PUBLIKAČNÍ ČINNOST V ČESKÉ REPUBLICE Lukáš Visingr BSS 176 Popularizace bezpečnostní problematiky

ČKD: Často Kladené Dotazy „Jsem vojenský a bezpečnostní analytik a publicista.“ Co vlastně děláte? To je něco pro armádu? Jak jste se k té práci vlastně dostal? Jaké máte vzdělání? Co jsou to ta bezpečnostní studia? Vy teda píšete články? A dá se tím vůbec uživit? Když budu chtít něco napsat, co mám dělat?

Časopis ATM někdejší Armádní Technický (Obrázkový) Magazín původně u MO, poté několik soukromých firem, rozpadl se (2003) a opět se spojil (2007), dnes značka Aeromedia prestižní odborný měsíčník, určený pro profesionály i pro vzdělanější zájemce především moderní vojenská technika, ale přesah i do širší vojenské oblasti

Časopis Obrana a strategie dvakrát ročně vydává ÚSS na Univerzitě obrany vysoce odborný, především pro profesionály z resortu, tj. vojáky, bezpečnostní experty a akademické pracovníky bezpečnostní, strategická a mezinárodně-politická témata velmi náročný a recenzovaný články se neplatí, recenze na ně však ano :-)

Časopis Střelecká revue podobně jako ATM vystřídal několik vydavatelství, dnes patří do portfolia PVS v letech vycházel také Střelecký magazín, který se pak sloučil se SR leží někde mezi odborným a hobby časopisem, určený pro znalce a zájemce zejména ruční zbraně, avšak zabývá se i dalšími tématy z vojenství a historie

Časopisy z řady Válka portfolio brněnské značky Extra Publishing první byla Válka Revue a rychle přibývaly další periodicita: 1, 2, 3 měsíce populárně-naučné, určené při širší veřejnost pokrývají téměř všechno z oblasti vojenství, ať už jde o historii, konflikty, zbraně, armády, osobnosti…

Internetové portály mezi profesionálními patří na čelní místo natoaktual.cz kvalitní „vojenské“ články se občas objevují i na iDNES.cz, resp. na doméně Technet.cz styl proměnlivý, pohybuje se od víceméně žurnalistického po bezmála odborný existuje pochopitelně mnoho „amatérských“ webů, mezi ty „lepší“ patří např. Military.cz, Válka.cz nebo Vojsko.net

Jaké mohou být články? Jak to spěchá? – od „aktuálních“ po „historické“ Jak je to důležité? – od „titulních“ po „řadové“ Čím se začíná? – od „zdrojových“ po „fotografické“ Co je obsahem? – od „speciálních“ po „komplexní“ Co je účelem? – od „reklamních“ po „kritické“ Jaké jsou reakce? – od „nijakých“ po „extrémní“

Článek vs. seminárka Články pro periodika a seminární práce jsou si v něčem podobné a v něčem odlišné Podobné znaky: témata, zdroje, pravidla Odlišné znaky: atraktivita, grafická forma, honoráře Seminární práci obecně lze použít pro publikaci ve formě článku, ale podle typu časopisu budou samozřejmě třeba větší nebo menší úpravy textu Většina časopisů nechce explicitní teoretické pozadí, ale znalosti teorie a metod přijdou velmi vhod

Témata: Výběr není snadný Nemá smysl popisovat něco, co už bylo stokrát popsáno! Některé kategorie úspěšných témat článků: „Horké“ aktuality, typicky právě probíhající konflikty Exkluzivní informace, typicky z „exotických“ míst či akcí Zajímavá, ale dosud málo zpracovaná témata Komplexní pohledy na dosud „roztříštěná“ témata Nové, resp. odlišné pohledy na známá témata Vyřešení nebo alespoň nastolení významné otázky

Zdroje: Google neví všechno Budujte si knihovnu (jak „papírovou“, tak elektronickou) o všem, co vás zajímá a co můžete využít Budujte si síť kontaktů – seznamujte se s lidmi, kteří vám někdy mohou poskytnout exkluzivní informace nebo vám zajistit jinak „zakázaný“ přístup „Zlatá střední cesta“ mezi otevřeností a diskrétností: zdroje se mají uvádět, pokud jsou veřejné, ovšem pokud se jedná o „soukromý“ kontakt, je třeba jej „chránit“ Dilema: Jak ověřit informaci od exkluzivního zdroje?

Pravidla: Pevnost i pružnost Každé periodikum má nějakou „redakční kulturu“ a očekává se její spolehlivé dodržování „Redakční kultury“ se ale výrazně odlišují, např. co se týká uvádění zdrojů, uzávěrek, doby přípravy, autorizace apod., takže je vhodné se na vše podrobně vyptat Kromě dodržování pravidel je ale potřeba být také flexibilní, protože situace se rychle mění, zvláště když existuje snaha reagovat na aktuální události Extrémní případy: někdy se články připravují i rok předem, jindy je od zadání do odevzdání pár dnů

Styl: Pro každého něco Seminární práci si přečte zpravidla jeden člověk, zatímco článek v časopisu třeba i desetitisíce lidí Požaduje se atraktivita a čtivost, ale samozřejmě nikoli na úkor věcné správnosti obsahu! Různé redakce zákonitě preferují různé styly psaní Články nejvíce blízké textům z akademické sféry publikuje zejména Obrana a strategie (ta také jako jediná požaduje i normované citace), ATM nebo SR jsou výrazně „volnější“, časopisy z EP jsou popularizační, takže tam bez problémů „projde“ i nějaký vtípek či nadsázka

Grafika: Musí to nějak vypadat Seminární práce je obyčejný text (někdy s pár ilustracemi), zatímco pro časopisy je důležitá i grafika (výjimku zde opět představuje „syrová“ Obrana a strategie) Do redakce se zpravidla odevzdává prostý text („rukopis“), k němuž je ale třeba dodat ilustrace Běžně se předpokládají dvě „velké“ (tedy na min. 2/3 šířky strany) ilustrace na jednu tiskovou stranu, což je prakticky ekvivalent dvou obrázků o šířce min pixelů Text a ilustrace převezme v redakci grafik, který je zpracuje („zalomí“) do podoby PDF pro sazbu Pozor na odbornou (ne)znalost či iniciativu grafiků!

Honoráře: Peníze až na prvním místě Tištěná periodika platí vesměs honoráře za tiskovou stranu, což je zpravidla cca 4000 znaků + ilustrace Běžná taxa je 400 až 800 Kč hrubého za tiskovou stranu Některá periodika platí i za autorské fotografie Autorské honoráře ve výši do Kč měsíčně hrubého od jednoho plátce se zdaňují srážkovou daní a nepodléhají odvodům na zdravotní a sociální pojištění :-) V některých případech se pracuje dle smlouvy o dílo nebo dle dohody o provedení práce

Nějaké rady na závěr Dělejte „nemožnosti“, zkoušejte nové nápady a porušujte konvence. Publikační sféra je ve srovnání s akademickou daleko více „anarchistická“. Neustále přemýšlejte, čtěte, diskutujte, ptejte se… Z toho se totiž rodí návrhy nových článků. Buďte vytrvalí a nenechejte se odradit neúspěchem. Když neuspějete s nabídkou svého článku v jednom časopisu, tak vyzkoušejte druhý, třetí... Důslednost, pracovitost a flexibilita se vyplácí. Příležitostí se držte a snažte se získat z nich co nejvíc. Buďte vděční za věcnou racionální kritiku, ale emocionální (zejména anonymní) kritiku ignorujte.

Děkuji za pozornost a přeji hodně úspěchů