Neptun Tereza Mašátová

Popis Je to plynný obr. Je to plynný obr. Jeho atmosféra se skládá z molekulárního vodíku (85%), helia (13%) a metanu (2%). Jeho atmosféra se skládá z molekulárního vodíku (85%), helia (13%) a metanu (2%). Objevil ho Johann G. Galle 23. září Objevil ho Johann G. Galle 23. září Má 9 prstenců a 13 měsíců. Má 9 prstenců a 13 měsíců.

Neptun v číslech Hmotnost: 1,024·10 26 kg Hmotnost: 1,024·10 26 kg Rovníkový poloměr: km Rovníkový poloměr: km Hustota: 2050 kg·m −3 Hustota: 2050 kg·m −3 Vzdálenost od Slunce: km Vzdálenost od Slunce: km Otočka kolem osy: 16,11 hod. Otočka kolem osy: 16,11 hod. Doba oběhu: 164,79 let Doba oběhu: 164,79 let Oběžná rychlost: 5,45 km·s −1 Oběžná rychlost: 5,45 km·s −1 Výstřednost dráhy: 0,0097 Výstřednost dráhy: 0,0097 Sklon rotační osy: 28,31° Sklon rotační osy: 28,31° Úniková rychlost:23,50 km·s −1 Úniková rychlost:23,50 km·s −1 Perioda rotace: 16 hod. 17 min. Perioda rotace: 16 hod. 17 min. Atmosférický tlak: 100 MPa Atmosférický tlak: 100 MPa

Měsíce Nejznámějším měsícem Neptunu je Triton. Nejznámějším měsícem Neptunu je Triton. Byl objeven jako první, zhruba 17 dní po objevení samotného Neptunu. Byl objeven jako první, zhruba 17 dní po objevení samotného Neptunu. Objevil ho William Lassel v roce Objevil ho William Lassel v roce Jeho povrchová teplota je - 235° Jeho povrchová teplota je - 235° Další měsíce jsou Naiada, Thalassa, Despina, Galatea, Larissa, Proteus, Nereida, Halimede, Sao, Laomedeia, Psamathe a Neso. Další měsíce jsou Naiada, Thalassa, Despina, Galatea, Larissa, Proteus, Nereida, Halimede, Sao, Laomedeia, Psamathe a Neso.

Objevy v jeho historii Neptun měl zatím jen jednoho návštěvníka, 25. srpna 1989 se k němu přiblížila vesmírná sonda Voyager 2. Takřka všechno, co víme o Neptunu, víme dík tomuto setkání. Neptun měl zatím jen jednoho návštěvníka, 25. srpna 1989 se k němu přiblížila vesmírná sonda Voyager 2. Takřka všechno, co víme o Neptunu, víme dík tomuto setkání.

Neptun „svítí" sám? Přestože je Neptun od Slunce dále než Uran, je teplota v jeho nejsvrchnějších vrstvách atmosféry 55 K (-218 °C). Přestože je Neptun od Slunce dále než Uran, je teplota v jeho nejsvrchnějších vrstvách atmosféry 55 K (-218 °C). Což je více než svrchní vrstvy Uranu. To je zvláštní a vychází z toho závěr, že prostě Neptun vyzařuje více energie, než přijímá. Přesněji, bylo dosud spočítáno, že vyzařování je 2,7x intenzivnější než energie, kterou obdrží ze Slunce. Slunce se přitom jeví z Neptunu jen jako jasná hvězda a pouhým okem by od Neptunu nebylo pozorovatelné ani jako kotouček. Přesto jej ještě osvětluje 250x více, než osvětluje Měsíc zemský povrch za úplňku. Původ samotného tepla je však dosud záhadou. Což je více než svrchní vrstvy Uranu. To je zvláštní a vychází z toho závěr, že prostě Neptun vyzařuje více energie, než přijímá. Přesněji, bylo dosud spočítáno, že vyzařování je 2,7x intenzivnější než energie, kterou obdrží ze Slunce. Slunce se přitom jeví z Neptunu jen jako jasná hvězda a pouhým okem by od Neptunu nebylo pozorovatelné ani jako kotouček. Přesto jej ještě osvětluje 250x více, než osvětluje Měsíc zemský povrch za úplňku. Původ samotného tepla je však dosud záhadou.

Bouře na Neptunu Neptun je proslulý díky svým extrémně rychlým bouřím. Neptun je proslulý díky svým extrémně rychlým bouřím. Rychlost větru v pozorovaných atmosférických bouřích dosahuje na Neptunu rychlosti až 2000 km/h. Rychlost větru v pozorovaných atmosférických bouřích dosahuje na Neptunu rychlosti až 2000 km/h. Tyto bouře jsou pravděpodobně popoháněny právě díky vyzařované energii. Tyto bouře jsou pravděpodobně popoháněny právě díky vyzařované energii. Největší bouři pozorovala na planetě jediná sonda, která se okolo tohoto tělesa mihla. Voyager II tuto bouři zaznamenal jako obrovskou tmavou skvrnu velikosti celého euroasijského kontinentu. Největší bouři pozorovala na planetě jediná sonda, která se okolo tohoto tělesa mihla. Voyager II tuto bouři zaznamenal jako obrovskou tmavou skvrnu velikosti celého euroasijského kontinentu.

Neptunovy prstence Byly objeveny již před příletem Voyageru II, ale ze Země se jevily jako zpřetrhané a necelé. Zdálo se tehdy, že jsou neúplné. To však sonda Voyager II popřela, prstence jsou celistvé. Více však o nich vlastně ani nevíme. Byly objeveny již před příletem Voyageru II, ale ze Země se jevily jako zpřetrhané a necelé. Zdálo se tehdy, že jsou neúplné. To však sonda Voyager II popřela, prstence jsou celistvé. Více však o nich vlastně ani nevíme. Snad jen jeden se zdá být zajímavý a nevšední. Z pozorování sondy se nejeví jako plochý prstenec, ale tak, jako by byl okolo Neptunu svinut do šroubovice. Snad jen jeden se zdá být zajímavý a nevšední. Z pozorování sondy se nejeví jako plochý prstenec, ale tak, jako by byl okolo Neptunu svinut do šroubovice. Nyní máme pojmenováno a určeno devět Neptunových prstenců. Od centra planety se nachází od 42 tisíc do 63 tisíc kilometrů. Nyní máme pojmenováno a určeno devět Neptunových prstenců. Od centra planety se nachází od 42 tisíc do 63 tisíc kilometrů. Nejširší je nejvzdálenější prstenec Adams. Nejširší je nejvzdálenější prstenec Adams. Z posledních pozorování se také zdá, že prstence jsou mnohem méně stabilní, než se dříve myslelo. A například prostřední prstenec Liberté se zřejmě během tohoto století rozpadne. Z posledních pozorování se také zdá, že prstence jsou mnohem méně stabilní, než se dříve myslelo. A například prostřední prstenec Liberté se zřejmě během tohoto století rozpadne.

Zdroje ir/planets/neptun/neptun.htm ir/planets/neptun/neptun.htm ir/planets/neptun/neptun.htm ir/planets/neptun/neptun.htm on=com_content&task=view&id=164&Item id=63 on=com_content&task=view&id=164&Item id=63 on=com_content&task=view&id=164&Item id=63 on=com_content&task=view&id=164&Item id=63