahradit druhému účastníkovi náklady, které mu v souvislosti s řízením o kasační stížnosti vznikly (§ 60 odst. 6 s. ř. s.). Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2008, čj. 4 Ads 67/2008-74 (www.nssoud.cz)

. Kasační stížnost napadající rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby pro opožděnost [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], která je odůvodněna tvrzenými nedostatky správního řízení o udělení azylu vztahujícími se ke skutkovým zjištěním správního orgánu, je nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s., neboť byly uplatněny jen jiné důvody, než které připouští § 103 odst. 1 s. ř. s. Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2003, čj. 6 Azs 44/2003-31 (www.nssoud.cz)

Rozsudek v řízení o kasační stížnosti pokud Nejvyšší správní soud dospěje k závěru, že kasační stížnost je důvodná, rozsudkem zruší rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení, příp. zruší i napadené rozhodnutí správního orgánu, pokud Nejvyšší správní soud dospěje k závěru, že kasační stížnost není důvodná, rozsudkem ji zamítne, zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti, jestli-že Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu zruší a vrátí mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí,

Judikatura k vázanosti krajského soudu právním názorem Nejvyššího správního soudu Vázanost krajského soudu právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným ve zrušujícím rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.) zakládá krajskému soudu povinnost respektovat v dalším řízení tento názor jak v rozsahu, ve kterém Nejvyšší správní soud shledal důvody kasační stížnosti opodstatněnými (tj. neztotožnil se s rozhodnutím, případně s dílčím právním názorem krajského soudu), tak v rozsahu, ve kterém stěžovateli nedal za pravdu (tj. akceptoval právní názor krajským soudem v rozsudku vyslovený). Rozsudek Nejvyššího právního soudu ze dne 30. 1. 2009, čj. 4 Ads 19/2008-188 (www.nssoud.cz)

SHRNUTÍ, ZÁVĚR