Adopce Bhagyashree Gavadi

Rádi bychom Vás seznámili s tímto školním projektem Adopce na dálku Naše základní škola se aktivně zapojila do adopce malé indické dívky Bhagyashree pocházející z provincie (svazového státu) Karnataka. Roční příspěvek, který umožní dívence pokračovat ve studiu, činí 6 000 Kč. Rádi bychom Vás seznámili s tímto školním projektem

Co je adopce na dálku? Adopce na dálku je projektem zřízeným Arcidiecézní charitou v Praze roku 1993. Dárci mohou přispívat tak „svým“ dětem z rozvojových zemí na vzdělání a tím jim otevřít dveře k lepší budoucnosti. Nejde o děti zcela opuštěné, ale o děti pocházející z velmi chudých poměrů, kdy jim nemůže rodina poskytnout finance spojené se školní docházkou. Děti, které však školu navštěvují, získávají i určitou kvalifikaci, a tím se mohou vymanit ze zajetí chudoby.

Jakou formu má pomoc? Ze školních peněz se hradí malé dívence základní, střední i vyšší vzdělání. S ním jsou spojené výdaje také na školní pomůcky školní uniformu, mimoškolní aktivity, ale také v naléhavých případech zdravotní péče.

Indie - důvod proč adoptovat Právě v Indii tisíce dětí nemají přístup ani k nejzákladnějším formám vzdělání. Velké procento dětí končí ve vzdělávání po absolvování 4. tříd základních škol. Nejčastěji se vyskytuje tento problém v oblastech Honavar, Shimoga, Mangalore nebo Kalkata, ale mohli bychom zde uvést i množství jiných.

Bhagyashree Gavadi Tato dívka se narodila 22.8.1999 v indické Kumtě. Matka dívce zemřela a momentálně se o ni stará její teta i otec. Její rodina je velmi chudá proto nevlastní žádný majetek (ani dům). Otec dívky pracuje pouze sezóně, v období dešťů shání práci jen velmi těžko. Snem Bhagyashree je stát se učitelkou. Momentálně navštěvuje již střední školu. Díky příspěvkům naší školy získala potřebnou školní uniformu, batoh, deštník a zápisníky.

Honavar, místo kde Bhagyashree žije se svou rodinou

Dopis a vysvědčení Bhagyashree

Anglický překlad dopisu

Indie – země kontrastů Nyní, bychom Vám rádi představili Indii. Tato země je plná neuvěřitelných kontrastů nejen z hlediska geografického a kulturního, ale i sociálního. Na jedné straně se snaží prodrat mezi státy s moderní ekonomikou a průmyslem. Na straně druhé se potýká s velkou nezaměstnaností, nepředstavitelnou chudobou, přehnanou byrokracií a bohužel také s negramotností. Indická společnost je velmi religiózní. 80% Indů vyznává hinduismus. Z ostatních náboženských skupin jsou zde zastoupeny: muslimové (13,4%), křesťané (2,3%), sikhové (1,9%), buddhisté (0,8%) aj. S celkovou populací cca 1,21 mld. obyvatel je Indie druhou nejlidnatější zemí světa. Hlavní město je Nové Dillí (cca 11 mil. obyvatel). Největší indické město je Bombaj (cca 13,3 mil. obyvatel).

V současné době zde žije druhá nejpočetnější lidská populace, která na rozdíl od čínské stále prudce roste, proto se odhaduje, že během příštích desetiletí bude Indie populačně nejpočetnějším státem na Zemi. Indie se rozkládá na Západoindickém poloostrově. Na severovýchodní hranici se nachází pohoří Himaláj, na severozápadní suché oblasti a pohoří Karákoram s indickou nejvyšší horou K2, která je současně i druhou nejvyšší horou světa. Většina subkontinentu je pak tvořena savanou a tropickým deštným pralesem. Státem protéká několik významných řek, kolem nichž se v minulosti utvářely starověké civilizace. Jsou to Indus, Brahmaputra a Ganga.

Národním jazykem hindí (slovo je perského původu a znamená „indický“) mluví kolem 45% indické populace. Úředním jazykem v Indii je také angličtina. Národní měnou je indická rupie (100 Rs = cca 35 Kč). Kastovní systém představuje ve své původní podobě zařazení člověka do čtyř různých vrstev na základě duchovního vývoje. Toto rozdělení bylo poprvé zmíněno 1500 až 1000 př. n. l. Toto rozdělení se následně stalo součástí životního stylu obyvatel Indie a později se přenáší i na společnost, kdy byly vytvořené kasty - čtyři společenské vrstvy: 1. bráhmany (kněze) z úst, 2. kšatrije (válečníky) z paží, 3. vaišji (obchodníky, řemeslníky a zemědělce) ze stehen, 4. šúdry (služebníky a dělníky) z chodidel.

Život v Indii Bydlení - Ve vesnicích žijí lidé velmi prostě – jednoduché obydlí, uvnitř chudě zařízená místnost, která je rozdělena přepážkou na potřebný počet části.

Indická kuchyně - Životní podmínky obyvatel jsou velmi žalostné, takže jen stěží mají jedno hlavní jídlo denně. Tradičním pokrmem v Indii je rýže na různé způsoby a tzv. chapati („čapátí“) – jednoduchá  pšeničná placka, která zastupuje náš tradiční pokrm - chléb. Oblíbené jsou pečené banány.

Tradice a oblečení - Hosté jsou tradičně vítáni záplavou květin, zapálenými vonnými tyčinkami, květinovými věnci a dalšími projevy přátelství.Nedílnou součástí tradic je oblečení. Pro muže je tradičním oblečením tzv. dhótí, což je pruh látky, který si uvazují kolem pasu. Takto oblečené muže je možné stále vidět na vesnicích, v horských oblastech, ale jen zřídka ve městech.Tradičnímu oděvu žen se říká sárí (saree) a je stále oblíbené. Sárí je 5 až 8 m dlouhý pruh látky, který se uvazuje několika způsoby. Jeho vzory a vázání se různí od oblasti k oblasti.

Školství - Školní rok v Indii začíná v červnu a končí v březnu Školství - Školní rok v Indii začíná v červnu a končí v březnu. Oficiální školní docházka začíná první třídou od 5 let a 10 měsíců. Podle indické ústavy je vzdělání povinné pro všechny obyvatele do 14ti let věku. Přesto jsou do škol zapsány jen 2/3 dětí. Rodiče dětí z chudých rodin mnohdy nedostali žádné vzdělání, často jsou negramotní, a proto nevidí důvod, proč by své děti měli posílat do školy. Bývá obtížné je přesvědčit, že vzdělání je pro jejich děti důležité a znamená lepší budoucnost pro celou rodinu.

Použité zdroje a obrázky: http://adopce.dchhk.cz/ http://adopce.dchhk.cz/indie-zeme-kontrastu https://cs.wikipedia.org/wiki/Indie http://www.zemepis.com/Indie.php https://www.google.cz/search?q=indie,+zem%C4%9B&biw=1920&bih=922&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=OqyOVKnfCuP-ygPyioGIDg&ved=0CAgQ_AUoAQ#tbm=isch&q=honavar&imgdii=_ Brož: Adopce na dálku. Caritas, 8 s. Brož: Adopce na dálku a navazující evropské projekty. Caritas, 3 s.